USA neřeší koronavirus tak chytře jako jiní, kritizuje Obama

Spojené státy americké neřeší koronavirus tak chytře jako jiné země s podobnými prostředky. V rozhovoru s kandidátem na post prezidenta Joem Bidenem to řekla bývalá hlava státu Barack Obama. Podle něj by neměla vláda opustit snahy o zploštění křivky a zpomalení růstu nakažených. V USA desátým dnem v řadě přibylo více než 60 tisíc nakažených.

„Oba jsme měli zkušenosti s řešením zdravotních krizí a v každém případě jsme věděli, že je potřeba naslouchat expertům,“ řekl Obama Bidenovi ve videu. 

Obama zdůraznil, že je potřeba nepolevit ve snaze zploštit křivku a zpomalit nárůst nově nakažených. Vyjádření přišlo ve chvíli, kdy je ve Spojených státech třetím dnem za sebou nahlášeno více než 1100 úmrtí spojených s nemocí covid-19. Podle americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) v USA desátým dnem v řadě přibylo více než 60 tisíc nakažených koronavirem a souhrnná bilance se tak dostala nad čtyři miliony případů.

Trump na Obamovo vystoupení v zápětí reagoval na Twitteru. „Nezapomeňte, že bych tu nikdy nebyl, nebýt jich. Nebyl bych prezidentem. Pracovali hrozně!“ napsal. 

Spor o Úřad pro řešení globálních pandemií

Po vypuknutí eboly založil v roce 2016 Obama v Bílém domě speciální Úřad pro řešení globálních pandemií, který operoval pod hlavičkou Národní bezpečností rady. Úřad měl za cíl vytvořit mezinárodní síť, která by usnadnila komunikaci mezi státy v případě, že by ve světě opět vzniklo ohnisko nákazy.

Po zvolení Donalda Trumpa úřad zanikl, což od počátku koronavirové pandemie kritizovala opozice. Dodnes není jasné, kdo takové rozhodnutí vydal. V amerických médiích existují spory o tom, jak konec úřadu interpretovat – podle tehdejšího šéfa úřadu Tima Ziemera byl rozpuštěn, podle tehdy nově zvoleného šéfa Národní bezpečností rady, Johna Boltona, byl reorganizován.

Obama se jakožto bývalý prezident podle zvyklostí málokdy vyjadřuje k politice svého nástupce. V případě koronavirové krize to ovšem není poprvé, kdy postup Trumpovy vlády v této problematice zkritizoval. V minulosti ji na jednom setkání označil za „katastrofu“. 

Trump tento týden vyzval veřejnost k nošení roušek, což je podle něj projevem vlastenectví. Několik měsíců přitom nošení roušek odmítal a prohlašoval, že nošení roušek je politickým gestem zaměřeným proti němu. Dále upozornil, že se situace ještě nějakou dobu bude zhoršovat, než se obrátí k lepšímu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Počet obětí se ve středu zvýšil na 43, když záchranáři objevili další tělo. Incident si vyžádal i několik desítek zraněných. V pondělí večer se stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajištění bezpečnosti na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 26 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 55 mminutami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 1 hhodinou

Svět čelí nevratnému vyčerpání zásob vody, varují vědci z OSN

Změny v nedostatku vody, které vypadaly dříve jako přechodné nebo dočasné, se mění na trvalé a nevratné. Konstatuje to rozsáhlá zpráva, která ale navrhuje také možná řešení.
před 1 hhodinou
Načítání...