Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg svolal na pondělí mimořádnou schůzku velvyslanců členských zemí. Zabývala se napětím na Blízkém východě poté, co americký dron zabil v Iráku íránského generála Kásima Solejmáního, velitele vlivných iráckých milicí PMF Abú Mahdího Muhandise a dalších osm lidí. Členské státy se shodly především na potřebě zdrženlivosti a deeskalace.
Aliance podle Stoltenberga viní Írán z agresivního chování v posledních měsících, které vyhrotilo situaci v regionu. Vyjádřila také znepokojení nad jeho podporou teroristických organizací v oblasti. Generální tajemník dále zdůraznil, že země nesmí nikdy získat atomovou zbraň a vyzval ji k umírněnějšímu chování.
Sdělil, že Američané vysvětlili, co je vedlo k zabití Solejmáního. „Je to rozhodnutí USA. Není to rozhodnutí, k němuž by dospěla globální (protiteroristická) koalice nebo NATO,“ odpověděl na dotaz, zda aliance či on sám podporuje zabití vůdce íránských jednotek Kuds.
Nechtěl spekulovat, jak by se NATO zachovalo, kdyby Írán napadl Spojené státy a spustil by se článek pět zakládající smlouvy Aliance označující útok na jednoho člena za útok na celé NATO. Tato spekulace by podle něj nevedla ke kýžené deeskalaci.
Pozastavená mise
Schůzka se konala poté, co irácký parlament v neděli schválil usnesení, v němž vyzval vládu, aby ukončila přítomnost cizích vojáků v zemi. Vyzval ji také, aby zajistila, že zahraniční armády nebudou z žádného důvodu využívat irácké území, vzdušný prostor ani teritoriální vody.
NATO už v sobotu oznámilo, že pozastavuje výcvikovou misi v Iráku. To Stoltenberg v pondělí potvrdil a dodal, že Aliance je připravena ji obnovit, až to bezpečnostní situace dovolí. Jejím cílem je trénink iráckých bezpečnostních sil k tomu, aby dokázaly zamezit návratu teroristické organizace Islámský stát (IS). Českou armádu v ní zastupují příslušníci chemického vojska a Vojenské policie.
Velitel elitních íránských jednotek Kuds Kásim Solejmání zemřel v pátek při raketovém útoku z amerického dronu u letiště v Bagdádu. Teherán varoval, že atentát se rovná vyhlášení války a jeho odpověď na něj bude tvrdá. Akce rozezlila také mnohé politiky v Iráku, na jehož území a bez jehož vědomí Američané zaútočili.
