Státní karanténa na Slovensku brzy skončí. Matovič kritizovaná opatření hájí

Slováci vyhlíží konec povinných karantén ve státních zdravotnických zařízeních. Vláda připravuje chytrou karanténu – mobilní aplikaci, která bude hlídat pobyt lidí doma. Dosud museli slovenští občané vracející se ze zahraničí nastoupit do kontrolované karantény. Kritizované opatření kabinet premiéra Igora Matoviče hájí jako účinnou zbraň pro zvládnutí nákazy.

Video Události
video

Události: Slovensko připravuje konec karantény

Dosud systémem státní karantény prošlo přes 18 tisíc Slováků, tři tisíce v ní aktuálně stále jsou. Podle Matoviče pomohla centra Slovensku pandemii zvládnout. „Já se všem těmto lidem omlouvám. Ale zároveň říkám, možná ano, tisíc, dva tisíce bude ukřivděných, ale 5,4 milionu lidí na Slovensku si tím chráníme,“ obhajuje kritizovaná opatření slovenský premiér.

V některých případech ubytování bylo na úrovni hotelu, zejména na internátech si ale lidé na podmínky stěžovali. Příliš vysoká podle kritiků je i cena za stravu: třináct eur za den. Mnozí navíc do poslední chvíle nevěděli, kam je umístí. Karanténní centra jsou po celé zemi a lidé často končili i stovky kilometrů od domova.

Nucený pobyt možná nebude nutný už od příštího týdne, stát totiž připravil mobilní aplikaci, která bude kontrolovat izolaci doma. Ještě předtím ale proti karanténě sepsala petici právnička Slavomíra Henčeková a získala pro ni jedenáct tisíc podpisů.

Měsíc v přísných podmínkách

Henčeková si státní karanténou prošla. Hranice se jí zavřely, když byla kvůli disertační práci v Německu. „Na hraničním přechodu jsme čekali, já myslím, zhruba šest hodin. Byli jsme shromáždění v jedné místnosti,“ vzpomíná.

Nezamlouvala se jí ani cesta přeplněným autobusem. Nakonec ale přece jen patřila k těm šťastnějším, protože si prosadila vlastní pokoj. Po týdnu ho s negativním testem na koronavirus mohla opustit.

Takové štěstí neměl Miroslav Kormoš, u nějž testy nákazu prokázaly. V přísných podmínkách musel strávit měsíc, dlouhé chvíle si krátil třeba telefonováním s dcerou. „Zaklepali na nás, museli jsme chvíli počkat, dát si roušku, otevřít dveře, převzít si stravu a nevycházet vůbec ven,“ popisuje svou zkušenost.