K soudu, jenž řeší vraždu Kuciaka, poprvé nesmí veřejnost. Znalec hodnotil psychiku Zsuzsové

7 minut
Zpravodaj ČT Obrovský: Zsuzsová u soudu zatím nevypovídala
Zdroj: ČT24

V kauze vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky soud poprvé vyloučil veřejnost z hlavního líčení. Požádal o to obhájce obžalované Aleny Zsuzsové, protože vypovídali znalci o jejím duševním stavu. Senát poukázal na to, že Zsuzsová není odsouzená, má právo na ochranu osobních údajů a čelí silnému zájmu médií. Zsuzsová, která se jednání neúčastní, dříve podle médií přiznala, že trpí panickou poruchou.

Znalecké posouzení duševního stavu obžalovaných je důležité nejen pro stanovení trestní odpovědnosti pachatelů, ale i pro stanovení výše trestu pro případ jejich odsouzení. Zsuzsové, která souhlasila s líčením v její nepřítomnosti, i dalším obžalovaným z Kuciakovy vraždy, hrozí odnětí svobody na 25 let nebo na doživotí.

Tento trest lze podle slovenského zákona uložit v případě, že není naděje na nápravu pachatele odsouzením k mírnějšímu trestu, což se zjišťuje právě znaleckým posudkem.

„Zdravotní stav Zsuzsové se popisuje i v obžalobě. Ona sama vypověděla, že má panickou poruchu, podle znalců bere roky antidepresiva, nicméně byla plně schopná vnímat svoje konání a je tak za to, co podle obžaloby provedla, plně zodpovědná,“ řekl zpravodaj ČT na Slovensku Petr Obrovský.

Líčení ve věci posouzení duševního stavu Zsuzsové trvalo asi tři hodiny. „Znalci v plném rozsahu trvali na závěrech svých znaleckých posudků. To znamená, že u této obžalované ani u jiných nebylo zjištěno, že by měli významným způsobem snížené rozpoznávací a ovládací schopnosti,“ sdělil právní zástupce Kuciakovy rodiny Daniel Lipšic.

Předsedkyně senátu Ružena Sabová vyloučení veřejnosti na žádost advokáta Zsuzsové zdůvodnila kromě jiného ochranou osobních údajů obžalované. Prokurátor i Lipšic s návrhem obhajoby nesouhlasili. Příslušná směrnice o ochraně osobních údajů se podle nich nevztahuje na trestní řízení a slovenské soudy veřejnost z projednání znaleckých posudků o duševním stavu obžalovaných obvykle nevylučují.

Dílčí posudek na Kočnera: Náprava je značně omezená

Z dalších znaleckých posudků vyplynula možnost nápravy u obžalovaného Tomáše Szabóa, kterého jeho bratranec a střelec Miroslav Marček při dřívějším přiznání viny označil za svého řidiče při vraždě.

U podnikatele Mariana Kočnera, který si podle obžaloby Kuciakovu smrt objednal, považuje znalec nápravu za značně omezenou. Podle médií jde ale pouze o výsledek dílčího posudku, protože Kočner odmítl s odborníkem spolupracovat.

U soudu vypovídali také další znalci. Podle obhajoby jejich závěry z místa dvojnásobné vraždy jsou v rozporu s tím, jak skutek popsal Marček. Ten se dříve přiznal, že předloni zastřelil Kuciaka a jeho partnerku v jejich domě a ještě v roce 2016 také jednoho podnikatele při loupežné vraždě.

Prokurátor se souhlasem obhájců navrhl, aby soud v neveřejné části líčení vyslechl ve čtvrtek odborníky Europolu a slovenské policie, kteří se podíleli na zajištění dat z Kočnerova mobilního telefonu. 

Kritika médií

Soudkyně Sabová označila za nezákonný postup některých médií, která mají on-line zpravodajství z průběhu líčení, a pohrozila jim pokutou. Kromě toho kritizovala portál bulvárního listu Plus jeden deň za to, že svým popisem průběhu líčení v pondělí znevažoval také soud.

Soudkyně zároveň zakázala používání kamer a fotoaparátů i během přestávek v líčení, kdy zástupci médií dosud pořizovali například fotografie obžalovaných.

Proces se po pondělku rozdělí

Stávající líčení v Kuciakovu případu po pondělním rozhodnutí soudu pokračuje jen se třemi z původně čtyř obžalovaných.

Mezi nimi je kromě Zsuzsové také podnikatel Marián Kočner, který si vraždu investigativního novináře podle obžaloby objednal, a dále Tomáš Szabó. Zsuzsová je Kočnerovou spolupracovnicí a v procesu vystupuje jako druhotná objednavatelka Kuciakovy vraždy.

O trestu pro dalšího obžalovaného Miroslava Marčeka, který se přiznal, že Kuciaka a jeho partnerku zastřelil, a který za svého pomocníka označil Szabóa, soud rozhodne v samostatném líčení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 16 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 17 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...