Vědci představili pomůcku, díky které by ochrnutí lidé mohli v budoucnu znovu chodit

Nahrávám video

Francouzští vědci vyvinuli exoskelet, díky kterému dokáže člověk poprvé myšlenkou ovládat všechny čtyři končetiny. Klinické využití je zatím v nedohlednu. Technologie potřebuje zdokonalit, aby fungovala i mimo laboratoř. Vědci ale věří, že se vydali správnou cestou, na jejímž konci bude samostatný pohyb pro ochrnuté pacienty.

Thibault je už čtyři roky kompletně ochrnutý po pádu z patnáctimetrové výšky. Díky exoskeletu řízenému myšlenkami je schopný stát a chodit. „Zapomněl jsem, jaké to je, když stojím. Že jsem většinou býval nejvyšší v místnosti,“ uvedl  pro BBC třicetiletý Thibault. 

Francouzští vědci mu do místa ovládajícího pohyb, které je na povrchu mozku, voperovali dva implantáty. Čtyřiašedesát elektrod na každém z nich čte aktivitu, počítač pak mozkové vlny převede na řetězec příkazů a vyšle je externí kostře.

  • Robotický exoskelet (vnější kostra) je zařízení určené k podpoře svalů člověka při chůzi nebo práci, například pro zdravotní nebo také vojenské účely. Skládá se z vnějšího rámu (kostry), která je ovládána člověkem pomocí hydrauliky a motorů.
  • Zdroj: Wikipedie

Operace musí proběhnout velmi rychle – od myšlenky po pohyb do 350 milisekund – jinak by kvůli zpoždění bylo velmi obtížné pohyb řídit.

Aby mozek dokázal s implantáty pracovat, chce to cvik. Thibault se je učil prostřednictvím videohry ovládat rok. V současnosti už myšlenkou dokáže řídit všechny čtyři končetiny. Zatím se ovšem nejedná o plynulý pohyb – z bezpečnostních důvodů je mladý muž připojený ke stropu laboratoře. 

Klinické využití je ještě daleko

„Ještě jsme daleko od skutečně autonomní chůze, ale dokázali jsme, že princip je v pořádku. Že umíme pacienty rozhýbat. Toto je směr, který vede k lepší kvalitě života,“ uvedl Alim-Louis Benabid, prezident výzkumného centra Clinatec.

Benabidův tým v současnosti pracuje na zdokonalování technologie. Zaměřuje se třeba na zvýšení počtu dat, která implantáty dokážou z mozku přečíst. Chtějí taky vyvinout samostatnou konstrukci pro dlaň a prsty.

Celý koncept je ale stále daleko od možného klinického využití. Jeho cena navíc bude natolik vysoká, že si jej ne všichni budou moct dovolit.  

Potenciál exoskeletů

Cestu stejným směrem už roky prošlapávají i další týmy po světě. Exoskelety mají totiž využití v mnoha odvětvích – třeba v průmyslu, kde by mohly v budoucnosti posílit dělníky.

Například ve Slovinsku pak vědci v rámci výzkumného projektu Evropské unie vyvíjejí konstrukci, která nositele posílí a zafunguje jako prevence před namožením zad, nebo i jako pomoc pro ty, kteří už problémy mají. 

Vylepšené schopnosti zdravých lidí jsou navíc velkým lákadlem pro armády – exoskelety by měly zajistit vyšší výkon a odolnost budoucích supervojáků.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 9 mminutami

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech byly zabity či zraněny desítky civilistů.
03:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 3 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 10 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 13 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 16 hhodinami

Evropský pohled