Blokády silnic a první úmrtí. Íránci v mnoha městech protestují proti zdražení benzinu

V řadě íránských měst vypukly protesty poté, co vláda překvapivě oznámila zvýšení cen benzinu nejméně o padesát procent. Islámská republika chce omezením dotací na pohonné hmoty zmírnit dopad amerických sankcí na íránskou ekonomiku. Demonstrace si zatím vyžádaly dvě oběti. Írán už požádal Irák o uzavření hraničního přechodu na jihu země.

Podle nových opatření si každý řidič může koupit 60 litrů benzinu při ceně v přepočtu asi tři koruny za litr. Každý litr navíc pak stojí šest korun. Dříve přitom bylo povoleno na 250 litrů, přičemž jeden stál dvě koruny, píše agentura AP.

Vláda chce z peněz navíc dotovat na 18 milionů rodin s nízkými příjmy, uvádí BBC. Íránci při cestování po městech často využívají veřejnou dopravu a taxi, v této oblasti režim ceny zvedat nechce.

Řadu obyvatel Íránu zdražení benzinu rozlítilo. Íránská státní tisková agentura IRNA v pátek večer informovala o „závažných“ protestech v Sirdžánu v centrálním Íránu, kde lidé „zaútočili na sklad s palivem a pokusili se ho zapálit“. Jeden člověk při protestech zemřel a další utrpěli zranění, citovala polostátní agentura ISNA místního guvernéra.

Další oběť hlásí město Behbahan. Demonstrovalo se také v dalších velkých íránských městech jako Isfahán, Jazd nebo Šíráz.

V Mašhadu desítky rozzlobených demonstrantů zablokovaly silnice, když zanechaly své vozy uprostřed silničního provozu, sdělila agentura AP s odkazem na íránská státní média. Podobný protest se konal rovněž na dálnici v Teheránu, kde lidé žádali policii, aby je podpořila.

Demonstrace pokračují i v sobotu. Na některých videích zveřejněných na sociálních sítích je vidět zásah policie slzným plynem. Pravost nahrávek se však Reuters nepodařilo ověřit. 

Podle agentury Reuters Teherán kvůli přetrvávajícím protestům v Iráku a v Íránu požádal Bagdád o uzavření hraničního přechodu pro návštěvníky. Přesun zboží a jiné obchodní aktivity to však nenaruší, sdělily Reuters bezpečnostní a diplomatické zdroje.

Írán čelí tvrdým sankcím, které míří hlavně na vývoz ropy, od té doby, co USA v roce 2018 vypověděly jadernou dohodu. Hodnota íránské měny tak výrazně klesla, roční míra inflace se ztrojnásobila a sankce vedly rovněž k odlivu zahraničních investorů, připomíná BBC.

Islámská republika patří mezi země s nejlevnějším palivem kvůli státním dotacím a poklesu ceny ropy. Současně patří mezi státy s největším vývozem ropy na světě v hodnotě miliard dolarů.