Exšéf slovenské kontrarozvědky organizoval sledování Kuciaka. Kočner ho prý úkoloval z vazby

Nahrávám video

Bývalý šéf kontrarozvědky slovenské civilní tajné služby SIS a někdejší novinář Peter Tóth u soudu řekl, že zorganizoval sledování novináře Jána Kuciaka a dalších reportérů. Zadavatelem podle něj byl podnikatel Marian Kočner, který čelí obžalobě z objednání Kuciakovy vraždy. Tóth to jako svědek uvedl při líčení slovenského Specializovaného trestního soudu, před kterým v kauze vraždy Kuciaka, jeho přítelkyně a dalšího podnikatele stojí celkově čtyři obžalovaní.

Fotografie ze zmíněného sledování Kuciaka byly podle prokuratury použity při zadání objednávky jeho vraždy. V únoru roku 2018 poté vrah zastřelil také novinářovu přítelkyni Martinu Kušnírovou.

„To 'paparazzování' Jána Kuciaka probíhalo snad tři nebo čtyři dny, možná pět. Probíhalo to krátkou dobu,“ řekl Tóth. Dále uvedl, že Kočner si u něj stěžoval na to, že Kuciak je proti němu zaujatý. Investigativní novinář Kuciak psal také o kontroverzních podnikatelských aktivitách Kočnera.

Tóth podle své výpovědi nemá pochybnosti o tom, že vraždu Kuciaka zosnoval Kočner spolu se svou známou a další obžalovanou Alenou Zsuzsovou. „Marian Kočner se o Jánu Kuciakovi vyjadřoval s nenávistí v hlase. Používal na jeho adresu vulgární výrazy,“ řekl Tóth. Kočner se podle něj před ním při kritice žurnalistů vyjádřil, že by postačovalo zavraždit jednoho novináře a ostatní by se lekli.

Fotografie pořízené při sledování Jána Kuciaka
Zdroj: ČT24

Tóth řekl, že na samotné sledování novinářů najal svého bývalého kolegu z SIS, který je v procesu dalším z předvolaných svědků.

Sám Tóth se stal příslušníkem SIS ještě jako novinář listu Sme na konci 90. let a v SIS působil několik let. Její kontrarozvědku v letech 2002 až 2003 krátce vedl. V Kuciakově případu začal s policií spolupracovat až po zadržení podezřelých z vraždy.

Tóth: Kočner chtěl sledovat 28 novinářů

Kočner podle Tótha zdůvodnil svou žádost o sledování novinářů připravovaným internetovým portálem, prostřednictvím kterého by žurnalisty kritizoval.

„Chtěl (Kočner), aby to mělo bulvárnější část a zda bych uměl zajistit ,paparazzování‘ novinářů. To sledování probíhalo od dubna 2017,“ uvedl Tóth. Zakázku na sledování Kuciaka zadal Kočner podle Tótha na podzim roku 2017.

Tóth vypovídal, že Kočner mu odevzdal osobní údaje o 28 osobách, které měly být sledovány. Podle starších informací médií šlo o výsledky lustrací novinářů v policejních databázích. Sledování novinářů podle Tótha financoval i švagr někdejšího slovenského policejního prezidenta Tibora Gašpara, který po Kuciakově vraždě přišel o funkci šéfa policie.

Kočner Tótha úkoloval z vazby, motáky vynášel advokát

Před soudem Tóth rovněž řekl, že Kočner ho z vazby úkoloval prostřednictvím motáků, které vynášel jeden z Kočnerových advokátů v případu, ve kterém podnikatel spolu s exministrem hospodářství Pavolem Ruskem čelí obžalobě z padělání směnek v hodnotě zhruba 69 milionů eur (1,7 miliardy korun). Kvůli posílání motáků policie Kočnera loni na podzim obvinila z maření spravedlnosti.

Tóth během dlouhého výslechu dále vypověděl, že mu Kočner řekl, že má kompromitující materiály na vládní politiky a že chtěl prosadit svého kandidáta na šéfa prokuratury. Kontakty Kočnera na přední politiky nejsilnější vládní strany Smer-SD, včetně expremiéra Roberta Fica, již v úterý ve své svědecké výpovědi zmínil odsouzený zprostředkovatel Kuciakovy vraždy Zoltán Andruskó. Podle slovenských médií jako Kočnerova volavka pro komunikaci s politiky či jinými významnými osobami pracovala Zsuzsová.

Podle Tótha Kočner v jednom z motáků žádal zprostředkovat intervenci Fica ve věci své ústavní stížnosti proti vazbě. Kočnerovu námitku později zamítl tříčlenný senát ústavního soudu, jehož členem byl i bývalý poslanec Ficovy strany Mojmír Mamojka. Tóth řekl, že se ve zmíněné záležitosti setkal s Mamojkou.

Jeden z obžalovaných se přiznal, další včetně Kočnera vinu odmítají

Prokurátor v úvodu celého procesu řekl, že Kočner si objednal vraždu Kuciaka ze msty za to, že novinář poukazoval na Kočnerovu rozsáhlou ekonomickou trestnou činnost.

Objednávku reportérovy vraždy podle obžaloby Kočnerova známá a další obžalovaná Alena Zsuzsová předala již odsouzenému prostředníkovi Zoltánu Andruskóovi, který najal bývalého policejního vyšetřovatele Tomáše Szabóa, jenž spolupracoval s bývalým vojákem Miroslavem Marčekem.

Právě Marček se v pondělí přiznal, že Kuciaka a Kušnírovou v jejich domě zastřelil, jako řidič mu podle něj pomáhal jeho bratranec Szabó. Marček také řekl, že v roce 2016 zavraždil podnikatele Petera Molnára; tato vražda je součástí procesu Kuciakova případu. Kočner, Szabó i Zsuzsová vinu v případu Kuciakovy vraždy odmítli.

Andruskó byl loni v prosinci v samostatném řízení odsouzen v Kuciakově případu k 15 letům vězení poté, co s policií při vyšetřování spolupracoval a s prokurátorem uzavřel dohodu o vině a trestu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Během pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 56 mminutami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 1 hhodinou

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 4 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 6 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 7 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 7 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...