Německo obžalovalo osm pravicových radikálů. Útoky prý chtěli vyvolat „něco jako občanskou válku“

Německý nejvyšší státní zástupce obžaloval osm členů pravicově extremistické skupiny Revolution Chemnitz kvůli přípravě smrtících útoků v německé metropoli, které měly vyústit v situaci podobnou občanské válce a nakonec i v pád vlády. Informují o tom televizní a rozhlasové stanice NDR a WDR a deník Süddeutsche Zeitung.

Skupina radikálů ve věku 21 až 31 let se dala dohromady loni v rámci rozsáhlých a někdy násilných protestů, které ve východoněmeckém městě Chemnitz (Saská Kamenice) následovaly po vraždě pětatřicetiletého Němce, z níž je obžalován jeden Syřan a jeden Iráčan.

Podle nejvyššího státního zastupitelství osm mužů v polovině září vytvořilo teroristické uskupení a chystalo útoky na 3. října, tedy den, kdy si celé Německo připomíná znovusjednocení země z roku 1990. První říjnový den byli ale všichni zatčeni.

Muži žijící v Sasku útoky chystali v chatové skupině nazvané „Plánování revoluce“, přes kterou si mimo jiné posílali fotky Adolfa Hitlera. Zakladatel skupiny Christian K. při výslechu přiznal, že akce v Berlíně měla být provedena tak, aby to vypadalo, že za ní stáli levicoví extremisté, a měla vést k „něčemu, jako je občanská válka, povstání“. Konečným cílem skupiny, která podle vyšetřovatelů počítala i s dalšími útoky, byl pád vlády a zhroucení demokratického pořádku spolkové republiky.

Jaké byly konkrétní plány, si zatím vyšetřovatelé nejsou jisti. Podle nejvyššího státního zastupitelství se ale muži snažili obstarat si zbraně. Pět obžalovaných už v září 2018 přistoupilo k akci, o níž mluvili jako o zkušební a při níž cíleně napadali lidi, které považovali za migranty nebo stoupence levice.

Někteří z obžalovaných při výsleších připustili, že pro chystanou říjnovou akci počítali se smrtícími útoky, jiní tvrdili, že ve skupině byli jen ze zvědavosti a že měli divný pocit, když se v ní začalo mluvit o zbraních. Ze společného chatu se ale nikdo z nich neodhlásil.

Šest z obžalovaných je nadále ve vazbě. Podle státního zastupitelství jde o čelné představitele neonacistické a hooliganské scény v oblasti Chemnitzu.

Německo má podle ministra zahraničí potíž s pravicovým terorismem

Ministr zahraničí Heiko Maas o víkendu v úvodníku nejčtenějšího, bulvárního deníku Bild přiznal, že Německo má s pravicovým extremismem problém a dlouho před ním zavíralo oči. Dělo se to i přes sérii vražd, jež měla v minulém desetiletí na svědomí skupina Nacionálněsocialistické podzemí (NSU), nebo navzdory tomu, že se cílem atentátu stali primátorka Kolína nad Rýnem Henriette Rekerová a starosta západoněmecké obce Altena Andreas Hollstein.

„Osmdesát let od začátku druhé světové války se politici znovu stali oběťmi pravicových extremistů. Kvůli svému přesvědčení. Kvůli tomu, co pro zemi dělají,“ napsal šéf německé diplomacie ze sociální demokracie, která vládne s křesťanskými demokraty kancléřky Angely Merkelové.

V obou zmíněných případech byl důvodem útoku nesouhlas s otevřeným přístupem těchto politiků vůči migrantům. Po vraždě hesenského politika Waltera Lübckeho, který byl rovněž považovaný za vstřícného vůči migrantům, dostala Rekerová i jiní politici výhrůžky smrtí.

„Německo má problém s terorismem,“ varuje Maas s tím, že přehlížet ho může mít smrtelné následky. „Musíme pravicový terorismus jako takový konečně nazvat,“ vyzývá Maas. Příliš často se v případech o útocích pravicových radikálů mluví jako o „ojedinělých případech“ nebo o „jednání v amoku“, tvrdí Maas. „Terorismus je terorismus a na tom se nedá nic relativizovat,“ uvedl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 15 mminutami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
18:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
před 1 hhodinou

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 3 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 4 hhodinami

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 4 hhodinami
Načítání...