Americká prokuratura vyšetřuje střelbu v nákupním centru v El Pasu jako případ vnitrostátního terorismu. Prokurátor John Bash uvedl, že zvažuje v této kauze i federální obvinění ze zločinu z nenávisti. Jedenadvacetiletému útočníkovi tak hrozí trest smrti, který hodlá požadovat i texaská prokuratura. Podezřelým ze střelby je Patrick Crusius, kterého policie krátce po činu zatkla. Jen třináct hodin po masakru v El Pasu zastřelil útočník v Ohiu devět lidí a dalších 27 zranil.
Útočník zavraždil 20 lidí a téměř tři desítky dalších osob zranil. Tři ze zraněných jsou v kritickém stavu. Mezi mrtvými jsou tři Mexičané a dalších devět obyvatel Mexika je zraněno. Motiv činu zatím není veřejně znám, předmětem vyšetřování je možný rasistický či protimigrantský podtext.
V době střelby bylo v sobotu dopoledne v nákupním centru Walmart asi tři tisíce zákazníků a stovka prodavačů.
„Okolo desáté hodiny ráno jsmo zaznamenali několik hovorů na tísňovou linku týkajících se střelby. První hlášené místo byl obchod Walmart. Pak jsme ještě dostali informaci o možných střelcích ve vedlejším obchodním centru Cielo Vista. Počáteční zprávy mluvily o několika střelcích. Zadrželi jsme jednoho člověka – nemyslíme, že by za tím byl někdo další,“ uvedl mluvčí policie El Paso Robert Gomez.
Crasiuse policisté zadrželi bez jediného výstřelu.
Na sociálních sítích se objevily zprávy o tom, že útočník sepsal manifest, v němž mluví o nutnosti reagovat na „hispánskou invazi do Texasu“ a vyjadřuje podporu masakru ve dvou mešitách v novozélandském městě Christchurch, kde australský bělošský pravicový extremista zabil v březnu 51 lidí.
Autor manifestu píše, že Hispánci přicházející do Spojených států nahradí stárnoucí bělošské voliče, což může v nadcházejících volbách udělat z Texasu „modrý stát“ a mít za důsledek, že dalším americkým prezidentem bude demokrat.
Text je také kritický k republikánům; tvrdí, že mají příliš velké vazby na korporace a propagují ničení životního prostředí.
Ačkoli 21letý Patrick Crusius na Twitteru chválil plány prezidenta Donalda Trumpa na vybudování hraniční zdi mezi USA a Mexikem, autor manifestu píše, že stejné názory ohledně rasy měl ještě před Trumpovou volební kampaní.
Manifest na jednu stranu odmítá, že by hlásal nadřazenost bělochů, zároveň ale tvrdí, že „míchání ras“ ničí národ; propaguje proto rozdělení Spojených států na územně vymezené enklávy rozdělené podle ras, píše AP.
Asi sedmisettisícové město El Paso leží na hranicích s Mexikem, na druhé straně hranice je více než milionové město Ciudad Juárez. Žije v něm 680 tisíc lidí, z nichž 83 procent je podle amerických úřadů hispánského původu. Místo, kde se sobotní střelba odehrála, se nachází asi osm kilometrů od hraničního přechodu, přes který každý den podle starosty El Pasa legálně do USA přichází nakupovat a pracovat desetitisíce Mexičanů.
„Den, který byl pro někoho běžným, kdy šel nakoupit, se stal jedním z nejtragičtějších v historii Texasu. Zemřeli lidé, kteří tu mezi námi měli zůstat. Dvacet nevinných lidí z El Pasa přišlo o život a víc než dvě desítky dalších byly zraněny,“ řekl guvernér Texasu Greg Abbott.
České ministerstvo zahraničí nemá informace o tom, že by mezi oběťmi střelby, případně zraněnými, byl český občan. „Na nouzovou linku velvyslanectví ve Washingtonu ani na honorárního konzula v Houstonu se nikdo neobrátil s žádostí o pomoc či informace,“ sdělil Robert Řehák z tiskového odboru ministerstva zahraničí.
Svědci: Střílel na každého, kdo mu přišel do cesty
Televizní stanice KTSM zveřejnila na svých internetových stránkách fotografie muže, které údajně pořídily bezpečnostní kamery ve Walmartu. Je na nich vidět mladík v brýlích, khaki kalhotách a černém tričku s útočnou puškou.
Jeden ze svědků Glendon Oakly televizi CNN řekl, že byl zrovna v obchodě se sportovním zbožím v sousedním nákupním středisku Cielo Vista, když dovnitř vběhlo dítě a křičelo, že ve Walmartu řádí střelec. Podle Oaklyho nikdo nebral slova dítěte vážně, o několik minut později ale muž sám uslyšel výstřely.
Kianna Longová nakupovala s manželem ve Walmartu, když se ozvala palba. „Lidé zpanikařili a sehnutí nízko nad zemí utíkali pryč,“ uvedla Longová, která společně se svým mužem proběhla skladem v zadní části obchodu a s dalšími zákazníky se schovala do ocelového kontejneru v zásobovacích prostorách.
Vanessa Saenzová přijela na parkoviště před obchodním domem Walmart právě v okamžiku, kdy střelba začala. „Bylo slyšet třaskavé rány. Otočila jsem se a viděla jsem, jak z Walmartu vychází žena a míří k autu. Měla v nákupním vozíku potraviny a najednou padla k zemi,“ řekla obyvatelka El Pasa Saenzová televizi Fox News. „Útočník střílel namátkově, nevyhledával žádné konkrétní osoby. Střílel na každého, kdo mu přišel do cesty,“ podotkla.
Podobně popsal jednání střelce také Miguel Rodríguez, který v obchodě se sedmiletým synem vybíral hračku. „Střelec šel uličku za uličkou a střílel na každého, koho viděl,“ uvedl Rodríguez, který si se synem po prvních výstřelech lehl na zem.
Mezi oběťmi střelby je i mladá matka tří dětí Jordan Anchondová, která nakupovala školní pomůcky. Žena se po zásahu projektilem skácela na své dvouměsíční dítě, které skončilo se zlomeninami v nemocnici. S odkazem na výpověď sestry zastřelené to uvedla agentura AP. Devatenáctiletá sestra Anchondové Leta Jamrowská řekla, že dítě přežilo, protože mu matka dělala štít. „Dá se říct, že přežilo, protože mu obětovala život,“ řekla Jamrowská s odvoláním na informace od lékařů.
Ke střelbě v El Pasu se na Twitteru vyjádřil prezident Donald Trump. „Zprávy jsou velmi špatné, mnoho mrtvých. Spolupracujeme s místními úřady, hovořil jsem s guvernérem. Bůh s Vámi všemi,“ napsal.
Tragédie vyvolala ve Spojených státech vlnu solidarity, ale také nová volání po přísnější kontrole zbraní. K nim se připojil mimo jiné prezidentský kandidát a bývalý texaský kongresman Beto O'Rourke, který z El Pasa pochází. O střelbě ve svém domovském městě se doslechl na diskusním fóru demokratických prezidentských uchazečů v Las Vegas. Očividně otřesený O'Rourke poukázal na to, že podle prvních zjištění střelec útočil vojenským typem zbraně, a zdůraznil, že je nutné prodej takových zbraní co nejdříve zakázat.
„Je nejvyšší čas jednat a ukončit tuto epidemii násilí související se zbraněmi,“ napsal na Twitteru favorit demokratických primárek Joe Biden. „Tato epidemie násilí neskončí, dokud neporazíme zbrojní lobby a neprosadíme přísnější a lepší zákony o držení zbraní,“ uvedl newyorský starosta Bill de Blasio.
Snaha o zpřísnění zákona o držení zbraně byla zatím vždy marná
Snaha odpůrců zbrojní lobby byla v USA doposud marná. V Kongresu se návrh na zpřísnění zákona o držení zbraní objevil již několikrát, ale scénář byl pokaždé zhruba stejný – demokraté žádali zpřísnění podmínek pro pořizování zbraní, republikáni odkazovali na druhý dodatek americké ústavy, který občanům zaručuje právo ozbrojovat se.
Agentura Reuters uvedla, že sobotní útok v El Pasu byl osmým nejhorším masakrem střelnou zbraní v moderní historii USA. Při tom vůbec nejkrvavějším v roce 2017 usmrtil čtyřiašedesátiletý Stephen Paddock při střelbě na účastníky koncertu v Las Vegas 58 lidí. Jen v posledním týdnu už střelci ve Spojených státech zabili dva lidi v obchodním domě v Mississippi a další tři na gastronomickém festivalu v Kalifornii.
CNN na Twitteru pak připomněla, že čtyři z deseti nejhorších masakrů střelnou zbraní se staly právě v Texasu.
- 58 mrtvých (1. října 2017) – Při nejtragičtějším masakru střelnou zbraní v
dějinách USA zahynulo v Las Vegas 58 lidí a přes 500 jich bylo zraněno. Střelcem byl čtyřiašedesátiletý Stephen Paddock, který žil v posledních letech v seniorské komunitě ve městě Mesquite v Nevadě. Po desáté hodině večerní zahájil střelbu ze svého pokoje ve 32. patře hotelu Mandalay Bay Resort and Casino do davu 22 tisíc účastníků koncertu country zpěváka Jasona Aldeana konaného v rámci pravidelného festivalu Route 91 Harvest. Pachatel se zastřelil ještě před příchodem policie, která ho šla zneškodnit do hotelu, z něhož střílel. - 49 mrtvých (12. června 2016) – Po střelbě v nočním gay klubu v Orlandu na Floridě zemřelo 50 lidí včetně útočníka a 53 lidí bylo zraněno. Pachatelem byl devětadvacetiletý radikál Omar Mateen, který se narodil na Floridě, jeho rodiče pocházejí z Afghánistánu. Mateen se během útoku přihlásil k samozvanému Islámskému státu, jeho otec ale radikální islám jako motiv odmítl. Jeden z Mateenových známých, který ho znal jako častého návštěvníka gay klubu, se přiklonil k tomu, že se Omar nedokázal vyrovnat se svou sexuální orientací.
- 32 mrtvých (16. dubna 2007) – Při střelbě ve Virginském polytechnickém institutu vraždil třiadvacetiletý student z Jižní Koreje Čo Sung-hu. Střelec následně spáchal sebevraždu.
- 26 mrtvých (5. listopadu 2017) – Šestadvacetiletý Devin Kelley zastřelil v baptistickém kostele ve městě Sutherland Springs v americkém státě Texas 26 lidí, další dvě desítky byly zraněny. Pachatel se na útěku zastřelil.
- 26 mrtvých (14. prosince 2012) – Na základní škole v Newtownu postřílel dvacetiletý Adam Lanza 20 dětí ve věku šest až sedm let a šest dospělých. Nakonec zabil i sám sebe.
- 20 mrtvých (3. srpna 2019) – Při střelbě v nákupním centru ve městě El Paso na jihu USA zahynulo 20 lidí a 26 dalších utrpělo zranění. Policisté v souvislosti s útokem zadrželi bělocha ve věku 21 let. Střelbu, která se odehrála v obchodním domě Walmart, policie vyšetřuje jako možný zločin z nenávisti.
- 17 mrtvých (14. února 2018) – Devatenáctiletý Nikolas Cruz v budově střední školy ve městě Parkland na Floridě zastřelil 17 lidí, dalších 15 zranil; Cruz napadl školu, ze které byl o rok dříve z kázeňských důvodů vyloučen, po činu byl zadržen a přiznal se.
- 14 mrtvých (2. prosince 2015) – Střelba v budově úřadu sociálních služeb v kalifornském San Bernardinu, za niž byl odpovědný radikál Syed Farook se svou ženou. Oba při přestřelce zahynuli.
Ve Washingtonu demonstrují stovky lidí
Několik stovek dobrovolníků angažovaných v organizacích usilujících o přísnější kontrolu vlastnictví zbraní přišlo demonstrovat před Bílý dům a budovu Kapitolu ve Washingtonu poté, co dva střelci v Texasu a v Ohiu v noci na neděli zabili bezmála 30 lidí. Informovala o tom agentura AP.
Zakladatelka sdružení Matky požadují činy (Moms Demand Action) Shannon Wattsová v rozhovoru s AP uvedla, že dobrovolníci z její organizace a ze studentského sdružení Students Demand Action vyšli do ulic, aby dali najevo nesouhlas s federálními zákonodárci. Členové obou sdružení na sobě měli podle tradice červená trička a požadovali, aby Senát schválil návrh zákona o přísnějších prověrkách lidí, kteří si chtějí koupit zbraň. Návrh dříve v letošním roce schválila Sněmovna reprezentantů.
Amber Gustafsonová ze sdružení matek uvedla, že byla ve Washingtonu s ostatními kolegy ze sdružení na celostátním setkání skupin žádajících přísnější kontrolu vlastnictví zbraní, když se dozvěděla o střelbě v El Pasu. Spontánně se proto s ostatními rozhodla protestovat před Bílým domem. Gustafsonová upozornila, že její sdružení pracuje se skupinami na všech úrovních vlády, ale domnívá se, že je zapotřebí problematiku kolem zbraní řešit na federální úrovni.
