„Spitzenkandidátka“ Vestagerová věří v globálně silnou Evropu. Prostor tu je, říká

Nahrávám video

Už za týden vyberou voliči v členských zemích Evropské unie nový Evropský parlament. Česká televize nabídla v této souvislosti možnost rozhovoru všem volebním lídrům nominovaným frakcemi v Evropském parlamentu. Přináší je každý víkendový den v 17:30. Se současnou eurokomisařkou pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerovou z Dánska, kterou do čela Evropské komise nominovala Aliance liberálů a demokratů pro Evropu, hovořil Lukáš Dolanský.

Pro Marghrete Vestagerovou nebylo těžké přijmout nominaci „spitzenkandidátky“, protože to otevírá prostor pro debatu o všech palčivých tématech současné Evropy. Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) má sedm spitzenkandidátů. „Demokracie má dva zdroje legitimity – členské státy a lidový výběr. Na základě toho by se mělo vybrat, kdo bude v našem čele,“ prohlásila Vestagerová s tím, že členské státy, z nichž vzejde Rada, i občané volící europarlament by měli společně na stejné úrovni utvářet Evropu.

Podle ní se po volbách objeví nové tváře s různými ambicemi i motivy a pravděpodobně proběhne řada diskusí za zavřenými dveřmi, které budou hledat nového šéfa Evropské komise. Fakt, že ji samotnou list Financial Times označil za nástupkyni současného předsedy Komise Jeana-Clauda Junckera, nepovažuje za zavazující.

Komise musí pracovat jako celek

Pokud by do čela Komise usedla, považovala by za klíčové ji genderově vyvážit, aby voliči viděli snahu dělat věci jinak. Dalším krokem by byla úloha spolupráce Komise v celku. „Práce s parlamentem a členskými státy je velice úzká a jde o jednu z největších výzev pro Evropu. Definovat, zda dokážeme hledat řešení a odstraňovat rozdíly,“ soudí eurokomisařka z Dánska.

V souvislosti s nárůstem populismu v Evropě si uvědomuje, že řada lidí má pocit, že je nikdo neposlouchá. Lidé mimo velká města nebo v okrajových státech Unie mají mít podle Vestagerové rovněž zastoupení v diskusi třeba o bezpečnosti hranic. Proto je třeba hledat odpovědi a nenechat to na nacionalistech a populistech.

Nedostatek právního státu v Polsku nebo v Maďarsku vnímám jako velký problém, protože téma právního státu je velmi důležité. Zasahuje to do každodenního života, s každým musí být zacházeno stejně. Každý má mít stejnou možnost studovat na univerzitě, ať už jste běžný občan nebo syn rektora. Musíte mít možnost reklamovat vadný produkt, i to znamená vládu práva a právní stát, rovné zacházení.
Margrethe Vestagerová

Je potřeba posilovat diskusi, která podpoří vědomí užitečnosti silné Evropy, protože některá témata nelze řešit z pozice jednoho malého státu. „Když se podívám na svou zemi, Dánsko, lidé by asi nerozuměli tomu, že bychom snad byli schopni sami vyřešit změny klimatu. Nebo jak se stavět k daňovým únikům,“ vysvětluje kandidátka na šéfku Komise. Nacionalisté a populisté se těmto tématům záměrně vyhýbají, ale bez silné evropské spolupráce nevznikne dostatečně silná páka k řešení těchto témat, dodává. 

Vestagerovou zaráží, že země jako Polsko, Maďarsko, ale i další státy střední a východní Evropy, mají potíž se zajištěním právního státu. Silný euroskepticismus České republiky až tolik nevnímá.

Se současnou komisařkou Věrou Jourovou má sama velmi dobrý vztah a považuje ji za svou kamarádku a kolegyni. „Vidím na její straně nasazení a nadšení. Myslím, že Česká republika má řadu výhod pramenících ze členství. Nepovažuji Česko za euroskeptické,“ dodává.

Ohledně možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše považuje Margrethe Vestagerová za klíčové dopřát každému výsadu, aby ostatní nepředjímali rozhodnutí v celé věci, než bude učiněno. „Nevíme, jak se bude vyvíjet další vyšetřování a jaký bude nález. Když se podíváme, jak jsme zareagovali na případy Polska a Maďarska, tam se také situace liší. Cíl je jediný – zajistit fungující právní stát, nezávislost soudního systému a tisku. Když se podíváme na situaci v Rumunsku, tam je ohrožen boj proti korupci. Musíme jednat konkrétně podle konkrétních případů,“ má za to Vestagerová.

Ohledně budoucnosti starého kontinentu bude podle ní klíčové postupovat v palčivých otázkách co nejkonkrétněji. Například v otázce bezpečnosti bude prosazovat zřízení pohraniční a pobřežní stráže. Také považuje za důležité zapracovat na tématu klimatické změny, aby se stalo zajímavým i pro firemní sektor. „A je důležité diskutovat o podstatě, co chceme zrealizovat. A ne dávat nějaké nálepky jako 'více' nebo 'méně' Evropy. Co to vůbec je, co to vůbec prakticky znamená?“ klade si otázku.

V blízké budoucnosti by si přála výrazně sebevědomější Evropu v globálním měřítku. Podle ní  v současném světě prostor pro sebevědomější Unii je. Evropské společenství už podle ní dokázalo překlenout zničenou Evropu válkou světovou i studenou.

„Vytvořili jsme prosperitu. Ta sice není dokonalá, ale je to nejlepší místo k žití za celou historii. Když si uvědomíme, jaké za sebou máme výsledky a co dokážeme, tak vyřešíme cokoli na seznamu povinností,“ ukončila rozhovor spitzenkandidátka s přáním, aby Unie usilovala o maximální naplnění svého potenciálu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk je uzavřen kvůli protestní akci

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk je až do sobotního večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platí od 11:00 do 19:00 a na italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 2 mminutami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 30 mminutami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 1 hhodinou

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 3 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 5 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 7 hhodinami

„Viděli jsme všechny podoby války,“ řekl ČT malíř z jižního Libanonu

Smrt příbuzných, zničené živobytí i své osobní postoje a zkušenosti s válkou přiblížili pro Českou televizi obyvatelé jiholibanonské vesnice Arab Salím, která se několikrát stala cílem izraelských úderů. I přes četné vojenské porážky ze strany Jeruzaléma zůstává teroristické hnutí Hizballáh v regionu hluboce zakořeněné a sympatie k němu nechovají jen šíitští extrémisté.
před 10 hhodinami
Načítání...