Porošenko začne rok schůzkou v „normandském formátu“

Kyjev - Petro Porošenko se 15. ledna setká v kazašské metropoli Astaně se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem, aby jednali o konfliktu na východě Ukrajiny. Ukrajinský prezident to dnes oznámil na výroční tiskové konferenci, kde také přímo podepsal zákon u ukončení neutrality své země.

Porošenko se po svém květnovém zvolení poprvé setkal s Putinem při červnových oslavách výročí vylodění Spojenců v Normandii za druhé světové války; schůzku pomohli zprostředkovat francouzský prezident a německá kancléřka. „Můj diplomatický rok začne 15. ledna schůzkou v Astaně v takzvaném normandském formátu. Ministři zahraničí mají za úkol vypracovat program jednání a návrhy rozhodnutí pro tento summit,“ řekl ukrajinský prezident na výroční tiskové konferenci.

Porošenko stvrdil podpisem konec ukrajnské neutrality

Ukrajinský prezident dnes také stvrdil konec neutrality své země a přímo během tiskovky podepsal příslušný zákon, který na jeho návrh schválil před týdnem parlament. Při podpisu zákona zopakoval, že rozhodnutí o neúčasti Ukrajiny v blocích byla „kardinální chyba“ předchozího režimu. Podle něj to poškodilo ozbrojené síly země. Porošenko také odmítl spekulace, že by jeho vláda chtěla cíleně zahájit blokádu Krymu. Existují prý ale „opatření, která zajišťují ochranu Ukrajiny před diverzními skupinami,“ dodal v souvislosti s přerušením železniční a autobusové dopravy mezi ukrajinskými městy a Krymským poloostrovem.

Porošenko na tiskové konferenci mimo jiné uvedl, že pracuje na reformě ekonomiky a ozbrojených sil, aby země mohla splnit standardy Evropské unie a Severoatlantické aliance. Nicméně definitivní slovo k případnému vstupu do NATO nechá na občanech, kteří rozhodnou v referendu. „Až země těmto kritériím bude vyhovovat, pak se k členství v NATO vyjádří ukrajinský lid, velice pravděpodobně v nejbližších pěti, šesti letech,“ prohlásil prezident.

Petro Porošenko na výroční tiskové konferenci
Zdroj: ČTK/TASS/Lazarenko Mykola

Boje mezi proruskými separatisty a vládními vojsky na východě Ukrajiny si od dubna vyžádaly více než 4 700 obětí. Moskva stále popírá, že by se jakkoli angažovala v ukrajinské krizi, ačkoliv podle Kyjeva by povstání proruských separatistů na východě Ukrajiny bez ruských zbraní, bez ruských vojáků a bez ruských peněz už dávno vyhaslo. V důsledku ruské anexe Krymu a konfliktu na východě Ukrajiny zažívají vztahy mezi Ruskem a Západem nejhorší krizi od konce studené války.

Lavrov vidí šanci urovnat ukrajinský konflikt

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov dnes prohlásil, že vidí reálnou šanci v novém roce urovnat konflikt na Ukrajině - pokud se ovšem domluví mezi sebou sami Ukrajinci, a to bez „nápovědy“ ze Západu. „Pokud jde o vnitroukrajinskou krizi, tak její urovnání je nejen možné, ale i naprosto reálné. Nynější tragická etapa v dějinách Ukrajiny by měla být překonána na základě obnovení národní shody, kompromisu, rovnováhy zájmů a nastolení skutečně rovnoprávných vztahů mezi všemi regiony této země. Ale je třeba pochopit, že krize bude pokračovat do té doby, dokud se sami Ukrajinci, bez nápověd z Bruselu či Washingtonu, nedomluví mezi sebou,“ prohlásil Lavrov v rozhovoru pro agenturu Interfax. Zdůraznil, že Rusko nadále bude všemožně napomáhat zahájení takového „všezahrnujícího národního dialogu s účastí všech regionů a politických sil“, tedy i povstalců z Doněcka a Luhanska. Tento dialog by měl podle Lavrova vyústit v reformu ústavy sousední země.

„Na odcizení či konfrontaci mezi Ruskem a Západem nemáme zájem,“ tvrdil Lavrov a v narážce na protiruské západní sankce dodal, že nehledě na kroky západních partnerů, Moskva je nadále proti „primitivní konfrontaci“ a vyslovuje se pro dialog mezi Evropskou unií a (proruskou) Euroasijskou hospodářskou unií v zájmu „integrace integrací“, skýtající perspektivu společného hospodářského prostoru „od Atlantiku po Tichý oceán“.

Ukrajinci ve frontě na výplaty dávek
Zdroj: Sharifulin Valery/ČTK/ITAR-TASS

Moskva zpřísní pravidla pro migranty z Ukrajiny

Ruské přistěhovalecké úřady od Nového roku zpřísní pravidla pro pobyt a zaměstnávání tisíců přistěhovalců z Ukrajiny. „V roce 2014 jsme přistupovali k ukrajinským občanům krajně liberálně. Jistě se v roce 2015 vrátíme do obvyklých kolejí a budeme přistupovat k ukrajinským občanům jako k jiným (přistěhovalcům). Samozřejmě s výjimkou těch, kteří byli nuceni opustit Ukrajinu a z objektivních příčin se nemohou vrátit,“ řekl ruskému vládnímu listu Rossijskaja gazeta šéf Federální migrační služby Konstantin Romodanovskij.

Až dosud Ukrajinci mohli v Rusku pobývat a pracovat po 90 dnů bez jakýchkoliv povolení, přičemž pro prodloužení této lhůty stačilo z Ruska třeba jen na hodinu vyjet a vzápětí se zase vrátit. K překročení hranice stačila ukrajinská obdoba občanského průkazu. Od Nového roku ale Moskva zpřísňuje pravidla pro přistěhovalce a dovolí vjezd na své území jen na cestovní pasy, s výjimkou Bělorusů a Kazachů ze společné celní a hospodářské unie, a možná také Kyrgyzů, kteří se ke vstupu do této unie chystají. Ukrajinci kromě pasů budou muset také žádat o pracovní povolení.

V Rusku se podle místních úřadů na počátku prosince nalézalo téměř 2,5 milionu Ukrajinců. Asi 850 000 z nich podle Romodanovského přijelo kvůli konfliktu na východě Ukrajiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
10:50Aktualizovánopřed 43 mminutami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 50 mminutami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 53 mminutami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Českým zbrojařům už kapacity v tuzemsku nestačí

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.
před 2 hhodinami

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
19:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
18:29Aktualizovánopřed 3 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...