Navzdory rychlému šíření epidemie v Rusku místní úřady nedoporučily lidem nošení roušek na veřejnosti. Naopak Newyorčané od pátečního večera budou muset na veřejnosti roušky povinně nosit. Počet aktivně nemocných i ve většině evropských zemí stále roste. Například v Rakousku ale již 14 dní poměrně strmě klesá z 9334 aktivně nemocných 3. dubna na pátečních 4413.
Newyorčané budou muset nosit roušky. Ruské úřady je považují za „bezúčelné“
Šíření koronaviru – do dubna
- Nový typ koronaviru byl prokázán u 2 milionů a 167 tisíc lidí po celém světě. Nejvíce potvrzených nakažených je ve Spojených státech, přes 670 tisíc, vyplývá ze statistiky americké Univerzity Johnse Hopkinse.
- Čínské úřady oznámily, že epidemie koronaviru si ve městě Wu-chan vyžádala o 1290 obětí víc, než statistiky dosud uváděly. Celkem v pevninské Číně zemřelo 4632 lidí.
- Kvůli pandemii zažila čínská ekonomika největší propad minimálně od 70. let. V meziročním srovnání prvního kvartálu ztratila 6,8 procenta.
- Americký prezident Donald Trump oznámil, že se jednotlivé státy USA budou k běžnému životu vracet postupně podle aktuální situace, rozhodnou o tom guvernéři.
- Podle statistiky přepočítávající oběti epidemie na obyvatele je nejhorší situace v Belgii. Jako jedna z mála zemí světa však sčítá i úmrtí v domovech důchodců.
- Nemoc nového typu koronaviru si celosvětově vyžádala už více než 150 tisíc obětí. Nakažených po celém světě úřady evidují přes 2,2 milionu.
Obdobný vývoj jako v Rakousku je v posledních dnech například i v Německu, ve Švýcarsku či ve Finsku a na Islandu.
Celkově nejvíce výskytů nákazy má v Evropě v současnosti Španělsko, 184 948 lidí, co se ale týče aktivně nemocných, tedy případů výskytu nemoci bez zemřelých a uzdravených, je na tom nyní nejhůře Francie se 114 295 pacienty. Následují Itálie se 106 607 pacienty a Španělsko s 90 836, Velká Británie eviduje 89 020 pacientů.
Celosvětově si koronavirová pandemie vyžádala už více než 150 tisíc obětí. Nakažených je po celém světě přes 2,2 milionu. Na Evropu připadají téměř dvě třetiny mrtvých.
Wu-chan přepočítal oběti koronaviru, přidal jich přes tisíc
Celková bilance obětí koronaviru v Číně vzrostla o 1290 mrtvých poté, co vedení města Wu-chan zrevidovalo dosavadní údaje. Nemoci COVID-19 tak jen ve Wu-chanu podle nových údajů podlehlo 3869 lidí, bilance za celou pevninskou Čínu činí 4632 obětí.
Změnu statistiky čínské úřady vysvětlily tím, že postupují v souladu se zákony a předpisy, jakož i „odpovědností vůči dějinám, lidu a zemřelým“.
Podle agentury Nová Čína vznikl rozdíl tím, že v počátcích šíření koronaviru byl zdravotnický personál přetížen náporem nových pacientů. Několik zdravotních zařízení v této situaci nedokázalo včas propojit své databáze se systémem prevence a kontroly nemocí a přeposlat jim data, protože se více soustředilo na příjem pacientů a poskytování péče.
Nedůvěra v čínské údaje
Podezření, že v Číně a nejhůře zasaženém Wu-chanu je ve skutečnosti více případů, než uvádějí statistiky, se v uplynulých měsících ozývala z různých stran.
List Financial Times psal například o tom, že se uživatelé sociálních sítí divili, proč je na fotografiích z Wu-chanu tak dlouhá fronta lidí, kteří stáli před místním pohřebním ústavem, aby si mohli vyzvednout urnu s popelem svých blízkých. Financial Times také získal svědectví wuchanských sester, které se svěřily s tím, že ne všichni pacienti s koronavirem jsou započítáváni do statistik.
Pochyby o správnosti oficiálních čísel z Číny vyjádřil také americký prezident Donald Trump. Na začátku dubna řekl, že jsou podhodnocené. Také zpravodajský server Bloomberg informoval o zprávě amerických tajných služeb, podle které Čína údaje podhodnocuje.
WHO: Revizi údajů o úmrtí udělají i jiné země
Podle zástupkyně Světové zdravotnické organizace (WHO) a epidemioložky Marie van Kerkhoveové je zvýšení počtu obětí v Číně výsledkem snahy místních úřadů nenechat žádný případ nezdokumentovaný. Uvedla to v pátek na tiskové konferenci WHO.
Místní úřady podle ní prošly data z pohřebních ústavů, pečovatelských domů, nemocnic a věznic a přezkoumaly také úmrtí lidí, kteří zemřeli doma. Americká epidemioložka zároveň vyjádřila přesvědčení, že i další země postižené koronavirem svá data o počtu mrtvých po opadnutí prvního náporu zrevidují.
Za čtvrtek oznámila pevninská Čína 26 nově potvrzených případů nákazy koronavirem oproti 46 o den dříve. Z nových případů, které byly zjištěny během čtvrtka, se 15 týkalo pacientů, kteří se nakazili v cizině. Zbývajících 11 lidí se nakazilo ve vlasti.
Čínská ekonomika za leden až březen ve srovnání se stejným obdobím loni klesla o 6,8 procenta, což je nejhorší propad přinejmenším od 70. let minulého století. Zmenšení spotřebitelských výdajů (o 19 procent v prvním čtvrtletí), které se loni z 80 procent postaraly o hospodářský růst, a pokles dalšího motoru růstu – investic do výroby (o 16 procent) – podle agentury AP napovídají, že zotavování čínské ekonomiky bude delší a obtížnější, než se předpokládalo.
V Rusku se epidemie rychle šíří, roušky jsou podle úřadů bezúčelné
Počet lidí nakažených koronavirem v Rusku opět rekordně vzrostl, a to o 4069 na 32 007. O den dříve přitom ministerstvo zdravotnictví hlásilo 3448 nově infikovaných. Země hlásí 273 obětí nemoci COVID-19.
Agentura Reuters napsala, že lidí infikovaných koronavirem v Rusku tento měsíc rychle přibývá, nicméně počty nakažených, o nichž úřady informují, jsou výrazně nižší než v počátečních fázích epidemie v mnoha západoevropských zemích. Podle ruských médií vzbuzuje oficiální bilance pochybnosti.
Ruskojazyčný servis britské BBC uvádí, že ministerstvo pro mimořádné situace lidem nedoporučuje nošení ochranných roušek na veřejnosti. Jejich používání na otevřeném prostranství je podle úřadu „bezúčelné“. „Během pobytu venku je prospěšné dýchat čerstvý vzduch a nasazovat si roušku nemá cenu,“ uvádí se v doporučeních ruského ministerstva.
Rekordní nárůst nakažených oznámila také Ukrajina, za den jich přibylo přibližně pět stovek. Nyní úřady evidují 4662 nakažených a 125 mrtvých. Nejvíce zasažená je Černovická oblast na hranicích s Rumunskem a Moldavskem (někdejší Bukovina), po ní hlavní město Kyjev.
Podle Íránu nemá přesné statistiky nikdo
K pětitisícové hranici se přiblížil počet obětí epidemie v Íránu, nakažených je zde téměř 79 500. Podle dokumentu, který tento týden vydal parlament, ale může být skutečný počet mrtvých v nejpostiženější zemi Blízkého východu oproti oficiálním údajům skoro dvojnásobný a počet infikovaných osmkrát až desetkrát vyšší.
Podle autorů zprávy nejsou do statistik úmrtí zahrnuti lidé, kteří zemřeli doma, pouze pacienti nemocnic. Parlamenntí zpráva také upozorňuje, že se v zimě může objevit druhá vlna nákazy.
Náměstek ministra zdravotnictví Alírezá Rajsí už připustil, že skutečný počet infikovaných a mrtvých může být vyšší, což je dáno omezeným počtem testů. Poznamenal však, že „přesné odhady neexistují nikde na světě“.
„Systémová pochybení“ britské vlády
V britských nemocnicích zemřelo za 24 hodin dalších 847 lidí. Celkem je obětí COVID-19 v zemi už 14 500. Koronavirus se prokázal u 108 tisíc lidí, přičemž od 7. dubna bylo každý den oznámeno přes sedm set nových úmrtí. Další stovky, možná i tisíce lidí podle všeho na nemoc umřely v domovech pro seniory.
Podle předního britského experta na veřejné zdraví je ve Spojeném království pandemie pravděpodobně nejvíce smrtící ze všech zemí Evropy. Ředitel institutu pro globální zdraví při londýnské univerzitě UCL Anthony Costello řekl, že první vlna krize by zde mohla přinést 40 tisíc mrtvých, a zmiňoval „systémová pochybení“ v postupu vlády.
Britská vláda v posledních týdnech čelí kritice v souvislosti s reakcí na koronavirus. Nejdříve zaznívaly výhrady kvůli pozdějšímu zavedení plošných omezení, poté se velkým tématem stal i nedostatek ochranných pomůcek ve zdravotnictví a relativně pomalé testování. Jeden z hlavních vládních expertů Patrick Vallance tento týden připustil, že stopování nákazy po prvotní fázi epidemie nezrychlovalo „tak, jak zrychlovat mělo“.
Podle Costella je „krutá realita“ taková, že „jsme byli ve více ohledech příliš pomalí“. „Ale při druhé vlně můžeme zajistit, že příliš pomalí nebudeme,“ citovala agentura Reuters univerzitního profesora, který v minulosti vedl jednu ze sekcí Světové zdravotnické organizace. Podle Costella je třeba určit, která „systémová pochybení“ způsobila, že „máme pravděpodobně nejvyšší míru úmrtí v Evropě“.
V Německu se situace lepší
Německo ve čtvrtek zaznamenalo dalších 299 úmrtí lidí nakažených koronavirem, celkem už 3868. Informoval o tom Institut Roberta Kocha (RKI), podle něhož ale šíření koronaviru zpomaluje. Nových infekcí přibylo ve čtvrtek 3380, což celkovou statistiku posunuje na 133 830 případů.
Více než nakažených v posledních dnech přibývá lidí, kteří nemoc překonali. Za 24 hodin jich podle odhadu institutu bylo 4700. Celkový počet uzdravených se pohybuje kolem 81 800.
Za velmi důležité považují odborníci číslo, které udává, kolik průměrný infikovaný nakazí dalších lidí. Zatímco začátkem epidemie bylo v Německu vyšší než pět, nyní kleslo na 0,7. Pokud by se tento trend podařilo udržet, bude se počet nakažených v zemi postupně snižovat.
Německý ministr zdravotnictví Jens Spahn v pátek vyjádřil přesvědčení, že pandemie je po původním rychlém nárůstu počtu nakažených znovu zvladatelná. Přijatá opatření podle něj byla úspěšná. Šéf RKI Lothar Wieler mluvil ve vztahu k aktuálnímu vývoji o velmi dobrém průběžném výsledku.
Pozitivní vývoj už Spahnovi také umožnil oznámit, že se od začátku května budou nemocnice vracet do běžného provozu. Budou se tak moci uskutečnit i dosud odkládané operace. Německý zdravotnický systém pandemie v první fázi nepřetížila. I tak si COVID-19 už vyžádal osm obětí v řadách personálu nemocnic a dalších zdravotnických zařízení. Počet nakažených lékařů, zdravotnického personálu a pečovatelů podle statistiky RKI činí 6395.
V Dánsku budou moci v pondělí obnovit práci drobní podnikatelé, jako jsou kadeřníci, provozovatelé kosmetických salonů nebo autoškol. Své provozovny museli dočasně zavřít minulý měsíc kvůli šíření koronaviru. Severská země, která omezení přijala mezi prvními v Evropě, tento týden otevřela jesle, školky a první stupeň základních škol. Platí v nich však přísnější pravidla hygieny a děti mezi sebou musejí udržovat předepsané odstupy.
Belgičany znepokojují počty obětí, ministryně chce změnit výpočet
Mezník pěti tisíc obětí pandemie už byl překročen v Belgii, kde oficiální bilance aktuálně hovoří o 5163 obětech. Za poslední den krizový štáb registroval 313 mrtvých a 1329 nakažených.
Mnoho Belgičanů statistiky, podle nichž se jejich země dostala na první místo v počtu obětí nemoci COVID-19 na obyvatele na světě, znepokojují. Experti zdůrazňují, že je to způsobeno započítáváním nepotvrzených případů z domovů důchodů, které má podat co nejcelistvější přehled o šíření koronaviru. Množící se obavy z hrozivých čísel však přiměly ministryni zdravotnictví, aby navrhla změnit systém počítání zemřelých.
Většina ostatních zemí do statistik zahrnuje pouze lidi, kteří zemřeli v nemocnicích či u nich byla nákaza prokázána testem.
Z belgických domovů pro seniory, v nichž mohou být podle některých odhadů nakaženy i desítky procent seniorů a pečovatelů, přicházejí denně údaje o více než stovce mrtvých a jejich počet tvoří zhruba polovinu celkových statistik. Jen malá část z nich má ovšem COVID-19 potvrzen testem, u většiny mají lékaři na tuto nemoc pouze podezření.
Ve Francii nemoci podlehlo již 18 681 lidí
Ve francouzských nemocnicích a pečovatelských domech zemřelo už 18 681 lidí. Bilance od čtvrtka vzrostla o 761 mrtvých, informoval v pátek zástupce ministerstva zdravotnictví Jérôme Salomon. Již třetím dnem v řadě se ale více lidí zotavilo, než kolik jich bylo nově hospitalizováno. Devátým dnem v řadě klesá i počet pacientů na jednotkách intenzivní péče.
Počet potvrzených případů nákazy koronavirem na pětimilionovém Slovensku překročil tisícovou hranici. Ve čtvrtek přibylo podle tamního národního centra zdravotnických informací 72 nakažených oproti 114 případům ve středu, což znamenalo denní maximum od propuknutí pandemie. Podle médií zemřel další klient domova seniorů v Pezinku nedaleko Bratislavy, který se stal jedním z ohnisek nákazy.
Celkově Slovensko zaznamenalo 1049 pozitivně testovaných na koronavirus. Ve čtvrtek bylo vykonáno 3249 zmíněných testů, tedy nejvíce od zahájení laboratorních vyšetření.
V Itálii za poslední den zemřelo 575 lidí nakažených koronavirem, což je o 50 více než ve čtvrtek. Celkem je obětí 22 745. Nově potvrzených případů infekce přibylo 3493, což je naopak méně než předchozí den, informoval v pátek úřad civilní ochrany. Denní bilance obětí a nakažených se v Itálii v posledních dvou týdnech stabilizovala.
Za poslední týden například přírůstek obětí jen dvakrát překročil 600, vůbec nejnižší za poslední dobu byl v neděli, kdy úřady registrovaly 431 mrtvých. Téměř 43 tisíc lidí se už uzdravilo. Počet pacientů na jednotkách intenzivní péče klesá čtrnáctý den v řadě, nyní jich je 2812.
USA budou restartovat ekonomiku „stát po státu“ ve třech krocích
Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa nastal čas znovu nastartovat Ameriku. Na tiskové konferenci v Bílém domě zdůraznil, že toto znovuotevírání ekonomiky se má dít po etapách, „stát po státu“ a na základě ověřitelných údajů, aby se předešlo nové vlně nákazy.
Podle Trumpa by se 29 z 50 států mohlo ekonomicky otevřít relativně brzy a zdraví Američané se budou moci vrátit do práce, jakmile to podmínky dovolí.
USA jsou co do počtu nakažených i obětí nejzasaženější zemí na světě. Počet potvrzených případů nákazy tam dosáhl bezmála 680 tisíc, počet obětí překročil 34 tisíc. Nicméně ve státě New York klesl počet hospitalizovaných na nejnižší úroveň za poslední týden, což je podle guvernéra státu Andrewa Cuoma důkaz, že šíření viru se dostalo pod kontrolu.
V pátek večer (v sobotu po půlnoci SELČ) zde taky vstupují v platnost nová protiepidemická opatření, o nichž radnice vedená starostou Billem de Blasio rozhodla ve středu. Hlavní změnou je nařízení, že obyvatelé téměř devítimilionového města budou povinni nosit na veřejných místech roušky.
New York pandemie zasáhla mimořádně tvrdě, potvrzeno je kolem 8900 úmrtí na COVID-19, dalších 3900 mrtvých zemřelo bez testů, ale podle zdravotníků jsou zřejmě rovněž oběťmi koronaviru.
Rozhodnutí je na guvernérech
Jak Trump avizoval, Bílý dům vydal nové pokyny pro státy, jednotlivce a zaměstnavatele o tom, jak postupně, ve třech fázích, oživit aktivitu a zmírnit omezující opatření v oblastech, kde je nákaza na ústupu. Pokyny podle agentury AP odrážejí Trumpovy názory, že se lidé musí vrátit do práce a k nakupování, jinak miliony Američanů přijdou o práci.
Pokyny k obnovení hospodářského života stanovují řadu podmínek, které je nutné ověřovat před spuštěním jednotlivých fází zmírňování opatření, a nestanovují žádnou pevnou časovou osu.
„Neotvíráme vše najednou, ale jde o ostražitý krok za krokem,“ poznamenal Trump s tím, že guvernéři jednotlivých států, jejichž situace se často velice liší, mají sami rozhodnout, kdy odvolají vyhlášená omezení. V tomto smyslu se jedná o ústupek prezidenta, který ještě nedávno trval na tom, že má naprostou pravomoc nařizovat státům, zda mají obnovit hospodářský život, anebo zůstat uzavřené.