„Spitzenkandidátka“ Vestagerová věří v globálně silnou Evropu. Prostor tu je, říká

22 minut
Margrethe Vestagerová: EU už toho tolik zvládla. Měla by si víc věřit
Zdroj: ČT24

Už za týden vyberou voliči v členských zemích Evropské unie nový Evropský parlament. Česká televize nabídla v této souvislosti možnost rozhovoru všem volebním lídrům nominovaným frakcemi v Evropském parlamentu. Přináší je každý víkendový den v 17:30. Se současnou eurokomisařkou pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerovou z Dánska, kterou do čela Evropské komise nominovala Aliance liberálů a demokratů pro Evropu, hovořil Lukáš Dolanský.

Pro Marghrete Vestagerovou nebylo těžké přijmout nominaci „spitzenkandidátky“, protože to otevírá prostor pro debatu o všech palčivých tématech současné Evropy. Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) má sedm spitzenkandidátů. „Demokracie má dva zdroje legitimity – členské státy a lidový výběr. Na základě toho by se mělo vybrat, kdo bude v našem čele,“ prohlásila Vestagerová s tím, že členské státy, z nichž vzejde Rada, i občané volící europarlament by měli společně na stejné úrovni utvářet Evropu.

Podle ní se po volbách objeví nové tváře s různými ambicemi i motivy a pravděpodobně proběhne řada diskusí za zavřenými dveřmi, které budou hledat nového šéfa Evropské komise. Fakt, že ji samotnou list Financial Times označil za nástupkyni současného předsedy Komise Jeana-Clauda Junckera, nepovažuje za zavazující.

Komise musí pracovat jako celek

Pokud by do čela Komise usedla, považovala by za klíčové ji genderově vyvážit, aby voliči viděli snahu dělat věci jinak. Dalším krokem by byla úloha spolupráce Komise v celku. „Práce s parlamentem a členskými státy je velice úzká a jde o jednu z největších výzev pro Evropu. Definovat, zda dokážeme hledat řešení a odstraňovat rozdíly,“ soudí eurokomisařka z Dánska.

V souvislosti s nárůstem populismu v Evropě si uvědomuje, že řada lidí má pocit, že je nikdo neposlouchá. Lidé mimo velká města nebo v okrajových státech Unie mají mít podle Vestagerové rovněž zastoupení v diskusi třeba o bezpečnosti hranic. Proto je třeba hledat odpovědi a nenechat to na nacionalistech a populistech.

Nedostatek právního státu v Polsku nebo v Maďarsku vnímám jako velký problém, protože téma právního státu je velmi důležité. Zasahuje to do každodenního života, s každým musí být zacházeno stejně. Každý má mít stejnou možnost studovat na univerzitě, ať už jste běžný občan nebo syn rektora. Musíte mít možnost reklamovat vadný produkt, i to znamená vládu práva a právní stát, rovné zacházení.
Margrethe Vestagerová

Je potřeba posilovat diskusi, která podpoří vědomí užitečnosti silné Evropy, protože některá témata nelze řešit z pozice jednoho malého státu. „Když se podívám na svou zemi, Dánsko, lidé by asi nerozuměli tomu, že bychom snad byli schopni sami vyřešit změny klimatu. Nebo jak se stavět k daňovým únikům,“ vysvětluje kandidátka na šéfku Komise. Nacionalisté a populisté se těmto tématům záměrně vyhýbají, ale bez silné evropské spolupráce nevznikne dostatečně silná páka k řešení těchto témat, dodává. 

Vestagerovou zaráží, že země jako Polsko, Maďarsko, ale i další státy střední a východní Evropy, mají potíž se zajištěním právního státu. Silný euroskepticismus České republiky až tolik nevnímá.

Se současnou komisařkou Věrou Jourovou má sama velmi dobrý vztah a považuje ji za svou kamarádku a kolegyni. „Vidím na její straně nasazení a nadšení. Myslím, že Česká republika má řadu výhod pramenících ze členství. Nepovažuji Česko za euroskeptické,“ dodává.

Ohledně možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše považuje Margrethe Vestagerová za klíčové dopřát každému výsadu, aby ostatní nepředjímali rozhodnutí v celé věci, než bude učiněno. „Nevíme, jak se bude vyvíjet další vyšetřování a jaký bude nález. Když se podíváme, jak jsme zareagovali na případy Polska a Maďarska, tam se také situace liší. Cíl je jediný – zajistit fungující právní stát, nezávislost soudního systému a tisku. Když se podíváme na situaci v Rumunsku, tam je ohrožen boj proti korupci. Musíme jednat konkrétně podle konkrétních případů,“ má za to Vestagerová.

Ohledně budoucnosti starého kontinentu bude podle ní klíčové postupovat v palčivých otázkách co nejkonkrétněji. Například v otázce bezpečnosti bude prosazovat zřízení pohraniční a pobřežní stráže. Také považuje za důležité zapracovat na tématu klimatické změny, aby se stalo zajímavým i pro firemní sektor. „A je důležité diskutovat o podstatě, co chceme zrealizovat. A ne dávat nějaké nálepky jako 'více' nebo 'méně' Evropy. Co to vůbec je, co to vůbec prakticky znamená?“ klade si otázku.

V blízké budoucnosti by si přála výrazně sebevědomější Evropu v globálním měřítku. Podle ní  v současném světě prostor pro sebevědomější Unii je. Evropské společenství už podle ní dokázalo překlenout zničenou Evropu válkou světovou i studenou.

„Vytvořili jsme prosperitu. Ta sice není dokonalá, ale je to nejlepší místo k žití za celou historii. Když si uvědomíme, jaké za sebou máme výsledky a co dokážeme, tak vyřešíme cokoli na seznamu povinností,“ ukončila rozhovor spitzenkandidátka s přáním, aby Unie usilovala o maximální naplnění svého potenciálu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 10 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 13 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
včera v 22:05

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...