Polsko je rozdělené víc než kdy jindy. Neshodne se západ s východem ani města s venkovem

Západ proti východu, města proti venkovu a mladí proti seniorům – takový obraz Polska je patrný po nedělním druhém kole prezidentských voleb, ve kterých obhájil mandát Andrzej Duda. Svého protikandidáta Rafala Trzaskowského porazil o necelá tři procenta. Těsný výsledek i nadále ukazuje, že zhruba polovina Poláků si stále přeje konzervativní zemi založenou na rodině a víře. Druhá část je liberálnější.

Předvolební kampaň v Polsku
Zdroj: ČTK Autor: Czarek Sokolowski

Už při prvním pohledu na volební mapu, kterou zveřejnila polská televize TVN 24, je jasné, že největší podporu dostal Duda ve východní části země. Čím dál na východ, tím větší podpoře se současný prezident těšil. Pro Trzaskowského byly nejdůležitější regiony u hranic s Německem, kde jsou voliči liberálnější.

Východ země je silněji křesťansky založený a církev tam má velké slovo. V Polsku dokonce funguje i církevní televize, která Dudu otevřeně podporovala. Církev ostatně v zemi vždy stojí za konzervativními politiky.

Výsledky Polských prezidentských voleb
Zdroj: TVN24

Roli hrají také dějiny. Na západě země žije velké množství lidí, jejichž předci tam přišli po vysídlení Němců po druhé světové válce. Jejich kořeny, vztah k půdě a celkově k tradici proto není tak silný, jako na východě.

V rozdělení se promítají i starší dějiny. Západ a jihozápad země byl před první světovou válkou ovládán z Berlína a Vídně, a mohl se tak setkat s myšlenkami osvícenství a progresivismu. Východ byl pod vládou ruského cara, která tyto ideje tvrdě potírala. 

Tradiční venkov, liberální města

Druhé kolo prezidentských voleb ukazuje i jiný trend – Dudu většinou volili lidé, kteří bydlí hlavně na venkově. Naopak Trzaskowského volili Poláci ve velkých městech. Větší podporu měl opoziční kandidát dokonce i ve velkých městech na východě Polska. 

Toto rozdělení je běžné všude ve světě. Města nabízejí pestřejší životní zkušenost, která vede k větší otevřenosti. Častěji v nich také žijí lidé s vyšším vzděláním, majitelé firem nebo lidé na vedoucích pozicích. Právě ti podle průzkumů Trzaskowského více podporovali. Naopak Dudu volili spíš dělníci nebo zemědělci. 

Video Události ČT: Duda vyhrál polské prezidentské volby
video

Události ČT: Duda vyhrál polské prezidentské volby

Zdroj: ČT24

Mladí lidé se v názorech na život neshodnou se seniory

Z výsledků je možné vypozorovat i rozdělení společnosti podle věku. Trzaskowského totiž volili převážně mladí lidé. I to je celoevropsky platný trend. Mladší generace mají obecně menší problém s přijetím nových přístupů k hodnotovým otázkám, jako například práva LGBT komunity.

Pro starší generace, které vyrostly v době jejího tvrdého potírání, je obtížné změnit názor vybudovaný v mládí. Duda vystupoval ostře proti homosexuálům. Hnutí za vylepšení jejich právního postavení je podle něj ideologie, a to horší než komunismus.

Křesťanství je však silné i mezi liberálními Poláky. Proto i Trzaskowski podpořil ústavní zákaz adopce dětí homosexuálními páry, byť je jeho rétorika v tomto tématu jinak smířlivější.

Těsné volby

Andrzej Duda, kterého podporuje vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS), získal po sečtení drtivé většiny okrsků 51,21 procenta hlasů. Jeho liberální protikandidát Rafal Trzaskowski dostal podporu od 48,79 procenta Poláků. 

Vítězství Dudy znamená pro Polsko pokračování národně-konzervativní vlády strany PiS a jejího předsedy Jaroslawa Kaczyńského. Dá se tak očekávat, že vláda bude pokračovat ve sporných reformách.