V4 souhlasí s evropským fondem obnovy, rozdělení peněz ale není spravedlivé, řekl Babiš

4 minuty
Události: Summit V4 v Lednici
Zdroj: ČT24

Premiéři zemí Visegrádské skupiny koordinovali na summitu v Lednici na Břeclavsku pozici před jednáním Evropské rady, které se uskuteční za týden. Diskutovali o víceletém finančním rámci na období 2021 až 2027 a o fondu obnovy po pandemii koronaviru. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po summitu řekl, že se postoje premiérů k fondu sblížily.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie budou o fondu obnovy a příštím rozpočtu EU jednat prostřednictvím videosummitu 19. června. Fond by měl mezi země EU rozdělit 750 miliard eur, na Česko by mělo připadnout zhruba 20 miliard eur (asi 550 miliard korun).

Největšími příjemci pomoci by měly být epidemií nejvíc zasažené země Itálie a Španělsko. Třetí v pořadí by mělo být Polsko, které by mělo dostat 64 miliard eur. Maďarsku by mělo připadnout patnáct miliard a Slovensku osm miliard eur.

Nespokojenost v Praze a Budapešti

Podle Babiše je brzy na debaty, jak se mezi členské státy rozdělí peníze z fondu obnovy, protože zatím není jasné, nakolik budou ekonomiky členských států EU zasaženy pandemií. „Za sebe myslím, že hlavním kritériem by měl být propad HDP, to se musí vyhodnotit až začátkem příštího roku,“ řekl.

Debata o rozdělení peněz podle Babiše bude ještě dlouhá. Upozornil, že není vyjasněna řada otázek spojených s fondem, včetně podmínek, za kterých by si měla EU půjčit na finančních trzích peníze pro jeho naplnění.

O tom, zda je shoda na celkovém postoji k fondu, ale český premiér ani jeho kolegové po jednání nic neuvedli. Zatímco Polsko a Slovensko dříve vyjadřovaly podporu pro návrh podoby fondu, Česko a Maďarsko se k němu stavěly zdrženlivěji. Babiš pouze řekl, že se země V4 shodují na tom, že pro čerpání peněz z fondu by měla být stanovena delší doba než plánované čtyři roky. Mluvil o sedmiletém období, jako je tomu u finančního rámce.

Babiš pro ČT: Shodli jsme se na objemu fondu, rozdělení peněz ale spravedlivé není

„Sblížili jsme se v tom, že už s Maďarskem nejsme kritičtí k objemu peněz, že akceptujeme polskou pozici. (Slovenský) premiér Matovič přiznal, že pro ně je to výhodné, ale pro mě to samozřejmě není akceptovatelné,“ řekl později Babiš České televizi s tím, že Česko by podle něj mělo dostat víc peněz.

Babiš nesouhlasí s klíčem, podle kterého se mají peníze rozdělovat. Vadí mu, že jedním z kritérií by měla být míra nezaměstnanosti v jednotlivých členských zemích Unie, která ale podle něj s dopady nemoci covid-19 nesouvisí. Český premiér míní, že země, kterým se podařilo udržet nízkou nezaměstnanost, by byly penalizovány, zatímco ty, ve kterých byla špatná situace už před pandemií, by byly tímto způsobem zvýhodněny.

„Polsko a Slovensko, i když to pro ně vypadá velice dobře, tak jsou solidární s námi a podporují nás v tom, aby se tyto věci narovnaly,“ dodal český premiér. 

Analytik: Česko nemá jasnou strategii

Michal Vít z Metropolitní univerzity Praha míní, že Česko má nejhorší výchozí pozici. „Česká republika, a Andrej Babiš, není dostatečně schopna artikulovat svoje zájmy vůči EU, což se projevuje také ne úplně jasnou strategií, jakým způsobem by měla postupovat při rozdělování tohoto finančního balíku,“ míní analytik.

„Jde o výsledek dlouhodobého nezájmu české politiky obecně. Ale v případě Andreje Babiše je to skutečně absence jakéhosi strategického působení, na rozdíl od všech ostatních zemí V4,“ dodal Vít.

Země V4 sice jsou schopné deklarovat společný přístup ke koordinaci, v praktické podobě ale bude podle něj dopad jednání výrazně rozdílný.

„Polsko je příliš velké, Slovensko je příliš evropské a Maďarsko má příliš svou vlastní strategii a svůj vlastní cíl působení v EU. Tyto tři predispozice budou pro společný postup V4 velmi obtížné, protože chybí silný společný zájem. A finance jsou velmi silným motivátorem, aby se praktická politika výrazně rozcházela s politickou deklarací,“ míní Vít.

V4: Chudší země nesmějí doplácet na ty bohatší

Premiéři V4 jednali také o podobě finančního rámce EU na další roky. Babiš zdůraznil shodu zemí V4 na tom, že rozpočet musí být nastavený spravedlivě a že chudší země nesmějí doplácet na ty bohatší. S polským premiérem Mateuszem Morawieckým se shodl, že si přejí pružnější čerpání evropských peněz členskými státy a že podpora je třeba hlavně na projekty dopravní infrastruktury.

Premiéři V4 se zabývali také otevíráním hranic a obnovou turistického ruchu poté, co ho zasáhla pandemie covidu-19. Státy V4 byly podle Babiše v kontaktu právě i při koronavirové krizi. Skupina při ní podle něj znovu ukázala svou užitečnost a čtyři členské státy zatím zvládly boj s covidem-19 velice dobře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při požáru v indickém nočním klubu zemřelo 23 lidí

Nejméně 23 lidí zemřelo při sobotním požáru v nočním klubu v indickém státě Góa, informují světové tiskové agentury. Mezi oběťmi požáru v oblasti vyhledávané zahraničními návštěvníky jsou i turisté. Policie příčinu požáru vyšetřuje, podle vyjádření policejního šéfa v místních médiích jej mohl způsobit výbuch plynové bomby.
01:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zóna ČT24 se věnovala i americkému postoji k Venezuele

Pokud Spojené státy zaútočí na Venezuelu, chtějí o tom někteří zákonodárci znovu vyvolat hlasování v Kongresu. Od září provádí Američané údery převážně proti rybářským lodím v Karibiku a Pacifiku. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tvrdí, že k tomu schválení členů Sněmovny reprezentantů a Senátu nepotřebuje. Argumentuje tím, že nejde o válku, ale o útoky proti drogovým kartelům. Některé z nich označila za teroristické organizace. Někteří kongresmani z obou stran ale tvrdí, že Trump už čtvrtý měsíc vede vojenskou operaci nezákonně. Na téma se zaměřil pořad Zóna ČT24.
před 5 hhodinami

Příměří v Gaze dosáhlo kritického bodu, sdělil katarský premiér

Příměří v Pásmu Gazy dosáhlo kritického bodu, jelikož se jeho první fáze chýlí ke konci a mezinárodní prostředníci pod vedením Spojených států už pracují na cestě k druhé fázi, aby dohodu upevnili. Podle agentury AP to v sobotu řekl katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání, podle něhož je podmínkou příměří mimo jiné úplné stažení izraelských sil z Gazy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Velké nedostatky i rostoucí náklady. Evropa hodnotí stav svých armád

Ruská válka na Ukrajině vyburcovala většinu evropských zemí k tomu, aby upřely pozornost ke stavu svých armád. Zatímco vyzbrojování Velké Británie, která dlouho žila podle expertů v iluzi vlastní vojenské síly, provází problémy, Polsko už teď dává na obranu téměř pět procent HDP a mezi zeměmi NATO si udržuje náskok. Jedním z nejaktivnějších a nejambicióznějších aktérů je v současné době také Německo, kde poslanci v pátek schválili novou podobu vojenské služby.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Bílý dům zřídil „síň hanby“, na webu útočí bez důkazů na média i novináře

Obhájci svobody tisku kritizují nový web Bílého domu, na kterém administrativa prezidenta Donalda Trumpa obviňuje desítky médií a novinářů ze lží a podjatosti. Ke stažení stránky vyzval americkou vládu mimo jiné Výbor na ochranu novinářů nebo Reportéři bez hranic.
před 6 hhodinami

Zelenskyj by v pondělí mohl jednat se Starmerem, Macronem a Merzem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před novináři prohlásil, že nejspíše v pondělí navštíví Londýn. Schůzky v sídle předsedy britské vlády se vedle premiéra Keira Starmera zúčastní také francouzský prezident Emmanuel Macron, který už účast potvrdil, a německý kancléř Friedrich Merz, píše server Independent. Schůzka v britské metropoli má následovat po jednáních o ukončení války s Ruskem, která vede ukrajinská delegace s Američany na Floridě.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Rusko masivně útočilo na Ukrajinu, Polsku pomohla s ochranou vzdušného prostoru i česká armáda

Rusové provedli další masivní raketový a dronový útok na Ukrajinu, při němž zranili nejméně osm lidí. V Kyjevské oblasti zničili mimo jiné železniční nádraží, škody jsou ale v řadě dalších regionů včetně západu země. Ruské údery zasáhly ukrajinskou energetickou infrastrukturu v osmi oblastech, vážně poškodily několik tepelných elektráren. Kvůli úderům preventivně vzlétlo i polské letectvo, kterému pomáhala i česká vrtulníková jednotka.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Obětí povodní a sesuvů půdy v Asii přibývá, jen na Sumatře je jich skoro tisíc

Ničivé počasí si na indonéském ostrově Sumatra vyžádalo už více než devět set životů. Podle agentury AFP to v sobotu oznámily lokální úřady, které se kvůli hladomoru obávají dalších mrtvých. Záplavy a sesuvy půdy si od minulého týdne v Indonésii, na Srí Lance, Malajsii, Thajsku a Vietnamu celkem vyžádaly nejméně 1795 obětí.
před 12 hhodinami
Načítání...