Únik e-mailů demokratů před prezidentskými volbami v USA řídil podle španělské bezpečnostní agentury Julian Assange, a to přímo ze svého azylu na ekvádorské ambasádě v Londýně. Dokládají to záznamy z kamer, které exkluzivně získala americká televize CNN. Mají potvrzovat i to, co tvrdil už zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller, a sice, že elektronickou poštu získal zakladatel WikiLeaks od ruských hackerů.
Sedm let byla ekvádorská ambasáda v Londýně jeho úkrytem i vězením. Exkluzivní pohled za její okna a zdi teď odhalil, že Juliana Assange omezovaly jen částečně. Záběry ze skrytých kamer a záznamy bezpečnostních agentů mají dokazovat, že velvyslanectví proměnil v řídící centrum WikiLeaks a místo, odkud otřásl prezidentskou kampaní ve Spojených státech.
Před zveřejněním e-mailů demokratů bylo na ambasádě rušno
V červnu 2016 byli Hillary Clintonová a Donald Trump takřka jistými soupeři o Bílý dům, když demokraté oznámili, že je napadli hackeři. Tou dobou požádal Assange o rychlejší internetové připojení a nové zařízení na přenos dat.
Na ambasádu za ním přišlo dvakrát tolik návštěv než jindy – včetně hackerů a ruských občanů nebo muže s maskou na hlavě, který ochrance předal balík. O čtyři dny později zveřejnily WikiLeaks přes 20 tisíc e-mailů Demokratické strany.
Ekvádor nechal Assange špehovat
Exkluzivní informace televize CNN pocházejí od španělské bezpečnostní agentury, kterou Ekvádor najal, aby Assange špehovala. Před kamerami se se svými hosty schovával na dámských záchodech a používal rušičku proti odposlechům.
„Materiály, které WikiLeaks zveřejní do konce tohoto roku, budou velmi významné,“ nechal se slyšet v říjnu 2016 Assange.
Ještě před americkými volbami ho Ekvádor odřízl od internetu. Nezabránil ale Assangeovým kolegům vynést ven asi stovku pevných disků. Že materiály získal z Ruska, tak jak tvrdí ve své zprávě i zvláštní vyšetřovatel Mueller, Assange odmítá. Právě kvůli zasahování do vnitřních záležitostí jiných zemí ho Ekvádor nakonec letos v dubnu vydal britským úřadům.
Assange: Jsem James Bond žurnalistiky
Australský novinář označuje sám sebe za „internetového povstalce“ a „Jamese Bonda žurnalistiky“. Server WikiLeaks, který je financován ze soukromých darů a který zveřejnil statisíce utajovaných dokumentů, založil v roce 2006.
Portál zveřejnil například kolem osmdesáti tisíc tajných zpráv, převážně polních hlášení amerických vojáků z let 2004 až 2009. Dokumenty svědčí o sílícím a lépe organizovaném povstání Talibanu, o zabíjení civilistů či o tajných operacích americké CIA v Afghánistánu. Veřejnosti odtajnil i část tajných amerických diplomatických depeší z období od roku 1966 až do února 2010. Obsahují důvěrnou komunikaci 274 zastupitelských úřadů po celém světě.
Do světa pustil i příručky a další materiály amerického ministerstva obrany určující pravidla pro zadržování lidí v táborech v Iráku a na základně Guantánamo po teroristických útocích z 11. září 2001, ale i obsah e-mailové schránky někdejší uchazečky o Bílý dům Sarah Palinové či videozáznam útoku amerického vrtulníku na reportéry Reuters v Iráku.
Bouři pak rozpoutala informace WikiLeaks, že americká Národní bezpečnostní agentura (NSA) odposlouchávala tři poslední francouzské prezidenty, kterými byli Jacques Chirac, Nicolas Sarkozy a Francois Hollande, a mimo jiné také bývalé francouzské i německé ministry.
