Nizozemci staví hráze proti vzdouvajícímu se moři. Investují 18 miliard eur, aby zůstali na suchu

3 minuty
Nizozemci se snaží bránit stoupající hladině oceánů
Zdroj: ČT24

Lídři států, byznysu i občanských hnutí na konferenci v New Yorku hledají způsoby, jak zmírnit globální klimatickou změnu. Debata se zaměřuje na konkrétní závazky, které by dokázaly minimalizovat příčiny změn klimatu. Některé země už ale musí řešit jejich důsledky. Například Nizozemsko posiluje hráze, které chrání jeho území. Jinde však ani podobná opatření nepomohou.

Řidiči po dvaatřicetikilometrovém pásu umělé pevniny pohodlně a rychle přejedou mezi dvěma provinciemi. Hráz dostavěli v roce 1931. Z někdejšího zálivu Severního moře je od té doby umělé jezero bez kontaktu se světovým oceánem, a tedy nezávislé na jeho hladině.

Hlavním úkolem hráze je udržet Nizozemsko na suchu. Úřady ale vědí, že navěky vystaráno nemají. „Podívejte se, jak se hladina zvedá. Od začátku 21. století stoupá prakticky konstantně a máme obavu, že to bude zrychlovat,“ uvedl Boris Teunis z nizozemského ředitelství vodního hospodářství.

Odborníci nezahálí a na budoucnost se připravují. Hráze a valy po celé zemi zpevňují a v laboratořích simulují obrovské vlny, aby ozkoušeli odolnost několika vrstev kamene a betonu. „Bloky jsou vyvinuté speciálně pro hráz Afsluitdijk. Jsou otevřené, takže se vlny lámou a ztratí hodně energie,“ vysvětlil projektový manažer Mark Klein Breteler.

Práce na přehradě mají být hotové za čtyři roky a vyjdou na 550 milionů eur. Na inovace a údržbu všech konstrukcí, které Nizozemcům zajišťují suchou půdu pod nohama, vláda do roku 2033 vyčlenila 18 miliard eur. Rostoucí výdaje pomáhají zmírnit nervozitu: místní se nebojí, že by o svou zemi v dohledné době přišli.

Kde hráz nepomůže

Podobný klid si nemohou dovolit národy z pacifických atolů, kterým vymazání z mapy světa v blízkých dekádách eminentně hrozí. Úřady jednoho z Marshallových ostrovů letos koupily 115 hektarů půdy na Havaji, aby měly své lidi kam převézt, až o vlastní zemi nadobro přijdou.

Na poplach bije i ostrov Tuvalu, Kiribati už teď nabízí stěhování občanů třeba do Austrálie. Pokud bude hladina oceánu dál stoupat, hráze ani za miliardy dolarů na rozdíl od Nizozemska nepomůžou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...