Blokády silnic a první úmrtí. Íránci v mnoha městech protestují proti zdražení benzinu

V řadě íránských měst vypukly protesty poté, co vláda překvapivě oznámila zvýšení cen benzinu nejméně o padesát procent. Islámská republika chce omezením dotací na pohonné hmoty zmírnit dopad amerických sankcí na íránskou ekonomiku. Demonstrace si zatím vyžádaly dvě oběti. Írán už požádal Irák o uzavření hraničního přechodu na jihu země.

Podle nových opatření si každý řidič může koupit 60 litrů benzinu při ceně v přepočtu asi tři koruny za litr. Každý litr navíc pak stojí šest korun. Dříve přitom bylo povoleno na 250 litrů, přičemž jeden stál dvě koruny, píše agentura AP.

Vláda chce z peněz navíc dotovat na 18 milionů rodin s nízkými příjmy, uvádí BBC. Íránci při cestování po městech často využívají veřejnou dopravu a taxi, v této oblasti režim ceny zvedat nechce.

Řadu obyvatel Íránu zdražení benzinu rozlítilo. Íránská státní tisková agentura IRNA v pátek večer informovala o „závažných“ protestech v Sirdžánu v centrálním Íránu, kde lidé „zaútočili na sklad s palivem a pokusili se ho zapálit“. Jeden člověk při protestech zemřel a další utrpěli zranění, citovala polostátní agentura ISNA místního guvernéra.

Další oběť hlásí město Behbahan. Demonstrovalo se také v dalších velkých íránských městech jako Isfahán, Jazd nebo Šíráz.

V Mašhadu desítky rozzlobených demonstrantů zablokovaly silnice, když zanechaly své vozy uprostřed silničního provozu, sdělila agentura AP s odkazem na íránská státní média. Podobný protest se konal rovněž na dálnici v Teheránu, kde lidé žádali policii, aby je podpořila.

Demonstrace pokračují i v sobotu. Na některých videích zveřejněných na sociálních sítích je vidět zásah policie slzným plynem. Pravost nahrávek se však Reuters nepodařilo ověřit. 

Podle agentury Reuters Teherán kvůli přetrvávajícím protestům v Iráku a v Íránu požádal Bagdád o uzavření hraničního přechodu pro návštěvníky. Přesun zboží a jiné obchodní aktivity to však nenaruší, sdělily Reuters bezpečnostní a diplomatické zdroje.

Írán čelí tvrdým sankcím, které míří hlavně na vývoz ropy, od té doby, co USA v roce 2018 vypověděly jadernou dohodu. Hodnota íránské měny tak výrazně klesla, roční míra inflace se ztrojnásobila a sankce vedly rovněž k odlivu zahraničních investorů, připomíná BBC.

Islámská republika patří mezi země s nejlevnějším palivem kvůli státním dotacím a poklesu ceny ropy. Současně patří mezi státy s největším vývozem ropy na světě v hodnotě miliard dolarů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránci nemají na maso, vzdor sílí i mezi příznivci režimu, říká expertka

Írán zažívá největší protesty za poslední roky. V islámské republice panuje podle expertky Lenky Hrabalové obrovská nespokojenost, kdy ekonomický stres pociťují už i stoupenci režimu a lidé řeší, zda si mohou dovolit koupit maso. Íránci se sice neshodnou na tom, jak by měla budoucnost vypadat, změnu ale chtějí všichni, píší média.
před 39 mminutami

Zemřel Aldrich Ames, aktér jedné z největších špionážních afér v USA

Ve vězení v Marylandu ve Spojených státech zemřel ve věku 84 let Aldrich Ames, aktér jedné z největších špionážních afér v USA a někdejší vysoký činitel Ústřední zpravodajské služby (CIA), který pracoval pro Sovětský svaz a následně pro Rusko. V noci na středu o tom informovala agentura AP. Amese v dubnu 1994 poslal americký soud na doživotí do vězení.
před 3 hhodinami

Venezuela předá USA až 50 milionů barelů ropy, uvedl Trump

Venezuela předá 30 až 50 milionů barelů (jeden barel je 159 litrů) sankcionované ropy Spojeným státům, které ji prodají za tržní cenu. V noci na středu to na své sociální síti Truth Social oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že získané peníze bude kontrolovat on sám, aby zajistil, že z nich bude mít užitek lid Venezuely a USA. Odhaduje se, že Venezuela, která má největší zásoby ropy na světě, v loňském roce těžila asi 900 tisíc barelů této suroviny.
01:35Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trumpova vláda podle Reuters pohrozila venezuelskému ministrovi vnitra

Vláda prezidenta Spojených států Donalda Trumpa pohrozila venezuelskému ministrovi vnitra Diosdadu Cabellovi, že by se mohl stát jedním z hlavních cílů, pokud nepomůže prozatímní prezidentce Venezuely Delcy Rodríguezové splnit americké požadavky a udržet v zemi pořádek. V noci na středu to napsala agentura Reuters, která se odvolává na tři zdroje obeznámené se situací. V sobotu se americké komando v Caracasu zmocnilo autoritářského vůdce Nicoláse Madura a odvezlo ho do USA.
před 5 hhodinami

Macron, Starmer a Zelenskyj podepsali prohlášení o zárukách pro Ukrajinu

Lídři Paříže, Londýna a Kyjeva podepsali na okraj úterního setkání koalice ochotných společnou deklaraci o budoucích bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi. Jeden z bodů zmiňuje záměr po dosažení příměří nasadit na Ukrajině multinárodní síly, do nichž by přispěly země, které k tomu budou ochotné. Jednání se poprvé za Česko zúčastnil premiér Andrej Babiš (ANO), který prohlásil, že Praha se svými vojáky podílet nebude.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Využití americké armády k získání Grónska je jednou z možností, uvedl Bílý dům

Americký prezident Donald Trump a jeho tým zvažují různé možnosti k získání Grónska a využití americké armády je vždy možností, uvedl v úterý podle agentury Reuters Bílý dům. Trump podle něj dal jasně najevo, že zisk největšího světového ostrova, který je bohatý na nerostné suroviny, je prioritou pro národní bezpečnost.
před 8 hhodinami

Jihokorejský prezident vyzval k partnerství nové éry s Čínou

K partnerství mezi Jižní Koreou a Čínou vyzýval při své čtyřdenní návštěvě Pekingu jihokorejský prezident I Če-mjong. Po více než dekádě napjatých vztahů, poznamenaných rozdílnými pohledy na bezpečnost i obchodními spory, se Soul snaží o jejich plné obnovení. Je to první návštěva jihokorejské hlavy státu v Číně od roku 2019. Zlepšení vztahů může prospět třeba korejskému zábavnímu průmyslu, který Peking v posledních letech neoficiálně zakázal.
před 8 hhodinami

Muniční iniciativu rušit nebudeme. Česko ji bude koordinovat, řekl Babiš

Muniční iniciativu pro Ukrajinu Česká republika rušit nebude, bude ji koordinovat a nepůjdou do ní žádné peníze českých občanů, uvedl v úterý premiér Andrej Babiš (ANO) na sociální síti X po jednání lídrů zemí takzvané koalice ochotných. Napsal, že se tak rozhodl po dohodě s koaličními partnery. Před loňskými sněmovními volbami Babiš sliboval zrušení iniciativy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...