Johnson odmítá dohodu podle pravidel EU. Barnier chce rovné podmínky pro obě strany

Velká Británie se v připravované obchodní dohodě s Evropskou unií nezaváže k dodržování unijních pravidel ohledně hospodářské soutěže, ekologie, sociálního zabezpečení či subvencí. Pokud na jejich dodržování bude Brusel trvat, přistoupí raději na zavedení cel. V poledním projevu to řekl premiér Boris Johnson. Hlavní unijní vyjednávač Michel Barnier uvedl, že Brusel chce rovné podmínky pro konkurenci na obou stranách.

Británie o půlnoci z pátku na sobotu po 47 letech opustila evropské společenství a jako nečlenská země EU nyní bude s Bruselem vyjednávat o dohodě o volném obchodu.

„Často nám opakovali, že si musíme vybrat mezi plným přístupem na evropský trh, který se pojí s přijetím pravidel a soudních verdiktů podle modelu Norska, a ambiciózní obchodní dohodou, kterou se otevře trh, ale zároveň se vyhneme paletě unijních regulací, jako je tomu v případě Kanady,“ řekl Johnson v projevu před byznysmeny v Londýně. Británie si podle něj vybrala dohodu podle kanadského modelu. 

„Není potřeba, aby dohoda o volném obchodu obsahovala přijetí pravidel EU ohledně hospodářské soutěže, subvencí, sociálního zabezpečení a životního prostředí či čehokoli dalšího stejně, jako EU není nucena přijímat britská pravidla,“ řekl dále premiér.

Podle britských médií tak unijním představitelům vzkázal, že se Londýn evropskými pravidly nehodlá řídit ani výměnou za lepší přístup na jednotný trh.

Johnson: Británie bude každopádně prosperovat

„Nevybíráme si rozhodně mezi odchodem s dohodou a bez dohody. Otázkou je, zda vyjednáme takové obchodní vztahy, jaké má EU s Kanadou – nebo spíše takové, jaké má s Austrálií. V každém případě nemám pochyb o tom, že Británie bude prosperovat,“ uvedl Johnson.

Zatímco EU a Kanada se dohodly na odstranění 98 procent cel, Austrálie dohodu o volném obchodu s EU nemá. V případě „australského modelu“ by tak EU v podstatě přistupovala k Londýnu jako ke „třetí zemi“ bez jakéhokoli preferenčního zacházení a podnikatelé by se tedy mohli spolehnout pouze na minimální standard garantovaný pravidly Světové obchodní organizace (WTO), upozornila britská média.

Barnier: Chceme rovné podmínky pro konkurenci na obou stranách

Hlavní unijní vyjednávač Michel Barnier představil návrh vyjednávacího mandátu, který se má soustředit na tři zásadní pilíře: obchod, bezpečnost a obecné podmínky vztahů a kontrolovatelnost dohod. 

Barnier řekl, že Evropská unie nabídne Londýnu ambiciózní obchodní dohodu, která musí zajistit rovné podmínky pro konkurenci na obou stranách. Brusel podle něho chce, aby zajišťovala rovné podmínky pro obě strany v důležitých oblastech, k nimž patří ochrana klimatu, pracovní podmínky, daně či státní pomoc. Pouze při jejich respektování může mezi oběma stranami v budoucnu probíhat obchod bez cel a dalších bariér, dodal.

Součástí obchodní smlouvy má být podle Barniera i ujednání zajišťující rybářům z EU přístup do britských vod. Podle britské vlády je však jedním z výdobytků brexitu možnost, aby britští rybáři získali kontrolu nad vodami kolem ostrovů na úkor konkurence z EU.

Podle některých diplomatů by však pro Británii mohlo být motivací k ústupkům směrem k evropským rybářům ujednání o finančních službách. Na těch velmi vydělávají bankovní domy v londýnské City, které chtějí zachovat přístup na unijní trh. Šéf unijního vyjednávacího týmu uvedl, že pravidla pro finanční služby budou rovněž součástí obchodní dohody.

Vyjednávacím mandátem EK se budou v průběhu února zabývat velvyslanci členských zemí. Unijní ministři by jej měli schválit na konci měsíce, aby se mohly rozhovory s Británií naplno rozjet. Aby ponechali dostatek času na schválení dohody členskými zeměmi a Evropským parlamentem, měli by vyjednávači podle Komise být s prací hotovi do října.

Média: Johnson hodlá zaujmout tvrdý postoj, hrozí „brexit bez dohody“

Podle deníku The Times ministerský předseda krátce po pátečním vystoupení Británie z EU hodlá zaujmout tvrdý postoj a dát unijním představitelům najevo, že se Londýn evropskými pravidly nehodlá řídit ani výměnou za lepší přístup na jednotný trh.

Deník The Guardian v této souvislosti poznamenal, že pokud premiér se svou nekompromisní vyjednávací taktikou neuspěje, bude Británii reálně čelit nebezpečí, že se po skončení přechodného období na konci tohoto roku ocitne v podobné situaci, jako kdyby z EU odešla bez dohody.

To ale premiér odmítá: „Dohodu máme, je to skvělá dohoda a jsme venku,“ řekl na dotaz novinářky z BBC. „Když slyším proroctví o zkáze, tak jim nevěřím, protože jsem je slyšel už mnohokrát,“ dodal.

Johnsonův mluvčí uvedl, že ať už bude obchodní dohoda s EU jakákoli, měly by se firmy připravit na to, že po ukončení přechodného období na konci letošního roku začne Británie na svých hranicích provádět u převáženého zboží celní kontroly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Útok na Tel Aviv má minimálně jednu oběť. Hlášená je jedna oběť i v Abú Dhabí

V Izraeli a Spojených arabských emirátech (SAE) zněly v sobotu večer SEČ hlasité exploze poté, co Írán spustil další protiútok v odvetě za izraelsko-americké údery. Nejméně jeden přímý zásah hlásí Tel Aviv. Na místě je podle Reuters jedna oběť a kolem jednadvaceti raněných, záchranné práce pokračují. Incident hlásí mezinárodní letiště v Abú Dhabí. Podle místních úřadů je na místě jeden mrtvý a sedm zraněných. Zasažené země jsou také Jordánsko, Kuvajt, Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie nebo Sýrie.
00:01Aktualizovánopřed 16 mminutami

Írán v odvetných salvách cílil na Izrael

Nejméně jeden přímý zásah hlásí v sobotu večer po další odvetné salvě Íránu Tel Aviv. Na místě je podle Reuters kolem jednadvaceti raněných, záchranné práce pokračují. Írán v reakci na útoky na své území během soboty opakovaně vypálil na Izrael balistické rakety, salvy předcházely sirény. Izraelci prostřednictvím výstražného systému dostávali do mobilních telefonů varování s instrukcí, aby se uchýlili do krytů. Revoluční gardy uvedly, že jde o začátek odvety za ranní útoky Spojených států a Izraele na Írán.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské drony dopadly na Dubaj či letiště v Kuvajtu

V Jordánsku, Kuvajtu, Bahrajnu, Kataru, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech (SAE) zněly hlasité exploze poté, co Írán spustil protiútok na americké základny na Blízkém východě v odvetě za izraelsko-americké údery. Bahrajn uvedl, že terčem se stalo velitelství páté flotily námořnictva USA v ostrovním království. Na letiště v Kuvajtu či hotel v Dubaji útočil dron. Vybrané země si vyhradily právo na údery odpovědět. Několik lidí napříč jimi v důsledku konfliktu zemřelo.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí je po smrti, potvrdil Trump

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl v sobotu zabit při izraelsko-amerických úderech, řekl nejmenovaný izraelský činitel agentuře Reuters a několika izraelským médiím. Podle něj bylo nalezeno tělo. Už krátce předtím také izraelský premiér Benjamin Netanjahu bez podrobností uvedl, že stále více signálů naznačuje, že Chameneí je mrtvý. Chameneího smrt následně na síti Truth Social potvrdil prezident USA Donald Trump. Íránská státní média však tvrdí, že Chameneí „dál pevně velí na bojišti“.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael a USA letecky útočily na Írán, ten pak ostřeloval základny USA v regionu

Izrael a Spojené státy v sobotu ráno zahájily rozsáhlý letecký útok na Írán, který směřoval na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Americký prezident Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu vyvinout jadernou zbraň a vyzval také Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli. Íránská armáda následně v odvetě ostřelovala Izrael a několik zemí Perského zálivu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael označil úder na Írán za svůj dosud největší letecký útok

Izraelská armáda oznámila, že sobotní útoky na Írán byly největším leteckým útokem v její historii. Přibližně dvě stě bojových letounů útočilo na pět stovek cílů, informovala podle agentury AFP. Spojené státy a Izrael společný úder na Írán podle informací amerických médií ze zpravodajské komunity plánovaly měsíce. Washington v posledních týdnech vytrvale navyšoval vojenskou přítomnost v regionu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Z Blízkého východu se nyní repatriační let neplánuje, řekl Macinka

V destinacích Blízkého východu se nachází několik tisíc Čechů. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jana Papeže situace ovlivňuje cesty lidí jak přímo v zasažených zemích, tak v destinacích spojených přes Spojené arabské emiráty (SAE) či Katar. ACK podle něj situaci sleduje a podle vývoje bude rozhodovat o dalších krocích. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je prioritou zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se nacházejí v Íránu. Žádný repatriační let z Blízkého východu v tuto chvíli neplánuje, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ČT. Nejvíce Čechů je v Dubaji, kde jich je hlášeno 2,5 tisíce.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Lídři EU vyzvali k ochraně civilistů

K maximální zdrženlivosti, ochraně civilního obyvatelstva a dodržování mezinárodního práva v souvislosti s vývojem po útoku USA a Izraele na Írán ve společném prohlášení vyzvali předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk útok na Írán odsoudil a vyzval všechny strany, aby se vrátily k jednání. Na žádost Francie se také sešla Rada bezpečnosti OSN. V neděli spolu přes video budou hovořit unijní ministři zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...