V Itálii se v pondělí otevřou zábavní parky i divadla. Britská ekonomika klesla o rekordních dvacet procent

Italská vláda od pondělka uvolní další opatření. Umožní otevřít například dětským táborům, zábavním parkům a pro menší počet diváků i divadlům a kinům. Brazilský prezident Jair Bolsonaro nemoc covid-19 nadále bagatelizuje a koronavirové restrikce odmítá s tím, že ohrožují ekonomiku. Omezení zavedly jen jednotlivé státy brazilské federace. Velká Británie hlásí rekordní propad ekonomiky – v dubnu klesla proti předchozímu měsíci o 20,4 procenta.

Rozvolněný režim v Itálii
Zdroj: ČTK, AP Autor: Luca Bruno

Italská vláda Giuseppa Conteho má v plánu od pondělka otevřít herny či lázeňská zařízení. Divadla a kina budou mít kvůli nutnosti dodržování bezpečné vzdálenosti omezenou kapacitu maximálně na 200 diváků. Venkovní představení budou moci přivítat až tisíc návštěvníků.

Uvolňování opatření se týká také sportu. Počínaje pátkem jsou na profesionální úrovni povoleny veškeré sportovní akce, byť zatím bez účasti diváků. V pátek se odehraje odložený zápas italského fotbalového poháru mezi kluby Juventus Turín a AC Milán, což bude první oficiální fotbalové utkání od uvalení karantény 9. března.

Pokud to epidemická situace dovolí, od pondělí 25. června budou moci Italové provozovat na amatérské úrovni i kontaktní sporty, jako je fotbal či volejbal. Taneční sály, diskotéky, veletrhy či plavby na výletních lodích budou moci zahájit činnost až 14. července. Místní samospráva bude však – v případě příznivého vývoje – moci otevření uspíšit.

Od nadcházejícího pondělí začne po celé zemi navíc fungovat mobilní aplikace s názvem Immuni, která sleduje kontakty nakažených a zatím běží v pilotním režimu.

Italská prokuratura v pátek v rámci vyšetřování reakce úřadů na vypuknutí koronavirové epidemie vyslechla premiéra. Conte, který spolu s dalšími členy svého kabinetu vystupuje jako svědek, uvedl, že se nemá čeho obávat.

Vyšetřování se snaží odhalit možná pochybení úřadů při zvládání této koronavirové krize a vysvětlit, co šíření nákazy na hospodářsky rozvinutém severu země urychlilo. Prokuratura si rovněž klade otázku, proč nebyla na Alzano Lombardo a Nembro, které se v provincii Bergamo staly ohnisky šíření nákazy, zavčas uvalena karanténa.

Britská ekonomika klesla nejvíce v historii

Britská ekonomika v dubnu kvůli dopadům koronaviru klesla proti předchozímu měsíci o 20,4 procenta, což je nejvíce v zaznamenané historii. Oznámil to britský statistický úřad. V tříměsíčním cyklu do konce dubna pak propad proti předchozím třem měsícům činil 10,4 procenta.

Oslabovaly prakticky všechny sektory, zejména prodej aut, pohostinství, vzdělávání, ale i zdravotnictví. Produkce v sektoru služeb v dubnu meziměsíčně klesla o 19 procent, ve zpracovatelském průmyslu o 24 procent a ve stavebnictví téměř o polovinu.

„Tak jako na mnoho dalších ekonomik ve světě i na tu naši tvrdě doléhají dopady koronaviru,“ řekl britský ministr financí Rishi Sunak. Británie má ale podle něj šanci rychle se po znovuotevření ekonomiky zotavit, a to díky vládním opatřením, jako je finanční podpora dočasně propuštěným zaměstnancům, úvěry či daňové úlevy. Většina obchodů by měla otevřít příští týden.

V tříměsíčním cyklu do konce dubna hospodářský propad proti předchozím třem měsícům činil 10,4 procenta.

Norsko zruší omezení cestování k sousedům kromě Švédska

Norsko od 15. června umožní cestování do Finska, na Island a na švédský ostrov Gotland a zpět. V pátek to potvrdila vláda v Oslu. Zdůraznila ale, že ponechá stávající omezení na pozemní hranici se Švédskem, které má vyšší počet případů koronaviru, informovala agentura Reuters.

Od tohoto data bude země podle premiérky Erny Solbergové hodnotit zdravotní situaci v každém severském regionu zvlášť a každých 14 dní bude přezkoumávat svá doporučení ohledně cestování.

Rakouská vláda plánuje snížení DPH

Rakousko plánuje v reakci na koronavirovou krizi dočasně na pět procent snížit daň z přidané hodnoty (DPH) v některých službách, například v gastronomii nebo kultuře. V pátek to oznámila tamní vláda.

Konečnou podobu chce plánu dát na dvoudenní schůzi, na které bude kabinet probírat i další stimulační opatření, uvedla agentura Reuters. Podle ministra financí Gernota Blümela by pětiprocentní sazba měla platit do konce letošního roku. 

Rakouská vláda už dříve oznámila snížení DPH u nealkoholických nápojů v kavárnách, barech a restauracích na deset z původních 20 procent, a to od prvního července. Vídeň se snaží docílit toho, aby jí Brusel schválil dočasné snížení DPH u alkoholických nápojů, které unijní pravidla obecně neumožňují.

Snížení DPH chystá i Německo. Vláda v Berlíně v pátek na mimořádné schůzi schválila dočasné snížení této daně z 19 na 16 procent. Platit bude od července do konce roku. Snížení DPH přijde rozpočet asi na 20 miliard eur (533 miliard korun), krok je součástí krizového balíku v objemu 130 miliard eur (3,5 bilionu korun). 

Video Události
video

Události: Německé školy v době koronaviru

Eurokomisařka: Státy EU podporují společný nákup vakcín

Státy Evropské unie podporují plán Evropské komise na společný nákup několika vyvíjených vakcín proti nemoci covid-19. Prohlásila to eurokomisařka Stella Kyriakidisová po páteční videokonferenci unijních ministrů zdravotnictví.

Brusel chce „předplacením“ očkovacích látek až u šestice výrobců zajistit, aby měly státy dostatek dávek ve chvíli, kdy bude vakcína oficiálně dostupná.

Některé členské země přitom paralelně jednají o nákupech vlastního koronavirového očkování, podle komisařky by však měly své snahy sladit s celou EU.

Šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus zase v pátek uvedl, že jakákoli budoucí vakcína proti covidu-19 by se měla stát globálně sdíleným veřejným statkem. Tedros podle agentury Reuters vyzval vrcholné představitele, aby takovou myšlenku podpořili.

V případě druhé vlny USA ekonomiku zavírat nebudou

Spojené státy během uplynulých 24 hodin zaznamenaly dalších téměř tisíc úmrtí spjatých s koronavirem. Celkový počet obětí nemoci covid-19, vyvolané koronavirem, stoupl v nejpostiženější zemi světa na 113 tisíc, uvedla agentura AFP s odvoláním na Univerzitu Johnse Hopkinse, která vývoj pandemie globálně monitoruje.

Tváří v tvář obavám z druhé vlny epidemie americký ministr financí Steven Mnuchin varoval, že USA podruhé ekonomiku nezavřou. „Myslím, že jsme se poučili, že když zavřete ekonomiku, způsobíte jen více škody,“ řekl.

Americké hospodářství je následkem opatření proti šíření koronaviru v recesi. V prvním čtvrtletí se hrubý domácí produkt podle údajů amerického ministerstva obchodu snížil o 4,8 procenta. Ve druhém čtvrtletí se očekává ještě výraznější propad, který by podle některých odhadů mohl činit přes 20 procent.

Reuters: V Rusku se někteří zdravotníci sotva domůžou odškodnění

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil vyplácet částku 2,7 milionu rublů (asi 912 tisíc korun) rodinám zdravotníků, kteří zemřeli poté, co se nakazili při léčbě pacientů s koronavirem. Ale získat toto odškodnění je velice složité, až nemožné, tvrdí podle agentury Reuters lidé obeznámení s problémem. Kreml sice připouští jisté potíže, tvrdí ale, že už dal věci do pořádku.

Například zdravotní sestra Jelena Nikonorovová nastoupila do nové práce v nemocnici ve městě Belebej s 60 tisíci obyvateli v Povolží 1. dubna. O dva dny později musela na nemocenskou a o měsíc později zemřela. Úmrtní list potvrzuje, že přišla do styku s koronavirem. Místní úředníci ale tvrdí, že její smrt s prací nesouvisela, a tedy ani její příbuzní nemají nárok na kompenzaci.

Ruští zdravotníci během koronavirové krize
Zdroj: Reuters
Autor: Maxim Shemetov
„Maminka celý život pracovala ve zdravotnictví,“ řekl syn Nikonorovové Pavel, který se obrátil na Putina s žádostí o pomoc při objasnění matčina úmrtí. Šestapadesátiletá žena trpěla cukrovkou, ale hlavně měla pouze roušku na ochranu před nákazou, tvrdí její syn.

„Musíte bojovat, abyste prokázali, že jste onemocněli v práci,“ řekla Antonina Sedovová, pracující jako ošetřovatelka v petrohradském ústavu, kde se podle primáře nakazilo koronavirem 111 z 2100 zaměstnanců. Sama se nakazila, ale odškodnění dosud nezískala. „Pro náčelníky nejsme ničím víc než šváby,“ napsala v dopise Putinovi. Nemocnice zatím vyřešila 68 případů odškodnění.

Brazilský prezident pandemii dál zlehčuje

Pandemie koronaviru se dál nebezpečně šíří v Latinské Americe. Světová zdravotnická organizace (WHO) varuje před uvolňováním opatření na kontinentu.

Brazilský prezident Bolsonaro ale situaci nadále zlehčuje a kritické hlasy odmítá poslouchat. Restrikce tak platí pouze v jednotlivých státech federace. Z hlediska počtu nakažených je největší jihoamerická země druhým nejpostiženějším státem na světě – počet obětí přesáhl 40 tisíc. Horší čísla registrují už jen v USA.

Podle krizového experta Světové zdravotnické organizace (WHO) Mikea Ryana budí situace v Brazílii vzrůstající obavy. Problémy přitom podle něj mohou nastat hlavně ve městech a na naplněných jednotkách intenzivní péče brazilských nemocnic.