Britská rozvědka MI6 a kontrarozvědka MI5 fungují už 110 let. Za jejich největší úspěch se považuje rozklíčování nacistických šifer pomocí stroje Enigma. O vývoji jejich práce hovořil spolupracovník České televize v Londýně Ivan Kytka.
Britští špioni rozluštili nacistické šifry a podíleli se na vzniku CIA. Pracují už 110 let
11 minut
Historie britských tajných služeb
Nápad se objevil kvůli obavám z německých imperiálních ambic. „Běžní Britové měli představu, že Spojené království bylo plné německých špionů v převleku například holičů nebo číšníků,“ popsal Kytka.
Premiér proto zahájil proces, na jehož konci vznikly obě tajné služby. Obavy z Německa se pak ukázaly jako přehnané. První ředitel služeb si na konci prvního dne zapsal do deníku: „Strávil jsem v kanceláři celý den, nikoho jsem nepotkal a nebylo do čeho píchnout.“
V Evropě roku 1909 však začal doutnat budoucí konflikt a pro špiony se brzy našla práce. V době první světové války mimo jiné přispěli k internaci některých emigrantů z Rakouska-Uherska.
Britské tajné služby
Soupeření s nacisty a komunisty
Za druhé světové války britské tajné služby proslavil stroj Enigma, který umožnil dešifrovat depeše nacistů například o pohybech vojsk. V létě 1940 dostali agenti MI6 také úkol popostrčit Spojené státy, aby vstoupily do války.
Nejenže to dokázali, ale podíleli se také na založení své americké obdoby, která vešla ve známost pod zkratkou CIA.
V době války také začal dlouhý skandál známý jako „cambridgeská pětka“. Pětice špionů totiž vynášela citlivé informace sovětské KGB. Pokračovala v tom až do odhalení v 50. letech, kdy už se naplno rozhořela studená válka.
Britové potom investovali velké úsilí do přetahování sovětských špionů. „Snad nejznámější byl Oleg Gordijevskij v 80. letech. Měl přispět ke konci studené války tím, že poskytoval Britům a Američanům velice důvěrné informace z prostředí Kremlu a sovětských špionážních služeb,“ podotkl Kytka.
Otevření veřejnosti
V roce 1994 služby začaly vystupovat z přísného utajení. Vláda přiznala jejich existenci a zveřejnila například jména šéfů. Na jejich práci také začal částečně dohlížet parlament.
Začalo se měnit složení agentů. Přibylo žen i mladších ročníků. „Najímají více agentů z etnických menšin v Británii s vynikajícími jazykovými schopnostmi. Velká část zpravodajských informací se totiž dnes získává odposloucháváním,“ upozornil Kytka.
V současnosti se MI5 soustředí především na prevenci terorismu na domácí půdě. V roce 2005, když teroristé v Londýně zabili 56 a zranili 784 lidí, se služba ocitla pod palbou kritiky kvůli tomu, že jedna její pobočka nepředala informace jiné pobočce o jednom z atentátníků. Služba věnuje velkou pozornost také návratu britských občanů z bojů v řadách Islámského státu.
Priority MI6 nejsou veřejně příliš známy. Obě služby se zodpovídají ministrům vnitra a zahraničí, premiérovi i zvláštnímu parlamentnímu výboru. Posledně jmenovaná instituce dohlíží v podstatě jen na financování.
