V4 souhlasí s evropským fondem obnovy, rozdělení peněz ale není spravedlivé, řekl Babiš

Nahrávám video

Premiéři zemí Visegrádské skupiny koordinovali na summitu v Lednici na Břeclavsku pozici před jednáním Evropské rady, které se uskuteční za týden. Diskutovali o víceletém finančním rámci na období 2021 až 2027 a o fondu obnovy po pandemii koronaviru. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po summitu řekl, že se postoje premiérů k fondu sblížily.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie budou o fondu obnovy a příštím rozpočtu EU jednat prostřednictvím videosummitu 19. června. Fond by měl mezi země EU rozdělit 750 miliard eur, na Česko by mělo připadnout zhruba 20 miliard eur (asi 550 miliard korun).

Největšími příjemci pomoci by měly být epidemií nejvíc zasažené země Itálie a Španělsko. Třetí v pořadí by mělo být Polsko, které by mělo dostat 64 miliard eur. Maďarsku by mělo připadnout patnáct miliard a Slovensku osm miliard eur.

Nespokojenost v Praze a Budapešti

Podle Babiše je brzy na debaty, jak se mezi členské státy rozdělí peníze z fondu obnovy, protože zatím není jasné, nakolik budou ekonomiky členských států EU zasaženy pandemií. „Za sebe myslím, že hlavním kritériem by měl být propad HDP, to se musí vyhodnotit až začátkem příštího roku,“ řekl.

Debata o rozdělení peněz podle Babiše bude ještě dlouhá. Upozornil, že není vyjasněna řada otázek spojených s fondem, včetně podmínek, za kterých by si měla EU půjčit na finančních trzích peníze pro jeho naplnění.

O tom, zda je shoda na celkovém postoji k fondu, ale český premiér ani jeho kolegové po jednání nic neuvedli. Zatímco Polsko a Slovensko dříve vyjadřovaly podporu pro návrh podoby fondu, Česko a Maďarsko se k němu stavěly zdrženlivěji. Babiš pouze řekl, že se země V4 shodují na tom, že pro čerpání peněz z fondu by měla být stanovena delší doba než plánované čtyři roky. Mluvil o sedmiletém období, jako je tomu u finančního rámce.

Babiš pro ČT: Shodli jsme se na objemu fondu, rozdělení peněz ale spravedlivé není

„Sblížili jsme se v tom, že už s Maďarskem nejsme kritičtí k objemu peněz, že akceptujeme polskou pozici. (Slovenský) premiér Matovič přiznal, že pro ně je to výhodné, ale pro mě to samozřejmě není akceptovatelné,“ řekl později Babiš České televizi s tím, že Česko by podle něj mělo dostat víc peněz.

Babiš nesouhlasí s klíčem, podle kterého se mají peníze rozdělovat. Vadí mu, že jedním z kritérií by měla být míra nezaměstnanosti v jednotlivých členských zemích Unie, která ale podle něj s dopady nemoci covid-19 nesouvisí. Český premiér míní, že země, kterým se podařilo udržet nízkou nezaměstnanost, by byly penalizovány, zatímco ty, ve kterých byla špatná situace už před pandemií, by byly tímto způsobem zvýhodněny.

„Polsko a Slovensko, i když to pro ně vypadá velice dobře, tak jsou solidární s námi a podporují nás v tom, aby se tyto věci narovnaly,“ dodal český premiér. 

Analytik: Česko nemá jasnou strategii

Michal Vít z Metropolitní univerzity Praha míní, že Česko má nejhorší výchozí pozici. „Česká republika, a Andrej Babiš, není dostatečně schopna artikulovat svoje zájmy vůči EU, což se projevuje také ne úplně jasnou strategií, jakým způsobem by měla postupovat při rozdělování tohoto finančního balíku,“ míní analytik.

„Jde o výsledek dlouhodobého nezájmu české politiky obecně. Ale v případě Andreje Babiše je to skutečně absence jakéhosi strategického působení, na rozdíl od všech ostatních zemí V4,“ dodal Vít.

Země V4 sice jsou schopné deklarovat společný přístup ke koordinaci, v praktické podobě ale bude podle něj dopad jednání výrazně rozdílný.

„Polsko je příliš velké, Slovensko je příliš evropské a Maďarsko má příliš svou vlastní strategii a svůj vlastní cíl působení v EU. Tyto tři predispozice budou pro společný postup V4 velmi obtížné, protože chybí silný společný zájem. A finance jsou velmi silným motivátorem, aby se praktická politika výrazně rozcházela s politickou deklarací,“ míní Vít.

V4: Chudší země nesmějí doplácet na ty bohatší

Premiéři V4 jednali také o podobě finančního rámce EU na další roky. Babiš zdůraznil shodu zemí V4 na tom, že rozpočet musí být nastavený spravedlivě a že chudší země nesmějí doplácet na ty bohatší. S polským premiérem Mateuszem Morawieckým se shodl, že si přejí pružnější čerpání evropských peněz členskými státy a že podpora je třeba hlavně na projekty dopravní infrastruktury.

Premiéři V4 se zabývali také otevíráním hranic a obnovou turistického ruchu poté, co ho zasáhla pandemie covidu-19. Státy V4 byly podle Babiše v kontaktu právě i při koronavirové krizi. Skupina při ní podle něj znovu ukázala svou užitečnost a čtyři členské státy zatím zvládly boj s covidem-19 velice dobře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu pro mír

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali v pátek večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřena příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 26 mminutami

Venezuela po zemětřesení omezila přístup do státu La Guaira

Venezuela po ničivém zemětřesení omezila přístup do severního státu La Guaira, který byl nejvíce postižen. Informovala o tom agentura AFP. Kontrolu nad oblastí převzala armáda. Úřady podle DPA uvedly, že cílem opatření je zajistit veřejný pořádek a usnadnit záchranářům práci.
před 1 hhodinou

USA oznámily nové údery na Írán v odvetě za útok na obchodní loď

Armáda Spojených států v pátek provedla nové údery na cíle v Íránu v reakci na čtvrteční íránský útok na obchodní loď v Hormuzském průlivu. Uvedlo to oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Íránské revoluční gardy oznámily, že v reakci na americký útok napadly vojenské základny Spojených států v regionu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AFP.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrostl na padesát pět. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Venezuela po zemětřesení hlásí téměř tisíc obětí, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 920, oznámil podle Reuters předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Informoval také o 3360 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Zástupce generálního tajemníka OSN Tom Fletcher řekl, že v zemi se pohřešuje na padesát tisíc lidí. Pomoc přislíbila řada států včetně Česka. Tuzemský specializovaný tým odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

AfD je démonizována a čelí diskriminaci, prohlásili Klaus a Okamura na konferenci

Bývalý český prezident Václav Klaus a předseda české Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v pátek vystoupili na konferenci, kterou v německém Spolkovém sněmu uspořádala strana Alternativa pro Německo (AfD). Klaus odsoudil „démonizaci“ strany, kterou loni německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle Okamury čelí AfD v Německu diskriminaci. Popřál jí, aby konečně vyhrála volby a usedla v německé vládě.
před 8 hhodinami

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Ruské útoky zabily ženy v Izjumu a v Záporoží zranily nejméně patnáct lidí. Obě země si vyměnily po 160 zajatcích.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...