Trump zvažuje uvalení cla na dovoz ropy, bojí se dopadů její nízké ceny na průmysl USA

Americký prezident Donald Trump uvedl, že pokud by to bylo nutné pro ochranu domácího ropného průmyslu, uvalil by na dovoz ropy do USA cla. Obává se totiž, že ceny ropy, které jsou nyní nejnižší  za posledních 18 let, tvrdě dopadnou na americký průmysl. Řekl to v sobotu na tiskové konferenci týkající se koronaviru. Tam také uvedl, že Spojené státy teď čeká nejtěžší týden, během nějž zemře mnoho lidí.

„Kdybych měl uvalit clo na ropu přicházející zvnějšku (…) k ochraně tisíců a desítek tisíc zaměstnanců v energetice a našich velkých společností, udělám vše, co budu muset udělat,“ řekl Trump v sobotu. Nízké ceny ropy podle něj „bolestivě dopadnou na mnoho pracovních míst“.

Už v pátek americký prezident uvedl, že se nepřiklání k tomu, aby byla zavedena cla na ropu z Ruska či Saúdské Arábie. „Je to volný trh. Vyřešíme to,“ řekl novinářům poté, co se sešel s vedením velkých ropných společností jako ExxonMobil a Chevron. „Nakonec se o to postará trh,“ dodal. Cla tehdy označil za nástroj, který lze použít.

Spojené státy podle údajů tamní Univerzity Johnse Hopkinse evidují už přes 300 tisíc nakažených koronavirem. Nemoci COVID-19 tam podlehlo více než 8 tisíc lidí.

Trh zaplavený velkým množstvím ropy

Ceny ropy za poslední měsíc klesly o více než polovinu a propadly se až nejníže za 18 let. Propad poptávky kvůli nemoci COVID-19 přichází ve stejnou chvíli, kdy se ropný trh musí vypořádat s nečekaným sporem mezi Ruskem a Saúdskou Arábií, kvůli kterému je trh zaplaven ropou.

Ovšem Organizace zemí vyvážejících roku (OPEC) a její spojenci v čele s Ruskem pracují na dohodě o snížení těžby, které by odpovídalo zhruba deseti procentům dodávek ropy na trhy. Konečný rozsah snížení těžby však údajně bude záviset na tom, jak moc budou ochotni snížit těžbu i jiní producenti.

Například norská ministryně pro ropu a ropný průmysl Tina Bruová nyní uvedla, že její země zváží snížení těžby ropy, pokud největší světoví producenti ropy uzavřou novou dohodu o koordinovaném snížení dodávek. Norsko je největším těžařem ropy v západní Evropě a na globálních dodávkách ropy se podílí dvěma procenty. Naposledy se ke koordinovanému snížení těžby přidalo v roce 2002. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Slovinci volili parlament, výsledek bude těsný

Ve Slovinsku těsně vedou po uzavření volebních místností v parlamentních volbách liberálové premiéra Roberta Goloba před pravicovou opozicí Janeze Janši v poměru 29,9 ku 27,5 procenta hlasů, napsala po nedělní 19. hodině místní agentura STA. Golob je z Hnutí svoboda a vládne zemi od roku 2022 v koalici se sociálními demokraty a levicí. Průzkumy těsný výsledek předpovídaly.
08:32Aktualizovánopřed 4 mminutami

Volby v Porýní-Falci dle prognóz vyhrála Merzova CDU, AfD mocně posílila

Volby v německé spolkové zemi Porýní-Falc v neděli vyhrála Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze, dle prognóz veřejnoprávních stanic ARD a ZDF získala 30,5 procenta hlasů. Dosud vládní sociální demokracie (SPD) skončila druhá se ziskem kolem 27 procent. Před pěti lety přitom volby jasně vyhrála s 35,7 procenta hlasů. Alternativa pro Německo (AfD), kterou zemská tajná služba hodnotí jako podezřelou z krajně pravicových aktivit, získala dle prognóz pětinu hlasů. Výsledek z voleb před pěti lety tak více než zdvojnásobila. V Bavorsku se pro změnu konaly komunální volby.
09:07Aktualizovánopřed 14 mminutami

Mnichov bude mít poprvé v historii primátora ze strany Zelených

Bavorské hlavní město Mnichov bude mít poprvé v dějinách primátora ze strany Zelených. Bude jím 35letý Dominik Krause, vyplývá z průběžných výsledků nedělního druhého kola komunálních voleb. Současný primátor města Dieter Reiter už uznal porážku. Jeho sociální demokracie (SPD) vládla z radnice bavorské metropoli nepřetržitě od roku 1984.
před 19 mminutami

Szijjártó během pauz při jednáních EU volal do Moskvy, tvrdí WP. Politik to popřel

Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó o přestávkách pravidelně telefonicky informoval Rusko o průběhu vyjednávání na zasedáních členských zemí Evropské unie, tvrdí s odkazem na unijního bezpečnostního úředníka deník The Washington Post (WP). Dlouho jsme měli podezření, reagoval na zprávu polský premiér Donald Tusk. Szijjártó takové nařčení odmítl a označil ho za fake news. Český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) považuje článek spíš za pokus poškodit vládnoucí maďarskou stranu Fidesz těsně před volbami. Tuzemští opoziční politici jsou zprávou WP naopak znepokojeni.
14:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Izrael nařídil urychlit demolice libanonských domů na frontě, zmizet mají i mosty

Izrael nařídil armádě, aby urychlila demolici libanonských domů v takzvaných frontových vesnicích. Ministr obrany židovského státu Jisra'el Kac v neděli dle agentury Reuters uvedl, že příkaz vydali on a premiér Benjamin Netanjahu. Cílem je podle něj ukončit nebezpečí, které odtud hrozí izraelským obcím. Zlikvidovány mají být i některé mosty.
12:30Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Za bezpečnost odpovídá i stát, tepal Červíček výrok Babiše. Vondráček se premiéra zastal

Nedělní debata moderovaná Martinem Řezníčkem se věnovala především požáru haly LPP Holdingu v Pardubicích. Senátor a bývalý policejní prezident Martin Červíček (ODS) kritizoval výrok premiéra Andreje Babiše (ANO), podle něhož si mají firmy zajišťovat bezpečnost především samy, zatímco předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) premiéra hájil a mluvil o nutnosti spolupráce. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib označil Babišův výrok za nehorázný. Vládní zmocněnec Filip Turek (za Motoristy) odmítl, že by kabinet v oblasti bezpečnosti něco zásadního zanedbal. Hosté diskuse se věnovali také tomu, kdo má Česko zastupovat na červnovém summitu NATO.
16:12Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump hrozí Íránu zničením elektráren, pokud do 48 hodin neotevře Hormuzský průliv

Americký prezident Donald Trump dal v sobotu večer (v noci na neděli SEČ) 48hodinové ultimátum Íránu. Od Teheránu požaduje úplné otevření Hormuzského průlivu, v opačném případě podle něj začnou Spojené státy ničit íránské elektrárny, „počínaje tou největší“. Podle Reuters jde o dramatickou eskalaci ve více než třítýdenním konfliktu a naplnění této hrozby by zasáhlo každodenní život běžných Íránců. Íránské revoluční gardy dle Reuters vzkázaly, že pokud Trump své hrozby splní, uzavřou celý průliv a zaútočí na další objekty v regionu spojené s USA.
01:52Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA stojí válka s Íránem miliardu dolarů denně, uvedl analytický portál

Spojené státy na válku v Íránu dosud vynaložily více než 27,6 miliardy dolarů (přes 583,7 miliardy korun), přičemž částka každým dnem roste o zhruba další miliardu dolarů (asi 21,2 miliardy korun). Tvrdí to analytický portál Iran War Cost Tracker (IWCT), za kterým stojí washingtonský nadstranický think-tank Centrum pro strategická a mezinárodní studia (Center for Strategic and International Studies – CSIS).
před 4 hhodinami
Načítání...