V4 souhlasí s evropským fondem obnovy, rozdělení peněz ale není spravedlivé, řekl Babiš

4 minuty
Události: Summit V4 v Lednici
Zdroj: ČT24

Premiéři zemí Visegrádské skupiny koordinovali na summitu v Lednici na Břeclavsku pozici před jednáním Evropské rady, které se uskuteční za týden. Diskutovali o víceletém finančním rámci na období 2021 až 2027 a o fondu obnovy po pandemii koronaviru. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po summitu řekl, že se postoje premiérů k fondu sblížily.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie budou o fondu obnovy a příštím rozpočtu EU jednat prostřednictvím videosummitu 19. června. Fond by měl mezi země EU rozdělit 750 miliard eur, na Česko by mělo připadnout zhruba 20 miliard eur (asi 550 miliard korun).

Největšími příjemci pomoci by měly být epidemií nejvíc zasažené země Itálie a Španělsko. Třetí v pořadí by mělo být Polsko, které by mělo dostat 64 miliard eur. Maďarsku by mělo připadnout patnáct miliard a Slovensku osm miliard eur.

Nespokojenost v Praze a Budapešti

Podle Babiše je brzy na debaty, jak se mezi členské státy rozdělí peníze z fondu obnovy, protože zatím není jasné, nakolik budou ekonomiky členských států EU zasaženy pandemií. „Za sebe myslím, že hlavním kritériem by měl být propad HDP, to se musí vyhodnotit až začátkem příštího roku,“ řekl.

Debata o rozdělení peněz podle Babiše bude ještě dlouhá. Upozornil, že není vyjasněna řada otázek spojených s fondem, včetně podmínek, za kterých by si měla EU půjčit na finančních trzích peníze pro jeho naplnění.

O tom, zda je shoda na celkovém postoji k fondu, ale český premiér ani jeho kolegové po jednání nic neuvedli. Zatímco Polsko a Slovensko dříve vyjadřovaly podporu pro návrh podoby fondu, Česko a Maďarsko se k němu stavěly zdrženlivěji. Babiš pouze řekl, že se země V4 shodují na tom, že pro čerpání peněz z fondu by měla být stanovena delší doba než plánované čtyři roky. Mluvil o sedmiletém období, jako je tomu u finančního rámce.

Babiš pro ČT: Shodli jsme se na objemu fondu, rozdělení peněz ale spravedlivé není

„Sblížili jsme se v tom, že už s Maďarskem nejsme kritičtí k objemu peněz, že akceptujeme polskou pozici. (Slovenský) premiér Matovič přiznal, že pro ně je to výhodné, ale pro mě to samozřejmě není akceptovatelné,“ řekl později Babiš České televizi s tím, že Česko by podle něj mělo dostat víc peněz.

Babiš nesouhlasí s klíčem, podle kterého se mají peníze rozdělovat. Vadí mu, že jedním z kritérií by měla být míra nezaměstnanosti v jednotlivých členských zemích Unie, která ale podle něj s dopady nemoci covid-19 nesouvisí. Český premiér míní, že země, kterým se podařilo udržet nízkou nezaměstnanost, by byly penalizovány, zatímco ty, ve kterých byla špatná situace už před pandemií, by byly tímto způsobem zvýhodněny.

„Polsko a Slovensko, i když to pro ně vypadá velice dobře, tak jsou solidární s námi a podporují nás v tom, aby se tyto věci narovnaly,“ dodal český premiér. 

Analytik: Česko nemá jasnou strategii

Michal Vít z Metropolitní univerzity Praha míní, že Česko má nejhorší výchozí pozici. „Česká republika, a Andrej Babiš, není dostatečně schopna artikulovat svoje zájmy vůči EU, což se projevuje také ne úplně jasnou strategií, jakým způsobem by měla postupovat při rozdělování tohoto finančního balíku,“ míní analytik.

„Jde o výsledek dlouhodobého nezájmu české politiky obecně. Ale v případě Andreje Babiše je to skutečně absence jakéhosi strategického působení, na rozdíl od všech ostatních zemí V4,“ dodal Vít.

Země V4 sice jsou schopné deklarovat společný přístup ke koordinaci, v praktické podobě ale bude podle něj dopad jednání výrazně rozdílný.

„Polsko je příliš velké, Slovensko je příliš evropské a Maďarsko má příliš svou vlastní strategii a svůj vlastní cíl působení v EU. Tyto tři predispozice budou pro společný postup V4 velmi obtížné, protože chybí silný společný zájem. A finance jsou velmi silným motivátorem, aby se praktická politika výrazně rozcházela s politickou deklarací,“ míní Vít.

V4: Chudší země nesmějí doplácet na ty bohatší

Premiéři V4 jednali také o podobě finančního rámce EU na další roky. Babiš zdůraznil shodu zemí V4 na tom, že rozpočet musí být nastavený spravedlivě a že chudší země nesmějí doplácet na ty bohatší. S polským premiérem Mateuszem Morawieckým se shodl, že si přejí pružnější čerpání evropských peněz členskými státy a že podpora je třeba hlavně na projekty dopravní infrastruktury.

Premiéři V4 se zabývali také otevíráním hranic a obnovou turistického ruchu poté, co ho zasáhla pandemie covidu-19. Státy V4 byly podle Babiše v kontaktu právě i při koronavirové krizi. Skupina při ní podle něj znovu ukázala svou užitečnost a čtyři členské státy zatím zvládly boj s covidem-19 velice dobře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 15 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 16 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...