K soudu, jenž řeší vraždu Kuciaka, poprvé nesmí veřejnost. Znalec hodnotil psychiku Zsuzsové

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Obrovský: Zsuzsová u soudu zatím nevypovídala
Zdroj: ČT24

V kauze vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky soud poprvé vyloučil veřejnost z hlavního líčení. Požádal o to obhájce obžalované Aleny Zsuzsové, protože vypovídali znalci o jejím duševním stavu. Senát poukázal na to, že Zsuzsová není odsouzená, má právo na ochranu osobních údajů a čelí silnému zájmu médií. Zsuzsová, která se jednání neúčastní, dříve podle médií přiznala, že trpí panickou poruchou.

Znalecké posouzení duševního stavu obžalovaných je důležité nejen pro stanovení trestní odpovědnosti pachatelů, ale i pro stanovení výše trestu pro případ jejich odsouzení. Zsuzsové, která souhlasila s líčením v její nepřítomnosti, i dalším obžalovaným z Kuciakovy vraždy, hrozí odnětí svobody na 25 let nebo na doživotí.

Tento trest lze podle slovenského zákona uložit v případě, že není naděje na nápravu pachatele odsouzením k mírnějšímu trestu, což se zjišťuje právě znaleckým posudkem.

„Zdravotní stav Zsuzsové se popisuje i v obžalobě. Ona sama vypověděla, že má panickou poruchu, podle znalců bere roky antidepresiva, nicméně byla plně schopná vnímat svoje konání a je tak za to, co podle obžaloby provedla, plně zodpovědná,“ řekl zpravodaj ČT na Slovensku Petr Obrovský.

Líčení ve věci posouzení duševního stavu Zsuzsové trvalo asi tři hodiny. „Znalci v plném rozsahu trvali na závěrech svých znaleckých posudků. To znamená, že u této obžalované ani u jiných nebylo zjištěno, že by měli významným způsobem snížené rozpoznávací a ovládací schopnosti,“ sdělil právní zástupce Kuciakovy rodiny Daniel Lipšic.

Předsedkyně senátu Ružena Sabová vyloučení veřejnosti na žádost advokáta Zsuzsové zdůvodnila kromě jiného ochranou osobních údajů obžalované. Prokurátor i Lipšic s návrhem obhajoby nesouhlasili. Příslušná směrnice o ochraně osobních údajů se podle nich nevztahuje na trestní řízení a slovenské soudy veřejnost z projednání znaleckých posudků o duševním stavu obžalovaných obvykle nevylučují.

Dílčí posudek na Kočnera: Náprava je značně omezená

Z dalších znaleckých posudků vyplynula možnost nápravy u obžalovaného Tomáše Szabóa, kterého jeho bratranec a střelec Miroslav Marček při dřívějším přiznání viny označil za svého řidiče při vraždě.

U podnikatele Mariana Kočnera, který si podle obžaloby Kuciakovu smrt objednal, považuje znalec nápravu za značně omezenou. Podle médií jde ale pouze o výsledek dílčího posudku, protože Kočner odmítl s odborníkem spolupracovat.

U soudu vypovídali také další znalci. Podle obhajoby jejich závěry z místa dvojnásobné vraždy jsou v rozporu s tím, jak skutek popsal Marček. Ten se dříve přiznal, že předloni zastřelil Kuciaka a jeho partnerku v jejich domě a ještě v roce 2016 také jednoho podnikatele při loupežné vraždě.

Prokurátor se souhlasem obhájců navrhl, aby soud v neveřejné části líčení vyslechl ve čtvrtek odborníky Europolu a slovenské policie, kteří se podíleli na zajištění dat z Kočnerova mobilního telefonu. 

Kritika médií

Soudkyně Sabová označila za nezákonný postup některých médií, která mají on-line zpravodajství z průběhu líčení, a pohrozila jim pokutou. Kromě toho kritizovala portál bulvárního listu Plus jeden deň za to, že svým popisem průběhu líčení v pondělí znevažoval také soud.

Soudkyně zároveň zakázala používání kamer a fotoaparátů i během přestávek v líčení, kdy zástupci médií dosud pořizovali například fotografie obžalovaných.

Proces se po pondělku rozdělí

Stávající líčení v Kuciakovu případu po pondělním rozhodnutí soudu pokračuje jen se třemi z původně čtyř obžalovaných.

Mezi nimi je kromě Zsuzsové také podnikatel Marián Kočner, který si vraždu investigativního novináře podle obžaloby objednal, a dále Tomáš Szabó. Zsuzsová je Kočnerovou spolupracovnicí a v procesu vystupuje jako druhotná objednavatelka Kuciakovy vraždy.

O trestu pro dalšího obžalovaného Miroslava Marčeka, který se přiznal, že Kuciaka a jeho partnerku zastřelil, a který za svého pomocníka označil Szabóa, soud rozhodne v samostatném líčení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 2 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...