Maďarský parlament schválil ukončení mimořádných pravomocí vlády

Maďarský parlament se v úterý usnesl ukončit Evropskou komisí kritizované mimořádné pravomoce vlády pro období nouzového stavu, který byl vyhlášen před dvěma měsíci v rámci boje s koronavirovou infekcí. Rozhodnutí zákonodárců se očekávalo, protože ho inicioval sám premiér Viktor Orbán, jehož strana Fidesz má většinu poslaneckých mandátů.

Vládní poslanecká většina 30. března schválila zákon, který rozšířil platnost dekretů, jež vláda v mimořádné situaci vydává. Kabinetu dal v době časově neomezeného nouzového stavu možnost vládnout pomocí dekretů bez zapojení parlamentu, který by je běžně musel každých patnáct dní schvalovat.

Zákon také umožnil, aby v případě, kdy by to pandemie neumožnila, parlament nemusel vůbec zasedat. Stanovil také až pětileté tresty vězení za šíření nepravdivých informací, což umožňovalo postihovat například i novináře kritické vůči vládě.

Zákon kritizovala opozice i Evropská komise

Orbán se kvůli tomuto legislativnímu kroku stal terčem kritiky a obviňování, že nouzovým stavem ještě víc omezuje demokracii a svobodu projevu v zemi a chce si tak posílit moc. Premiér ale tyto výtky odmítl. Zvláštní pravomoci hájil s tím, že vládě umožnily při epidemii rychle činit „závažná a těžká rozhodnutí“.

„Tento nový zákon dává vládě pravomoc a zdroje, aby zorganizovala sebeobranu Maďarska,“ hájil v březnu novelu Orbán. Zaznívaly obavy, že dekrety a mimořádný stav bude premiér chtít udržet i poté, co riziko pomine. 

„Je jasné, že jakákoliv opatření musejí být striktně vyvážená a časově omezená na řešení krize,“ upozorňuje mluvčí Evropské komise Eric Mamer. Prezident Janos Áder, který je členem stejné strany jako Orbán, už tehdy ujišťoval že zákon bude účinný pouze do skončení epidemie. 

Navzdory ostrým výtkám došla v několika týdnech zkoumání zákona Evropská komise k závěru, že není v rozporu s evropským právem ani demokratickými principy. „Zatím nikoliv, protože zatím Maďarsko nepřijalo takový dekret, který by odporoval evropským právním předpisům,“ uvedla na přelomu dubna a května místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.

14 minut
Reportéři ČT: Nakažená demokracie
Zdroj: ČT24

Pro pokračování stavu nouze nikdo nehlasoval

Návrh zákona o ukončení stavu nouze, který parlamentu předložil šéf premiérovy kanceláře Gergely Gulyás, potřeboval podle agentury MTI ke schválení podporu dvou třetin ze 199 členů sněmovny. Ruku pro něj zvedlo 192 poslanců, nikdo nehlasoval proti.

Parlament v úterý také schválil zákon, rovněž předložený Gulyásem, o dočasných zdravotnických opatřeních souvisejících s epidemií covidu-19 a s epidemiologickou připraveností. Tento právní předpis podpořilo 135 zákonodárců, 54 bylo proti a 3 se hlasování zdrželi, informovala MTI.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Venezuela propustila přes 80 lidí, které věznila po povolebních protestech

Venezuelská vláda propustila v uplynulých hodinách 88 lidí, které zadržovala kvůli protestům po prezidentských volbách v roce 2024. Venezuelské nevládní organizace informovaly dříve o propuštění 87 lidí, píší tiskové agentury. Jde se o druhý podobný krok v krátké době, úřady v prosinci nařídily propuštění 99 lidí. Odpůrci režimu byli zadržení po široce zpochybňovaném hlasování, které dle úřadů vyhrál autoritářský vládce Nicolás Maduro.
před 2 hhodinami

Při požáru ve švýcarském lyžařském středisku zemřely desítky lidí

Při požáru v baru ve švýcarském lyžařském středisku Crans-Montana během silvestrovské oslavy zemřelo podle policie na čtyřicet lidí. Dalších zhruba 115 osob utrpělo zranění, a to většinou vážná. Část obětí podle policie tvoří cizinci. Na český zastupitelský úřad ve Švýcarsku se podle mluvčího ministerstva zahraničí nikdo neobrátil. Švýcarský prezident Guy Parmelin označil požár za jednu z nejhorších tragédií, jaká jeho zemi postihla.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Loď zadržená kvůli poškození kabelu přepravovala ruskou ocel, oznámilo Finsko

Loď zadržená Finskem kvůli podezření z poškození podmořského telekomunikačního kabelu spojujícího Helsinky s Tallinem přepravovala ruskou ocel, na kterou se vztahují sankce Evropské unie, informovala ve čtvrtek podle agentury AFP finská celní správa. Loď Fitburg plující z Ruska do Izraele a čtrnáct členů její posádky zadržely finské úřady ve středu.
před 4 hhodinami

Rozsáhlé protesty v Íránu si vyžádaly nejméně šest mrtvých

Pokračující střety mezi demonstranty a bezpečnostními složkami v Íránu si vyžádaly první oběti na životech, podle tiskových agentur zemřelo nejméně šest lidí. Zemi kvůli prudce rostoucí inflaci zasáhly největší protesty za poslední tři roky, které se v několika regionech změnily v násilí.
před 4 hhodinami

Svět oslavil příchod roku 2026

Svět oslavil příchod nového roku. Jako první do něj v 11:00 SEČ vstoupil tichomořský ostrovní stát Kiribati. Postupně následovaly další země od Nového Zélandu přes Čínu, Thajsko či Katar až po Evropu, kde davy oslavovaly příchod nového roku v Berlíně, Paříži, Londýně a dalších městech. Ve čtvrtek se oslavy přesunuly na americký kontinent – nejprve ve 4:00 SEČ do Brazílie, o dvě hodiny později například do New Yorku, v 9:00 pak i na západní pobřeží USA. Jako poslední do roku 2026 ve 13:00 SEČ vstoupily neobydlené tichomořské atoly Bakerův ostrov a Howlandův ostrov.
31. 12. 2025Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Při výstupu v rakouských Alpách zahynul Čech

Devětačtyřicetiletý Čech zahynul ve středu při výstupu na horu Breithorn v rakouském Salcbursku, informovala ve čtvrtek agentura APA s odvoláním na místní policii. Podle ní muž zřejmě uklouzl na obtížné a zasněžené stezce a zřítil se do skalního terénu.
před 16 hhodinami

Uznání Somalilandu budí vášně. Izrael myslí strategicky

Překvapivé rozhodnutí Izraele uznat jako první na světě africký Somaliland jako nezávislý stát odsoudily už desítky zemí. Podle expertů jsou důvody Jeruzaléma strategické, včetně příprav na možnou ofenzivu proti jemenským hútíům a snahy čelit vlivu Íránu v regionu. Spekuluje se i o plánu na přemístění Palestinců z Gazy na území Somalilandu. Izrael a Somaliland oficiálně mluví o posílení ekonomické spolupráce.
před 16 hhodinami

Zelenskyj: Ukrajina si přeje mír, ale ne za každou cenu

Ukrajina si přeje mír, ale ne za každou cenu, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v novoročním projevu. Slíbil, že se nepodepíše pod slabou mírovou dohodu, která by jen prodloužila ruskou válku na Ukrajině. Ještě před prezidentovým projevem, zveřejněným na sociálních sítích, byl v Kyjevě podle ukrajinských médií vyhlášen letecký poplach a byla slyšet palba protivzdušné obrany.
31. 12. 2025Aktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...