Porošenko začne rok schůzkou v „normandském formátu“

Kyjev - Petro Porošenko se 15. ledna setká v kazašské metropoli Astaně se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem, aby jednali o konfliktu na východě Ukrajiny. Ukrajinský prezident to dnes oznámil na výroční tiskové konferenci, kde také přímo podepsal zákon u ukončení neutrality své země.

Porošenko se po svém květnovém zvolení poprvé setkal s Putinem při červnových oslavách výročí vylodění Spojenců v Normandii za druhé světové války; schůzku pomohli zprostředkovat francouzský prezident a německá kancléřka. „Můj diplomatický rok začne 15. ledna schůzkou v Astaně v takzvaném normandském formátu. Ministři zahraničí mají za úkol vypracovat program jednání a návrhy rozhodnutí pro tento summit,“ řekl ukrajinský prezident na výroční tiskové konferenci.

Porošenko stvrdil podpisem konec ukrajnské neutrality

Ukrajinský prezident dnes také stvrdil konec neutrality své země a přímo během tiskovky podepsal příslušný zákon, který na jeho návrh schválil před týdnem parlament. Při podpisu zákona zopakoval, že rozhodnutí o neúčasti Ukrajiny v blocích byla „kardinální chyba“ předchozího režimu. Podle něj to poškodilo ozbrojené síly země. Porošenko také odmítl spekulace, že by jeho vláda chtěla cíleně zahájit blokádu Krymu. Existují prý ale „opatření, která zajišťují ochranu Ukrajiny před diverzními skupinami,“ dodal v souvislosti s přerušením železniční a autobusové dopravy mezi ukrajinskými městy a Krymským poloostrovem.

Porošenko na tiskové konferenci mimo jiné uvedl, že pracuje na reformě ekonomiky a ozbrojených sil, aby země mohla splnit standardy Evropské unie a Severoatlantické aliance. Nicméně definitivní slovo k případnému vstupu do NATO nechá na občanech, kteří rozhodnou v referendu. „Až země těmto kritériím bude vyhovovat, pak se k členství v NATO vyjádří ukrajinský lid, velice pravděpodobně v nejbližších pěti, šesti letech,“ prohlásil prezident.

Petro Porošenko na výroční tiskové konferenci
Zdroj: ČTK/TASS/Lazarenko Mykola

Boje mezi proruskými separatisty a vládními vojsky na východě Ukrajiny si od dubna vyžádaly více než 4 700 obětí. Moskva stále popírá, že by se jakkoli angažovala v ukrajinské krizi, ačkoliv podle Kyjeva by povstání proruských separatistů na východě Ukrajiny bez ruských zbraní, bez ruských vojáků a bez ruských peněz už dávno vyhaslo. V důsledku ruské anexe Krymu a konfliktu na východě Ukrajiny zažívají vztahy mezi Ruskem a Západem nejhorší krizi od konce studené války.

Lavrov vidí šanci urovnat ukrajinský konflikt

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov dnes prohlásil, že vidí reálnou šanci v novém roce urovnat konflikt na Ukrajině - pokud se ovšem domluví mezi sebou sami Ukrajinci, a to bez „nápovědy“ ze Západu. „Pokud jde o vnitroukrajinskou krizi, tak její urovnání je nejen možné, ale i naprosto reálné. Nynější tragická etapa v dějinách Ukrajiny by měla být překonána na základě obnovení národní shody, kompromisu, rovnováhy zájmů a nastolení skutečně rovnoprávných vztahů mezi všemi regiony této země. Ale je třeba pochopit, že krize bude pokračovat do té doby, dokud se sami Ukrajinci, bez nápověd z Bruselu či Washingtonu, nedomluví mezi sebou,“ prohlásil Lavrov v rozhovoru pro agenturu Interfax. Zdůraznil, že Rusko nadále bude všemožně napomáhat zahájení takového „všezahrnujícího národního dialogu s účastí všech regionů a politických sil“, tedy i povstalců z Doněcka a Luhanska. Tento dialog by měl podle Lavrova vyústit v reformu ústavy sousední země.

„Na odcizení či konfrontaci mezi Ruskem a Západem nemáme zájem,“ tvrdil Lavrov a v narážce na protiruské západní sankce dodal, že nehledě na kroky západních partnerů, Moskva je nadále proti „primitivní konfrontaci“ a vyslovuje se pro dialog mezi Evropskou unií a (proruskou) Euroasijskou hospodářskou unií v zájmu „integrace integrací“, skýtající perspektivu společného hospodářského prostoru „od Atlantiku po Tichý oceán“.

Ukrajinci ve frontě na výplaty dávek
Zdroj: Sharifulin Valery/ČTK/ITAR-TASS

Moskva zpřísní pravidla pro migranty z Ukrajiny

Ruské přistěhovalecké úřady od Nového roku zpřísní pravidla pro pobyt a zaměstnávání tisíců přistěhovalců z Ukrajiny. „V roce 2014 jsme přistupovali k ukrajinským občanům krajně liberálně. Jistě se v roce 2015 vrátíme do obvyklých kolejí a budeme přistupovat k ukrajinským občanům jako k jiným (přistěhovalcům). Samozřejmě s výjimkou těch, kteří byli nuceni opustit Ukrajinu a z objektivních příčin se nemohou vrátit,“ řekl ruskému vládnímu listu Rossijskaja gazeta šéf Federální migrační služby Konstantin Romodanovskij.

Až dosud Ukrajinci mohli v Rusku pobývat a pracovat po 90 dnů bez jakýchkoliv povolení, přičemž pro prodloužení této lhůty stačilo z Ruska třeba jen na hodinu vyjet a vzápětí se zase vrátit. K překročení hranice stačila ukrajinská obdoba občanského průkazu. Od Nového roku ale Moskva zpřísňuje pravidla pro přistěhovalce a dovolí vjezd na své území jen na cestovní pasy, s výjimkou Bělorusů a Kazachů ze společné celní a hospodářské unie, a možná také Kyrgyzů, kteří se ke vstupu do této unie chystají. Ukrajinci kromě pasů budou muset také žádat o pracovní povolení.

V Rusku se podle místních úřadů na počátku prosince nalézalo téměř 2,5 milionu Ukrajinců. Asi 850 000 z nich podle Romodanovského přijelo kvůli konfliktu na východě Ukrajiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba sto pasažérů je zraněných, z toho pětadvacet těžce. S odkazem na španělskou policii a státní televizi RTVE to uvedla agentura Reuters. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na místě nehody jsou záchranné týmy a hasiči.
včeraAktualizovánopřed 7 mminutami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 22 mminutami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 44 mminutami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Syrská vláda uzavřela příměří s Kurdy vedenou aliancí

Damašek uzavřel na všech frontách příměří s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. Syrská armáda o víkendu pokračovala v ofenzivě proti kurdským jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři vyprostili v neděli těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách v neděli potvrdilo tuzemské ministerstvo zahraničí. APA také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ruský dronový úder si v noci na neděli vyžádal dvě oběti, uvedl Zelenskyj

Ruský dronový úder na Ukrajinu v noci na neděli zabil dva lidi a desítky dalších kvůli němu utrpěly zranění, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dříve v neděli informoval starosta Charkova Ihor Terechov o zabité dvacetileté ženě a několika zraněných. Další čtyři lidé utrpěli zranění při ruských útocích v Sumské oblasti. Poškozeno bylo přinejmenším patnáct obytných budov.
před 9 hhodinami
Načítání...