V Itálii se v pondělí otevřou zábavní parky i divadla. Britská ekonomika klesla o rekordních dvacet procent

Italská vláda od pondělka uvolní další opatření. Umožní otevřít například dětským táborům, zábavním parkům a pro menší počet diváků i divadlům a kinům. Brazilský prezident Jair Bolsonaro nemoc covid-19 nadále bagatelizuje a koronavirové restrikce odmítá s tím, že ohrožují ekonomiku. Omezení zavedly jen jednotlivé státy brazilské federace. Velká Británie hlásí rekordní propad ekonomiky – v dubnu klesla proti předchozímu měsíci o 20,4 procenta.

  • Italská vláda oznámila, že se v zemi od pondělí 15. června budou moct otevřít například zábavní parky, kina či divadla. Musí však dodržovat určitá bezpečnostní opatření. 
  • Britská ekonomika klesla v dubnu o rekordních dvacet procent.
  • Rakousko plánuje v reakci na koronavirovou krizi dočasně na pět procent snížit daň z přidané hodnoty (DPH) v některých službách, například v gastronomii nebo kultuře.
  • Eurokomisařka Stella Kyriakidisová prohlásila, že státy EU podporují plán Evropské komise na společný nákup několika vyvíjených vakcín.
  • 14:01
    Česká televize

    Rakousko, Chorvatsko a Irsko se od pondělí přesunou do červené kategorie zemí podle míry rizika nákazy. Oranžové bude například Slovensko nebo Kanárské ostrovy.

  • 23:03

    Anglie se chystá na sobotní znovuotevření hospod. Šéfka londýnské policie Cressida Dicková dnes podle BBC oznámila, že policie bude v ulicích posílena. Manchesterská policie chystá "významnou operaci" a speciální noční hlídky budou nasazeny také v Leedsu.

    V sobotu mohou otevřít například také muzea a galerie, ale jejich velká většina podle BBC této možnosti hned nevyužije. Například londýnská Národní galerie se opět otevře návštěvníkům 8. července, galerie Barbican 13. července a Tate Gallery až 27. července.

  • 22:48

    Dnešní údaje britského ministerstva zdravotnictví, které zahrnují jen laboratorně potvrzené případy, hovoří o 43 730 mrtvých s covidem-19. V obou případech je Velká Británie v Evropě zemí s nejvyšším počtem obětí pandemie. Za poslední den hlásí dalších 155 zemřelých.

Italská vláda Giuseppa Conteho má v plánu od pondělka otevřít herny či lázeňská zařízení. Divadla a kina budou mít kvůli nutnosti dodržování bezpečné vzdálenosti omezenou kapacitu maximálně na 200 diváků. Venkovní představení budou moci přivítat až tisíc návštěvníků.

Uvolňování opatření se týká také sportu. Počínaje pátkem jsou na profesionální úrovni povoleny veškeré sportovní akce, byť zatím bez účasti diváků. V pátek se odehraje odložený zápas italského fotbalového poháru mezi kluby Juventus Turín a AC Milán, což bude první oficiální fotbalové utkání od uvalení karantény 9. března.

Pokud to epidemická situace dovolí, od pondělí 25. června budou moci Italové provozovat na amatérské úrovni i kontaktní sporty, jako je fotbal či volejbal. Taneční sály, diskotéky, veletrhy či plavby na výletních lodích budou moci zahájit činnost až 14. července. Místní samospráva bude však – v případě příznivého vývoje – moci otevření uspíšit.

Od nadcházejícího pondělí začne po celé zemi navíc fungovat mobilní aplikace s názvem Immuni, která sleduje kontakty nakažených a zatím běží v pilotním režimu.

Italská prokuratura v pátek v rámci vyšetřování reakce úřadů na vypuknutí koronavirové epidemie vyslechla premiéra. Conte, který spolu s dalšími členy svého kabinetu vystupuje jako svědek, uvedl, že se nemá čeho obávat.

Vyšetřování se snaží odhalit možná pochybení úřadů při zvládání této koronavirové krize a vysvětlit, co šíření nákazy na hospodářsky rozvinutém severu země urychlilo. Prokuratura si rovněž klade otázku, proč nebyla na Alzano Lombardo a Nembro, které se v provincii Bergamo staly ohnisky šíření nákazy, zavčas uvalena karanténa.

Britská ekonomika klesla nejvíce v historii

Britská ekonomika v dubnu kvůli dopadům koronaviru klesla proti předchozímu měsíci o 20,4 procenta, což je nejvíce v zaznamenané historii. Oznámil to britský statistický úřad. V tříměsíčním cyklu do konce dubna pak propad proti předchozím třem měsícům činil 10,4 procenta.

Oslabovaly prakticky všechny sektory, zejména prodej aut, pohostinství, vzdělávání, ale i zdravotnictví. Produkce v sektoru služeb v dubnu meziměsíčně klesla o 19 procent, ve zpracovatelském průmyslu o 24 procent a ve stavebnictví téměř o polovinu.

„Tak jako na mnoho dalších ekonomik ve světě i na tu naši tvrdě doléhají dopady koronaviru,“ řekl britský ministr financí Rishi Sunak. Británie má ale podle něj šanci rychle se po znovuotevření ekonomiky zotavit, a to díky vládním opatřením, jako je finanční podpora dočasně propuštěným zaměstnancům, úvěry či daňové úlevy. Většina obchodů by měla otevřít příští týden.

V tříměsíčním cyklu do konce dubna hospodářský propad proti předchozím třem měsícům činil 10,4 procenta.

Norsko zruší omezení cestování k sousedům kromě Švédska

Norsko od 15. června umožní cestování do Finska, na Island a na švédský ostrov Gotland a zpět. V pátek to potvrdila vláda v Oslu. Zdůraznila ale, že ponechá stávající omezení na pozemní hranici se Švédskem, které má vyšší počet případů koronaviru, informovala agentura Reuters.

Od tohoto data bude země podle premiérky Erny Solbergové hodnotit zdravotní situaci v každém severském regionu zvlášť a každých 14 dní bude přezkoumávat svá doporučení ohledně cestování.

Rakouská vláda plánuje snížení DPH

Rakousko plánuje v reakci na koronavirovou krizi dočasně na pět procent snížit daň z přidané hodnoty (DPH) v některých službách, například v gastronomii nebo kultuře. V pátek to oznámila tamní vláda.

Konečnou podobu chce plánu dát na dvoudenní schůzi, na které bude kabinet probírat i další stimulační opatření, uvedla agentura Reuters. Podle ministra financí Gernota Blümela by pětiprocentní sazba měla platit do konce letošního roku. 

Rakouská vláda už dříve oznámila snížení DPH u nealkoholických nápojů v kavárnách, barech a restauracích na deset z původních 20 procent, a to od prvního července. Vídeň se snaží docílit toho, aby jí Brusel schválil dočasné snížení DPH u alkoholických nápojů, které unijní pravidla obecně neumožňují.

Snížení DPH chystá i Německo. Vláda v Berlíně v pátek na mimořádné schůzi schválila dočasné snížení této daně z 19 na 16 procent. Platit bude od července do konce roku. Snížení DPH přijde rozpočet asi na 20 miliard eur (533 miliard korun), krok je součástí krizového balíku v objemu 130 miliard eur (3,5 bilionu korun). 

3 minuty
Události: Německé školy v době koronaviru
Zdroj: ČT24

Eurokomisařka: Státy EU podporují společný nákup vakcín

Státy Evropské unie podporují plán Evropské komise na společný nákup několika vyvíjených vakcín proti nemoci covid-19. Prohlásila to eurokomisařka Stella Kyriakidisová po páteční videokonferenci unijních ministrů zdravotnictví.

Brusel chce „předplacením“ očkovacích látek až u šestice výrobců zajistit, aby měly státy dostatek dávek ve chvíli, kdy bude vakcína oficiálně dostupná.

Některé členské země přitom paralelně jednají o nákupech vlastního koronavirového očkování, podle komisařky by však měly své snahy sladit s celou EU.

Šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus zase v pátek uvedl, že jakákoli budoucí vakcína proti covidu-19 by se měla stát globálně sdíleným veřejným statkem. Tedros podle agentury Reuters vyzval vrcholné představitele, aby takovou myšlenku podpořili.

V případě druhé vlny USA ekonomiku zavírat nebudou

Spojené státy během uplynulých 24 hodin zaznamenaly dalších téměř tisíc úmrtí spjatých s koronavirem. Celkový počet obětí nemoci covid-19, vyvolané koronavirem, stoupl v nejpostiženější zemi světa na 113 tisíc, uvedla agentura AFP s odvoláním na Univerzitu Johnse Hopkinse, která vývoj pandemie globálně monitoruje.

Tváří v tvář obavám z druhé vlny epidemie americký ministr financí Steven Mnuchin varoval, že USA podruhé ekonomiku nezavřou. „Myslím, že jsme se poučili, že když zavřete ekonomiku, způsobíte jen více škody,“ řekl.

Americké hospodářství je následkem opatření proti šíření koronaviru v recesi. V prvním čtvrtletí se hrubý domácí produkt podle údajů amerického ministerstva obchodu snížil o 4,8 procenta. Ve druhém čtvrtletí se očekává ještě výraznější propad, který by podle některých odhadů mohl činit přes 20 procent.

Reuters: V Rusku se někteří zdravotníci sotva domůžou odškodnění

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil vyplácet částku 2,7 milionu rublů (asi 912 tisíc korun) rodinám zdravotníků, kteří zemřeli poté, co se nakazili při léčbě pacientů s koronavirem. Ale získat toto odškodnění je velice složité, až nemožné, tvrdí podle agentury Reuters lidé obeznámení s problémem. Kreml sice připouští jisté potíže, tvrdí ale, že už dal věci do pořádku.

Například zdravotní sestra Jelena Nikonorovová nastoupila do nové práce v nemocnici ve městě Belebej s 60 tisíci obyvateli v Povolží 1. dubna. O dva dny později musela na nemocenskou a o měsíc později zemřela. Úmrtní list potvrzuje, že přišla do styku s koronavirem. Místní úředníci ale tvrdí, že její smrt s prací nesouvisela, a tedy ani její příbuzní nemají nárok na kompenzaci.

Ruští zdravotníci během koronavirové krize
Zdroj: Maxim Shemetov/Reuters

„Maminka celý život pracovala ve zdravotnictví,“ řekl syn Nikonorovové Pavel, který se obrátil na Putina s žádostí o pomoc při objasnění matčina úmrtí. Šestapadesátiletá žena trpěla cukrovkou, ale hlavně měla pouze roušku na ochranu před nákazou, tvrdí její syn.

„Musíte bojovat, abyste prokázali, že jste onemocněli v práci,“ řekla Antonina Sedovová, pracující jako ošetřovatelka v petrohradském ústavu, kde se podle primáře nakazilo koronavirem 111 z 2100 zaměstnanců. Sama se nakazila, ale odškodnění dosud nezískala. „Pro náčelníky nejsme ničím víc než šváby,“ napsala v dopise Putinovi. Nemocnice zatím vyřešila 68 případů odškodnění.

Brazilský prezident pandemii dál zlehčuje

Pandemie koronaviru se dál nebezpečně šíří v Latinské Americe. Světová zdravotnická organizace (WHO) varuje před uvolňováním opatření na kontinentu.

Brazilský prezident Bolsonaro ale situaci nadále zlehčuje a kritické hlasy odmítá poslouchat. Restrikce tak platí pouze v jednotlivých státech federace. Z hlediska počtu nakažených je největší jihoamerická země druhým nejpostiženějším státem na světě – počet obětí přesáhl 40 tisíc. Horší čísla registrují už jen v USA.

Podle krizového experta Světové zdravotnické organizace (WHO) Mikea Ryana budí situace v Brazílii vzrůstající obavy. Problémy přitom podle něj mohou nastat hlavně ve městech a na naplněných jednotkách intenzivní péče brazilských nemocnic.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, strojvedoucí zemřel

Nejméně dvacet lidí se zranilo při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informuje o tom španělský list La Vanguardia, podle něhož má pět lidí těžká zranění. Agentura EFE s odvoláním na regionální policejní zdroje uvedla, že v důsledku nehody zemřel strojvedoucí vlaku. Stalo se tak dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
23:14Aktualizovánopřed 1 mminutou

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 58 mminutami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti. Podle Trumpa by měla OSN nadále fungovat.
17:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 2 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 3 hhodinami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 3 hhodinami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...