Přelom, vítězství demokracie, ponížení Johnsona. Světová média komentují britský verdikt

Verdikt britského nejvyššího soudu, podle kterého bylo přerušení parlamentní schůze vládou nezákonné, označují světová média za přelomový, zásadní nebo historický. Mluví také o porážce, ponížení nebo dokonce katastrofě pro britského premiéra Borise Johnsona, ale i o velkém vítězství demokracie. Britská provládní média rozsudek pohoršil.

Ta část britského tisku, která podporuje vládní konzervativce, se táže, kdo vlastně vládne Spojenému království. Některé listy tvrdí, že cílem verdiktu je překazit brexit. Ostatní naopak zdůrazňují chaos v kabinetu a píší o ponížení premiéra Johnsona.

„Uvedl v omyl královnu, lid i parlament,“ hlásá titulní strana levicového deníku The Guardian, podle kterého se na Johnsona chystají „rozzuření poslanci“. Středový list The Times konstatuje, že „premiér se vrací do zmatku“, a připomíná, že Johnson se bude muset postavit výzvám k demisi. List zdůrazňuje, že premiér s rozhodnutím soudu nesouhlasí. Verdikt je podle deníku „součástí snahy překazit brexit“.

„Nezákonné? A co je zákonného na tom upírat brexit 17,4 milionu lidí?“ ptají se bulvární noviny Daily Express s odkazem na počet obyvatel Británie, kteří v referendu o EU v červnu 2016 hlasovali pro to, aby země evropský blok opustila. Rozhodnutí nejvyššího soudu označil list za zdrcující. „Nezapomeňme ale, že Británie si zvolila odchod z EU před 1189 dny,“ připomněl svým čtenářům.

Rovněž deník The Daily Telegraph je znepokojen tím, že by verdikt nejvyššího soudu mohl zastavit brexit, a cituje Johnsona: „Nepochybujte o tom, že je spousta lidí, kteří chtějí brexit zhatit.“ Premiér se podle listu bude tento týden snažit vynutit si předčasné volby a nejvyšší soud obviní z toho, že jde proti vůli lidu.

Bulvární deník The Sun tvrdí, že jeho čtenáři na rozsudek reagovali rozzlobeně a „bombardovali redakci vzkazy vyjadřujícími podporu premiérovi“. „Mnozí kritizovali 'nezvolené' soudce a chválili Borisovu bitvu o zajištění brexitu. Elita s námi zase zametla, napsal Dave Martin ze Sheffieldu,“ uvedl The Sun.

CNN: Nejhorší den Johnsonovy politické kariéry

Verdikt nejvyššího soudu podle The New York Times nebyl jen další ranou premiérovi, ale „zásadním právním momentem“ pro Velkou Británii, kde se soudy tradičně drží stranou politických půtek.

The Washington Post rozhodnutí označil za „přelomový rozsudek, který bude mít dopad na budoucnost Johnsona i odchod země z EU“. List cituje britské právní experty, podle nichž byl verdikt historický a srovnatelný s jedním z nejslavnějších případů, které řešil americký nejvyšší soud – kauzou Marbury vs. Madison z roku 1803, na jejímž základě je americký nejvyšší soud strážcem ústavnosti a může rušit neústavní zákony a akty státní moci.

Server televize CNN se ptá, jak dlouho ještě Johnson může lpět na moci, a úterý označuje za „nejhorší den Johnsonovy politické kariéry“. Od konce července, kdy se ujal úřadu, premiér podle CNN nezažil týden, aby neutrpěl výraznou politickou porážku. „Za normálních okolností by se dalo očekávat, že lídr v takové horké situaci by si uvědomil, že jeho čas vypršel. Ale brexit vytvořil ve Westminsteru poměrně nenormální stav,“ píše CNN. 

Mitteldeutsche Zeitung: Johnson ztroskotal na rozdělení moci

„Boris Johnson chtěl umlčet britský parlament, ale ten smí znovu zasedat – tak rozhodl nejvyšší soud. Soudní verdikt je pro britského premiéra mnohem více než jen porážka,“ míní server Spiegel Online.

Podobná slova volí i další německá média, která se shodují také v názoru, že normálně by šéf vlády musel rezignovat. „Boris Johnson neodstoupí, i když by zneužití ústavy z jeho strany bylo možné odčinit jen rezignací,“ míní například deník Süddeutsche Zeitung.

Německý tisk verdikt hodnotí zároveň jako velké vítězství demokracie. „Těžká porážka pro Johnsona dokazuje: Může být poměrně jednoduché odstartovat lživou kampaň. Může se také podařit dostat se s ní k moci a napáchat velké škody. Ale je velmi těžké zadupat parlamentní systém do země,“ píše třeba Mitteldeutsche Zeitung. „Johnson se o to pokusil. Ale ztroskotal na rozdělení moci,“ konstatuje dále.

Le Monde: Verdikt způsobí další politickou bouři

Francouzský deník Le Figaro soudí, že rozsudek britského soudu bude mít dvojí účinek: krátkodobý, neboť ovlivní brexitový kalendář, a dlouhodobý týkající se politického života ve Spojeném království. „Tento verdikt je historický,“ napsal Le Figaro ve své analýze tučným písmem.

Podle listu Le Monde se z předsedkyně nejvyššího soudu Brendy Haleové stala strážkyně britské demokracie. „Šéfka nejvyššího soudu vydala historické rozhodnutí,“ píše deník. Verdikt ovšem podle něj způsobí ve Spojeném království další politickou bouři. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 1 mminutou

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 20 mminutami

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 39 mminutami

Svět čelí nevratnému vyčerpání zásob vody, varují vědci z OSN

Změny v nedostatku vody, které vypadaly dříve jako přechodné nebo dočasné, se mění na trvalé a nevratné. Konstatuje to rozsáhlá zpráva, která ale navrhuje také možná řešení.
před 47 mminutami

Kanadský premiér v Davosu parafrázoval Havlovu Moc bezmocných

Kanadský premiér Mark Carney ve svém proslovu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu odkázal na esej Moc bezmocných, kterou napsal bývalý český prezident Václav Havel. Carney prohlásil, že země střední velikosti musí přestat předstírat, že řád založený na pravidlech stále funguje, semknout se proti hrozbám velmocí, vytvářet koalice s novou „hustou sítí vazeb“.
16:20Aktualizovánopřed 48 mminutami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda se k jednotlivým incidentům bezprostředně nevyjádřila, dříve pouze uvedla, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
před 51 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 3 hhodinami
Načítání...