Nizozemci staví hráze proti vzdouvajícímu se moři. Investují 18 miliard eur, aby zůstali na suchu

Nahrávám video
Nizozemci se snaží bránit stoupající hladině oceánů
Zdroj: ČT24

Lídři států, byznysu i občanských hnutí na konferenci v New Yorku hledají způsoby, jak zmírnit globální klimatickou změnu. Debata se zaměřuje na konkrétní závazky, které by dokázaly minimalizovat příčiny změn klimatu. Některé země už ale musí řešit jejich důsledky. Například Nizozemsko posiluje hráze, které chrání jeho území. Jinde však ani podobná opatření nepomohou.

Řidiči po dvaatřicetikilometrovém pásu umělé pevniny pohodlně a rychle přejedou mezi dvěma provinciemi. Hráz dostavěli v roce 1931. Z někdejšího zálivu Severního moře je od té doby umělé jezero bez kontaktu se světovým oceánem, a tedy nezávislé na jeho hladině.

Hlavním úkolem hráze je udržet Nizozemsko na suchu. Úřady ale vědí, že navěky vystaráno nemají. „Podívejte se, jak se hladina zvedá. Od začátku 21. století stoupá prakticky konstantně a máme obavu, že to bude zrychlovat,“ uvedl Boris Teunis z nizozemského ředitelství vodního hospodářství.

Odborníci nezahálí a na budoucnost se připravují. Hráze a valy po celé zemi zpevňují a v laboratořích simulují obrovské vlny, aby ozkoušeli odolnost několika vrstev kamene a betonu. „Bloky jsou vyvinuté speciálně pro hráz Afsluitdijk. Jsou otevřené, takže se vlny lámou a ztratí hodně energie,“ vysvětlil projektový manažer Mark Klein Breteler.

Práce na přehradě mají být hotové za čtyři roky a vyjdou na 550 milionů eur. Na inovace a údržbu všech konstrukcí, které Nizozemcům zajišťují suchou půdu pod nohama, vláda do roku 2033 vyčlenila 18 miliard eur. Rostoucí výdaje pomáhají zmírnit nervozitu: místní se nebojí, že by o svou zemi v dohledné době přišli.

Kde hráz nepomůže

Podobný klid si nemohou dovolit národy z pacifických atolů, kterým vymazání z mapy světa v blízkých dekádách eminentně hrozí. Úřady jednoho z Marshallových ostrovů letos koupily 115 hektarů půdy na Havaji, aby měly své lidi kam převézt, až o vlastní zemi nadobro přijdou.

Na poplach bije i ostrov Tuvalu, Kiribati už teď nabízí stěhování občanů třeba do Austrálie. Pokud bude hladina oceánu dál stoupat, hráze ani za miliardy dolarů na rozdíl od Nizozemska nepomůžou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zničily šestnáct íránských minonosných lodí, uvedla americká armáda

Spojené státy v úterý u Hormuzského průlivu zlikvidovaly řadu íránských námořních plavidel, včetně 16 lodí schopných pokládat miny, oznámilo oblastní velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) na síti X. Americký prezident Donald Trump předtím uvedl, že USA v posledních hodinách zcela zničily deset neaktivních minonosných lodí. Oznámení přišlo po zprávách médií, že Írán začal klást miny v Hormuzském průlivu. Šéf Bílého domu předtím také vyzval Teherán k odstranění všech min a pohrozil mu dosud nevídanými vojenskými důsledky v případě, že tak neučiní.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Nejméně šest lidí zahynulo při požáru autobusu ve Švýcarsku, uvádí média

Nejméně šest lidí zemřelo a další utrpěli zranění při požáru autobusu ve Švýcarsku, uvedly v úterý večer stanice BBC News a agentury AFP či DPA s odvoláním na místní policii. Incident se podle nich stal v obci Kerzers (francouzsky Chiètres), která se nachází asi 20 kilometrů západně od metropole Bernu. Požár mohl být založen úmyslně, uvedla policie podle AFP.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

USA a Izrael podnikají další útoky na Írán, podle svědků jsou dosud nejhorší

Pokračující izraelsko-americké útoky na Írán zabily podle dostupných informací desítky lidí. Izraelská armáda oznámila, že zahájila novou vlnu úderů na Teherán. Podle agentury AFP se ve městě ozývaly silné exploze. Stanice al-Džazíra píše, že útok na obytnou budovu ve východní části města zabil nejméně čtyřicet lidí, dalších pět lidí zahynulo ve městě Arák. Útoky přicházejí ve stejný den, kdy americký ministr obrany Pete Hegseth uvedl, že Írán čekají nejintenzivnější údery od začátku ofenzivy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Nález bomby z války si v Drážďanech vynutí evakuaci osmnácti tisíc lidí

Kvůli nálezu bomby z druhé světové války bude muset být ve středu z centra Drážďan evakuováno osmnáct tisíc lidí, informovali hasiči saské metropole na svém webu. Podle nich půjde o dosud největší evakuaci ve městě kvůli nálezu válečné bomby. Loni v lednu muselo kvůli podobné situaci centrum Drážďan opustit deset tisíc lidí.
před 4 hhodinami

Izrael bombardoval Libanon, Hizballáh útočil na židovský stát i Sýrii

Izraelská letadla v noci na úterý bombardovala několik cílů na jihu a východě Libanonu, podle agentury AFP šlo o sídla proíránského teroristického hnutí Hizballáh. Izraelská armáda pak opět vyzvala k evakuaci oblastí Libanonu jižně od řeky Lítání a varovala před dalším úderem. Hizballáh v ranních hodinách podle televize al-Džazíra naopak zaútočil na sever židovského státu a jeho vojáky v Libanonu. Sýrie navíc obvinila toto hnutí z odpálení střel na svou základnu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Merz poděkoval Babišovi za zachování muniční iniciativy pro Ukrajinu

Německý kancléř Friedrich Merz (CDU) poděkoval premiérovi Andreji Babišovi (ANO) po úterním jednání v Berlíně za to, že zachoval muniční iniciativu pro Ukrajinu. Babiš vyzval Merze, aby Německo investovalo do přípojky dálnice k hranici u Chebu a kritizoval emisní povolenky. Merz se systému emisních povolenek zastal, připustil ale, že možná bude muset doznat změn.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoČekání tankerů s LNG v Perském zálivu se prodražuje

V Perském zálivu kvůli pokračujícímu konfliktu v Íránu stále čekají na průjezd i tankery se zkapalněným zemním plynem – surovina pochází z katarských a dalších nalezišť. Zastavená plavidla byla většinou na samém začátku své cesty do Evropy. Přeprava a skladování jsou u zkapalněného zemního plynu mnohem náročnější než u ropy a čekání se tak prodražuje. Situaci tankerů v zálivu komplikuje i rušení GSM signálu, kvůli kterému jejich přesnou polohu mapy nemusí zobrazovat přesně. Írán však jejich polohu obvykle zná.
před 5 hhodinami
Načítání...