Americké úřady podnikly v Mississippi zátah proti imigrantům bez dokladů. Zatkly téměř 700 lidí

Americké imigrační úřady provedly rozsáhlý zátah v sedmi továrnách na zpracování potravin ve státě Mississippi. Podle agentury AP zadržely 680 lidí. Federální prokurátor Mike Hurst uvedl, že jde pravděpodobně o dosud největší takovou akci provedenou v rámci jednoho státu. Operace se soustředila na malá města poblíž metropole Jackson, kde pracují zejména latinskoameričtí imigranti. Mexický ministr zahraničí Marcelo Ebrard uvedl, že zadrženo bylo 107 Mexičanů.

Video Události
video

Události: Americké úřady podnikly zátah proti imigrantům

Na zátahu se podílelo asi šest set agentů imigračního úřadu, kteří se rozptýlili po továrnách, ale i v jejich okolí, aby pracovníkům zabránili v útěku. Terčem operace bylo několik firem a jejich továrny, zejména na zpracování drůbeže.

Jednou z nich byla i společnost Koch Foods ve městě Morton, jejíž zaměstnance odvezli ve třech autobusech k dalšímu prověřování. Agenti chtěli po všech zaměstnancích, aby se identifikovali a předložili doklady. Pokud to neučinili, byli zadrženi.

Prezident Donald Trump už v červnu oznámil, že americké úřady provedou rozsáhlé zátahy namířené proti migrantům bez dokladů. Cílem těchto operací má být nejen vyhostit nelegálně pobývající přistěhovalce, ale také odradit další občany středoamerických zemí, aby se do Spojených států vydávali.

Úřad pro imigraci a cla (ICE) od Trumpova nástupu v lednu 2017 výrazně zintenzivnil svou činnost. Zatímco ve fiskálním roce 2017 (fiskální rok trvá v USA od října do září) zatkl při kontrolách na pracovištích jen něco přes tři stovky lidí, v roce 2018 už to bylo víc než dva tisíce tři sta, napsala agentura Reuters.

Opozice prezidenta kritizuje 

Trumpův záměr tvrdě kritizují opoziční demokraté a skupiny na ochranu lidských práv. Šéfka Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová v červnu prohlásila, že chystané razie jen povedou k teroru a k rozdělení rodin migrantů.

Trump dal už v roce 2016 během volební kampaně najevo, že migrační otázku považuje za stěžejní bod svého politického programu. Zavázal se tehdy i k razantním krokům, které proud přistěhovalců ze středoamerických států zastaví.

Tisíce lidí čekají na azyl 

 V červnu Trump Mexiku pohrozil, že pokud nezastaví příliv migrantů do USA, začne zavádět cla na dovoz mexického zboží. Mexiko kvůli tomu souhlasilo s dohodou, která mu poskytla 45 dní na snížení počtu přistěhovalců do Spojených států. Dohoda zároveň předpokládá, že žadatelé o azyl budou z USA vraceni do mexických měst, aby tam vyčkali na výsledek azylové procedury v USA.

V mexických městech je podle AP a mexické vlády na čekacích listinách pro udělení azylu nebo v pořadnících na slyšení u amerických soudů nejméně 40 tisíc migrantů, převážně ze zemí Latinské Ameriky a Afriky.

V Ciudad Juárez, které sdílí hranici s americkým El Pasem, bylo v květnu na čekací listině 5600 osob. Spojené státy denně vyřídí dvacet až třicet žádostí. Kvůli červnové dohodě se značně rozšířila i čekací listina v Tijuaně na severozápadě Mexika. Svůj podíl na tom mají také anglofonní přistěhovalci z Kamerunu, kteří z převážně francouzsky hovořící země utíkají před údajným útlakem ze strany vlády.