Nizozemci staví hráze proti vzdouvajícímu se moři. Investují 18 miliard eur, aby zůstali na suchu

Nizozemci se snaží bránit stoupající hladině oceánů (zdroj: ČT24)

Lídři států, byznysu i občanských hnutí na konferenci v New Yorku hledají způsoby, jak zmírnit globální klimatickou změnu. Debata se zaměřuje na konkrétní závazky, které by dokázaly minimalizovat příčiny změn klimatu. Některé země už ale musí řešit jejich důsledky. Například Nizozemsko posiluje hráze, které chrání jeho území. Jinde však ani podobná opatření nepomohou.

Řidiči po dvaatřicetikilometrovém pásu umělé pevniny pohodlně a rychle přejedou mezi dvěma provinciemi. Hráz dostavěli v roce 1931. Z někdejšího zálivu Severního moře je od té doby umělé jezero bez kontaktu se světovým oceánem, a tedy nezávislé na jeho hladině.

Hlavním úkolem hráze je udržet Nizozemsko na suchu. Úřady ale vědí, že navěky vystaráno nemají. „Podívejte se, jak se hladina zvedá. Od začátku 21. století stoupá prakticky konstantně a máme obavu, že to bude zrychlovat,“ uvedl Boris Teunis z nizozemského ředitelství vodního hospodářství.

Odborníci nezahálí a na budoucnost se připravují. Hráze a valy po celé zemi zpevňují a v laboratořích simulují obrovské vlny, aby ozkoušeli odolnost několika vrstev kamene a betonu. „Bloky jsou vyvinuté speciálně pro hráz Afsluitdijk. Jsou otevřené, takže se vlny lámou a ztratí hodně energie,“ vysvětlil projektový manažer Mark Klein Breteler.

Práce na přehradě mají být hotové za čtyři roky a vyjdou na 550 milionů eur. Na inovace a údržbu všech konstrukcí, které Nizozemcům zajišťují suchou půdu pod nohama, vláda do roku 2033 vyčlenila 18 miliard eur. Rostoucí výdaje pomáhají zmírnit nervozitu: místní se nebojí, že by o svou zemi v dohledné době přišli.

Kde hráz nepomůže

Podobný klid si nemohou dovolit národy z pacifických atolů, kterým vymazání z mapy světa v blízkých dekádách eminentně hrozí. Úřady jednoho z Marshallových ostrovů letos koupily 115 hektarů půdy na Havaji, aby měly své lidi kam převézt, až o vlastní zemi nadobro přijdou.

Na poplach bije i ostrov Tuvalu, Kiribati už teď nabízí stěhování občanů třeba do Austrálie. Pokud bude hladina oceánu dál stoupat, hráze ani za miliardy dolarů na rozdíl od Nizozemska nepomůžou.