Exšéf slovenské kontrarozvědky organizoval sledování Kuciaka. Kočner ho prý úkoloval z vazby

Nahrávám video

Bývalý šéf kontrarozvědky slovenské civilní tajné služby SIS a někdejší novinář Peter Tóth u soudu řekl, že zorganizoval sledování novináře Jána Kuciaka a dalších reportérů. Zadavatelem podle něj byl podnikatel Marian Kočner, který čelí obžalobě z objednání Kuciakovy vraždy. Tóth to jako svědek uvedl při líčení slovenského Specializovaného trestního soudu, před kterým v kauze vraždy Kuciaka, jeho přítelkyně a dalšího podnikatele stojí celkově čtyři obžalovaní.

Fotografie ze zmíněného sledování Kuciaka byly podle prokuratury použity při zadání objednávky jeho vraždy. V únoru roku 2018 poté vrah zastřelil také novinářovu přítelkyni Martinu Kušnírovou.

„To 'paparazzování' Jána Kuciaka probíhalo snad tři nebo čtyři dny, možná pět. Probíhalo to krátkou dobu,“ řekl Tóth. Dále uvedl, že Kočner si u něj stěžoval na to, že Kuciak je proti němu zaujatý. Investigativní novinář Kuciak psal také o kontroverzních podnikatelských aktivitách Kočnera.

Tóth podle své výpovědi nemá pochybnosti o tom, že vraždu Kuciaka zosnoval Kočner spolu se svou známou a další obžalovanou Alenou Zsuzsovou. „Marian Kočner se o Jánu Kuciakovi vyjadřoval s nenávistí v hlase. Používal na jeho adresu vulgární výrazy,“ řekl Tóth. Kočner se podle něj před ním při kritice žurnalistů vyjádřil, že by postačovalo zavraždit jednoho novináře a ostatní by se lekli.

Fotografie pořízené při sledování Jána Kuciaka
Zdroj: ČT24

Tóth řekl, že na samotné sledování novinářů najal svého bývalého kolegu z SIS, který je v procesu dalším z předvolaných svědků.

Sám Tóth se stal příslušníkem SIS ještě jako novinář listu Sme na konci 90. let a v SIS působil několik let. Její kontrarozvědku v letech 2002 až 2003 krátce vedl. V Kuciakově případu začal s policií spolupracovat až po zadržení podezřelých z vraždy.

Tóth: Kočner chtěl sledovat 28 novinářů

Kočner podle Tótha zdůvodnil svou žádost o sledování novinářů připravovaným internetovým portálem, prostřednictvím kterého by žurnalisty kritizoval.

„Chtěl (Kočner), aby to mělo bulvárnější část a zda bych uměl zajistit ,paparazzování‘ novinářů. To sledování probíhalo od dubna 2017,“ uvedl Tóth. Zakázku na sledování Kuciaka zadal Kočner podle Tótha na podzim roku 2017.

Tóth vypovídal, že Kočner mu odevzdal osobní údaje o 28 osobách, které měly být sledovány. Podle starších informací médií šlo o výsledky lustrací novinářů v policejních databázích. Sledování novinářů podle Tótha financoval i švagr někdejšího slovenského policejního prezidenta Tibora Gašpara, který po Kuciakově vraždě přišel o funkci šéfa policie.

Kočner Tótha úkoloval z vazby, motáky vynášel advokát

Před soudem Tóth rovněž řekl, že Kočner ho z vazby úkoloval prostřednictvím motáků, které vynášel jeden z Kočnerových advokátů v případu, ve kterém podnikatel spolu s exministrem hospodářství Pavolem Ruskem čelí obžalobě z padělání směnek v hodnotě zhruba 69 milionů eur (1,7 miliardy korun). Kvůli posílání motáků policie Kočnera loni na podzim obvinila z maření spravedlnosti.

Tóth během dlouhého výslechu dále vypověděl, že mu Kočner řekl, že má kompromitující materiály na vládní politiky a že chtěl prosadit svého kandidáta na šéfa prokuratury. Kontakty Kočnera na přední politiky nejsilnější vládní strany Smer-SD, včetně expremiéra Roberta Fica, již v úterý ve své svědecké výpovědi zmínil odsouzený zprostředkovatel Kuciakovy vraždy Zoltán Andruskó. Podle slovenských médií jako Kočnerova volavka pro komunikaci s politiky či jinými významnými osobami pracovala Zsuzsová.

Podle Tótha Kočner v jednom z motáků žádal zprostředkovat intervenci Fica ve věci své ústavní stížnosti proti vazbě. Kočnerovu námitku později zamítl tříčlenný senát ústavního soudu, jehož členem byl i bývalý poslanec Ficovy strany Mojmír Mamojka. Tóth řekl, že se ve zmíněné záležitosti setkal s Mamojkou.

Jeden z obžalovaných se přiznal, další včetně Kočnera vinu odmítají

Prokurátor v úvodu celého procesu řekl, že Kočner si objednal vraždu Kuciaka ze msty za to, že novinář poukazoval na Kočnerovu rozsáhlou ekonomickou trestnou činnost.

Objednávku reportérovy vraždy podle obžaloby Kočnerova známá a další obžalovaná Alena Zsuzsová předala již odsouzenému prostředníkovi Zoltánu Andruskóovi, který najal bývalého policejního vyšetřovatele Tomáše Szabóa, jenž spolupracoval s bývalým vojákem Miroslavem Marčekem.

Právě Marček se v pondělí přiznal, že Kuciaka a Kušnírovou v jejich domě zastřelil, jako řidič mu podle něj pomáhal jeho bratranec Szabó. Marček také řekl, že v roce 2016 zavraždil podnikatele Petera Molnára; tato vražda je součástí procesu Kuciakova případu. Kočner, Szabó i Zsuzsová vinu v případu Kuciakovy vraždy odmítli.

Andruskó byl loni v prosinci v samostatném řízení odsouzen v Kuciakově případu k 15 letům vězení poté, co s policií při vyšetřování spolupracoval a s prokurátorem uzavřel dohodu o vině a trestu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 5 mminutami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 21 mminutami

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 2 hhodinami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých.
07:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 3 hhodinami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...