Vrah slovenského novináře Kuciaka a jeho partnerky dostal 23 let vězení. Prokurátor se odvolá

3 minuty
Události: Vraha Jána Kuciaka a jeho partnerky poslal soud na 23 let do vězení
Zdroj: ČT24

Vraha slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové poslal soud do vězení na 23 let. Bývalý voják Miroslav Marček, který se k oběma vraždám už dříve přiznal, si verdikt nevyslechl. Požádal o líčení v nepřítomnosti a specializovaný trestní soud mu vyhověl. Verdikt není pravomocný, prokurátor se odvolá. Vraždu si podle obžaloby objednal podnikatel Marián Kočner, jenž vinu v případu odmítl. Marček byl v rámci procesu obžalovaný ještě z vraždy podnikatele Petera Molnára, ke které se též přiznal.

Soud Marčekovi vyměřil mimořádně snížený trest, původně mu hrozilo 25 let vězení nebo doživotí. Mírnější trest soud zdůvodnil tím, že obžalovaný se významnou měrou podílel na objasnění trestné činnosti.

„Soud vyslal tímto trestem signál, že doznání má význam. Pomáhat orgánům činným v trestním řízení má smysl, a to nejen při těchto zvlášť závažných násilných trestných činech,“ řekla předsedkyně senátu Ružena Sabová.

Soud Marčekovi kromě jiného také přikázal zaplatit nemajetkovou újmu rodičům Kuciaka v celkové výši 140 tisíc eur (3,85 milionu korun) a matce Kušnírové ve výši 70 tisíc eur (1,93 milionu korun).

Prokurátor navrhoval 25 let, obhajoba nižší trest

Psycholog Robert Máthé u soudu uvedl, že prognóza Marčekovy resocializace není příznivá. Obžalovaného označil za egocentrického, méně přizpůsobivého, bez projevu emocí a za osobu, která potlačuje agresivní tendence. Přiznání k vraždám psycholog ocenil, Marčekův projev lítosti ale nepovažuje za autentický.

„Jeho (Marčekova) náprava není vyloučena. Teoreticky existuje naděje na jeho převýchovu,“ řekl ve své závěrečné řeči prokurátor, který navrhoval 25 let vězení a po vynesení rozsudku oznámil odvolání k nejvyššímu soudu.

V závěrečné řeči prokurátor zároveň tvrdil, že nejsou splněné podmínky pro uložení doživotí. Podle něj by se bez Marčekova doznání nepodařilo vyšetřit loupežnou vraždu podnikatele Petera Molnára z roku 2016, ke které se Marček také přiznal a která je součástí obžaloby v Kuciakově případu.

Právní zástupce matky Kušnírové se v závěrečné řeči naopak vyslovil pro to, aby soud vyměřil nejpřísnější možný trest, tedy doživotí. Marčekův obhájce zase žádal pro svého klienta mimořádné snížení trestu pod hranici 25 let, a to i v souvislosti s přiznáním viny.

Policie původně považovala za vraha Szabóa

Slovenská média připomenula, že v dřívější výpovědi Marčeka o průběhu Kuciakovy vraždy byly proti zajištěným důkazům rozpory. Policie jako vraha původně označila Marčekova bratrance a dalšího obviněného Tomáše Szabóa.

Podle Marčeka mu bývalý policejní vyšetřovatel Szabó při vraždě Kuciaka dělal řidiče a byl s ním i při loupežné vraždě Molnára. Psycholog u soudu připustil možnost, že Marčekova povaha mohla ovlivnit jeho paměť.

6 minut
Zpravodaj ČT Obrovský: Nižší trest má být podle soudkyně signálem dalším pachatelům, aby spolupracovali
Zdroj: ČT24

Líčení bylo kvůli pandemii posunuto

K dvojnásobné vraždě se Marček přiznal na začátku letošního roku, specializovaný trestní soud pak jeho případ vyloučil k samostatnému procesu. Líčení bylo původně vypsáno na jiné termíny, které soud kvůli pandemii koronaviru zrušil.

„Původně předsedkyně senátu naplánovala dva jednací dny, jeden v březnu a jeden v dubnu, kvůli pandemii a souvisejícím opatřením ale tyto termíny zrušila a naplánovala jen dnešek,“ vysvětlil zpravodaj ČT na Slovensku Petr Obrovský.

Líčení se konalo za přísných bezpečnostních opatření právě i kvůli pandemii choroby COVID-19. Předsedkyně senátu umožnila vstup do budovy soudu jen zástupcům tří slovenských médií včetně veřejnoprávního Rozhlasu a televize Slovenska, který stejně jako portál Aktuality.sk přinesl na svém webu zvukový přenos z líčení. 

Obviněných bylo původně pět

Proces v případu Kuciakovy vraždy je nejsledovanějším soudním případem v novodobé historii Slovenska. Na jeho zahájení letos v lednu se akreditovaly desítky domácích i zahraničních novinářů. Marček se tehdy přiznal nejen k vraždě Kuciaka a Kušnírové, ale i k tomu, že v roce 2016 při loupeži zastřelil podnikatele Molnára.

Bývalý voják Marček je druhým z původně pěti obviněných v případu Kuciakovy vraždy, který přiznal vinu. Ještě loni uzavřel s prokurátorem dohodu o vině a trestu zprostředkovatel vraždy Zoltán Andruskó, který přistoupil na trest vězení 15 let.

Kuciakovu vraždu si podle obžaloby objednal podnikatel Marián Kočner ze msty za to, že novinář poukazoval na jeho rozsáhlou ekonomickou trestnou činnost. Objednávku vraždy podle obžaloby Kočnerova známá a další obžalovaná Alena Zsuzsová předala Andruskóovi, který najal bývalého policejního vyšetřovatele Szabóa, jenž spolupracoval s Marčekem. Kočner, Szabó a Zsuzsová vinu odmítli.

Vražda vyvolala na Slovensku největší demonstrace od pádu komunismu v roce 1989 a také politickou krizi, kvůli které odstoupil z funkce premiéra šéf sociálních demokratů (Smer-SD) Robert Fico. V čele vlády ho nahradil místopředseda Smeru-SD Peter Pellegrini, jehož vládu po porážce strany v letošních parlamentních volbách vystřídala čtyřčlenná koalice pod vedením premiéra Igora Matoviče.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 19 mminutami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 50 mminutami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 10 hhodinami
Načítání...