V parlamentních volbách v Belgii posílila krajní pravice a levice

Krajně pravicová strana Vlámský zájem (Vlaams Belang; VB) bude po volbách v Belgii třetí nejsilnější stranou v celostátním parlamentu. Polepšila si o 15 mandátů a obsadí celkem 18 křesel. Na jihu země naopak posílila krajní levice. Strany minulé koalice vykázaly ztráty. Vyplývá to z kompletních výsledků nedělního hlasování. Podle agentury AFP volby prohloubily roztříštěnost 150členného zákonodárného sboru, do něhož se dostalo 12 subjektů.

Belgičané rozhodovali také o složení regionálních sněmů, které reprezentují metropoli Brusel a jednotlivé jazykové oblasti. V tom vlámském získal protiimigrační VB navíc 17 křesel a stal se zde druhou nejsilnější stranou, zatímco v hlavním městě a ve Valonsku si nejvíce polepšili valonští zelení (Écolo). Ti obsadí také 13 křesel v celostátním parlamentu.

Ve Valonsku, které je hospodářsky výrazně slabší než Vlámsko, posílila rovněž marxistická Belgická strana práce (PTB), která v regionálním parlamentu obsadí deset ze 75 křesel. Na celostátní úrovni dosáhla krajně levicová strana na 12 mandátů.

Ztráty zaznamenali liberálové premiéra Charlese Michela i nacionalisté Nové vlámské aliance (N-VA), kteří však s 25 poslanci zůstanou největším parlamentním uskupením. Čtveřice stran vládní koalice z let 2014 až 2018 dohromady ztratila 22 křesel a tím pádem i většinu na celostátní úrovni.

„Tyhle volby byly o našich lidech a naši lidé musí být na prvním místě,“ řekl svým stoupencům lídr VB Tom Van Grieken. Vůdkyně Écolo Zakia Khattabiová zase mluvila o „zelené vlně“ a alternativě, po které volali účastníci pravidelných protestů za ráznější ekologickou politiku.

Belgické noviny v pondělí psaly o rozdělené zemi a předpovídaly těžká jednání o nové vládní koalici. Francouzskojazyčný list Le Soir na titulní straně píše o „Dvou Belgiích“, list De Morgen, který vychází v nizozemštině, píše o „Radikalizaci Vlámů“.

Jednání o nové vládě budou složitá

Král Philippe už v pondělí zahájil konzultace s předsedy stran, které se dostaly do celostátního parlamentu. Jako prvního přijal předsedu nejsilnější N-VA Barta De Wevera. Jednání o sestavení nové vlády bude podle všeho složité a dlouhé. Všechny velké belgické strany dosud odmítaly spolupráci s krajně pravicovou VB, De Wever na otázku, zda tento postoj nadále platí, přímo neodpověděl.

Už dopoledne se král setkal také s dosavadním premiérem Charlesem Michelem. Jeho koaliční vláda se rozpadla loni v prosinci poté, co ji na protest proti Michelově podpoře migračního paktu OSN opustila N-VA. Michel od té doby zemi spravuje coby předseda menšinového kabinetu. Kdy bude znám jeho nástupce, není jasné. Například po volbách v roce 2010 trvalo vytvoření nového koaličního kabinetu 541 dní.