Více než sto žen zabitých svými partnery. Francie řeší problém s domácím násilím

Nahrávám video
Horizont ČT24: Francie představila plán boje proti násilí na ženách
Zdroj: ČT24

Francouzská vláda oznámila plán na zpřísnění boje proti domácímu násilí, kvůli kterému jen letos přišla v zemi o život více než stovka žen. Ve snaze snížit počet žen zabitých partnery či bývalými partnery hodlá kabinet zpřísnit trestní zákoník, zlepšit výcvik policie a poskytnout „masivní“ peníze. Premiér Édouard Philippe podle francouzských médií slíbil, že k potlačení násilí vůči ženám bude příští rok k dispozici 360 milionů eur (přes devět miliard korun).

Francie představila několik desítek opatření na Mezinárodní den proti násilí na ženách. Počty obětí domácího násilí jsou přitom v této zemi  jedny z nejvyšších v Evropě, což prezident Emmanuel Macron označil za národní „ostudu“, napsala agentura AP.

Agentura AFP zjistila, že od začátku roku muži v zemi zabili nejméně 117 svých partnerek či bývalých partnerek. Podle aktivistů ale tato bilance přesahuje 130 obětí, přičemž je současný stav částečně daný neadekvátním přístupem strážců zákona.

Mnohá z desítek opatření budou součástí návrhu zákona, která hodlá vláda francouzského parlamentu předložit v lednu, oznámil premiér Philippe.

Cílem balíčku je mimo jiné „lépe definovat v našem právu, co pokrývá termín násilí“. Nově má být bráno v potaz obtěžování, které přivede oběť k sebevraždě, či psychologický nátlak, který „často předchází fyzickému násilí“. Předseda vlády rovněž potvrdil úpravu fungování lékařského tajemství, což má zdravotnickým pracovníkům usnadnit hlášení krizových případů.

Elektronické náramky či zabavování zbraní

Po schválení vládních návrhů by také úřady mohly proti agresivním mužům použít elektronické náramky nebo jim zabavovat střelné zbraně. Dalším opatřením je zavedení nepřetržitého provozu tísňové linky pro oběti domácího násilí, či vytvoření 1000 nových míst v centrech pro ohrožené ženy.

Proti rozsahu problému o víkendu v Paříži a dalších francouzských městech protestovaly desetitisíce lidí. V metropoli aktivistky v průvodu nesly fialové transparenty se jmény obětí domácího násilí a slogany žádající „žádné další vraždy“.

Státní tajemnice pro rovnost pohlaví Marlène Schiappaová v televizním rozhovoru ujišťovala, že navrhovaným systémem budou ženy chráněny „od první stížnosti“ na domácí problémy. „Tyto ženy budou mít před sebou připravené policisty, kteří budou mít tabulku na hodnocení nebezpečí sestávající z 23 kritérií, a ta jim umožní správně vést rozhovor a nevynechat žádný možný náznak,“ uvedla.

V Turecku zemře rukou muže jedna žena denně

Den boje proti násilí na ženách si připomněli také lidé v Turecku. Na demonstracích po celé zemi se objevila jména obětí. Volání po tom, aby policie, justice a politici brali téma vážně, ale podle kritiků stále nedopadá na úrodnou půdu.

Podle letošních statistik lidskoprávních organizací připadá v Turecku na každý den v průměru více než jedna násilná smrt, kdy obětí je žena a pachatel muž. V bezmála třech čtvrtinách případů jde o manžela, přítele nebo člena nejužší rodiny. Obzvlášť časté jsou případy, kdy muž zabije ženu, která se chce rozvést. 

„Došlo k reformě vzdělávání? Změně v přístupu politiků? K něčemu, co by změnilo pohled společnosti na téma násilí? Nedošlo k žádné změně,“ tvrdí předsedkyně centra pro práva žen v Diyarbakiru Asli Pasinliová.

Jedním z tragických případů je smrt Merve Ünalové. Mladou policistku její partner a zároveň kolega zastřelil letos v květnu. Podle obžaloby tím fatálně vyvrcholila jeho snaha kontrolovat každou část Mervina života. Muž po zbrani sáhl, když mu oznámila úmysl změnit pracoviště.

„Ženu nestvořil muž. Stvořil ji Bůh a jen Bůh má právo, vzít jí život. Muž na to nemá právo, a už vůbec ne patnácti výstřely z pistole,“ říká sestra zabité Merve Ünalové. Změnu do turecké společnosti však zatím nedokázaly přinést protesty, ani stovky tragických případů podobných osudu mladé policistky.

Nahrávám video
Události: Násilí na ženách v Turecku
Zdroj: ČT24

Ve světě zažila násilí každá třetí žena

Mezinárodní den proti násilí na ženách vyhlásila OSN v roce 1999. Už od roku 1981 si ale připomínali 25. listopadu ženské oběti násilí v řadě zemí světa a zejména v Latinské Americe, kde má tento den původ. Jde o tragické výročí z roku 1960, kdy byly diktátorským režimem Rafaela Trujilla v Dominikánské republice zavražděny tři sestry Mirabalovy, politické aktivistky. 

Podle OSN  zažila nějakou formu psychického či fyzického násilí jedna ze tří žen na světě – a to nejčastěji ze strany svého partnera. Pouze 52 procent žen si svého manžela vybralo dobrovolně a má možnost se svobodně rozhodovat o svých sexuálních vztazích a zdravotní péči. 

Téměř 750 milionů dívek pak bylo provdáno před svými osmnáctými narozeninami a 200 milionů žen a dívek podstoupilo obřízku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Japonsko hlasuje v předčasných volbách

Úderem sobotní 23. hodiny SEČ se v Japonsku otevřely volební místnosti. Tamní voličky a voliči v předčasných volbách hlasují pro nové složení dolní komory tamního parlamentu. Agentura Reuters označila za favoritku voleb dosavadní premiérku Sanae Takaičiovou. Upozornila však na to, že vlivem sněhových srážek v některých oblastech by účast při volbách mohla být nižší.
00:38Aktualizovánopřed 17 mminutami

V lavinách na severu Itálie zahynulo několik lidí

Při několika lavinách na severu Itálie zahynuli čtyři lidé a další utrpěli zranění, uvedla agentura DPA. V italských horách platí vysoké lavinové nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajinské elektrárny kvůli ruským útokům snižují výkon

V důsledku sobotního ruského útoku musely ukrajinské jaderné elektrárny snížit svůj výkon. Informuje o tom Ministerstvo energetiky Ukrajiny. Drony a rakety podle instituce mířily především na rozvodny a vzdušné vedení. Jaderné elektrárny jsou největším zdrojem elektřiny v zemi. Jednu z nich za přísných bezpečnostních opatření navštívil štáb České televize.
před 5 hhodinami

Demonstrace odpůrců olympiády v Miláně přerostla v násilnosti

Sobotní demonstrace odpůrců olympiády v severoitalském Miláně přerostla v násilnosti, když zhruba stovka protestujících házela na policisty dělobuchy, dýmovnice a lahve. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že policie dav rozehnala vodními děly. Zimní olympijské hry, které začaly v pátek, hostí Milán společně s Cortinou d'Ampezzo.
před 5 hhodinami

Krize ve vztazích s USA kvůli Grónsku ještě neskončila, míní Rasmussen

Krize ve vztazích se Spojenými státy kvůli Grónsku ještě neskončila, i když se vztahy zlepšují, je přesvědčen dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Vyjádřil se tak v sobotu podle agentury AFP na tiskové konferenci v grónském Nuuku. O největší světový ostrov, bohatý na nerostné suroviny, donedávna usiloval americký prezident Donald Trump, což vedlo k velkému napětí. Dánsko, pod které Grónsko jako autonomní oblast patří, to stejně jako další evropské země jasně odmítalo.
před 6 hhodinami

Železnici v severní Itálii ochromila trojice sabotážních útoků

Provoz na železnici v severní Itálii, která nyní hostí zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo, v sobotu ochromila trojice sabotáží. Italské ministerstvo dopravy označilo událost za akt „vážné sabotáže“ a dodalo, že připomíná zahajovací den letních olympijských her v Paříži v roce 2024, kdy sabotéři zasáhli francouzskou vysokorychlostní síť TGV a způsobili dopravní chaos, píše agentura Reuters.
před 11 hhodinami

Sybiha popřel ukrajinskou účast v postřelení zástupce šéfa ruské GRU

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha popřel, že by jeho země stála za postřelením zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva. Informovala o tom agentura Reuters. Ze zodpovědnosti za pokus o atentát na vysoce postaveného vojenského ruského činitele Ukrajinu v pátek obvinil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, jenž bez důkazů tvrdil, že se Kyjev snaží narušit mírová jednání. Ukrajina se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
před 12 hhodinami

USA chtějí, aby rusko-ukrajinská válka skončila do června, řekl Zelenskyj

Spojené státy chtějí, aby Ukrajina a Rusko ukončily válku do června, řekl podle agentur AP a AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud termín nebude dodržen, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany tlak. Američané také navrhli, aby se vyjednávací týmy Kyjeva a Moskvy setkaly příště v USA, nejspíše v Miami, dodal Zelenskyj. Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi od února 2022.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...