Z Lucemburska udělal zemi superlativů. Zemřel velkovévoda Jean, který stál v čele země tři desetiletí

Ve věku 98 let zemřel lucemburský velkovévoda Jean. V čele této západoevropské země stál od roku 1964 do své abdikace v roce 2000. Proslul hlavně svou diskrétností a skromností, kolem jeho rodiny se nikdy nevyskytl sebemenší skandál. Za jeho vlády se také velkovévodství stalo mezinárodním finančním centrem. O jeho smrti informoval Jeanův nejstarší syn a zároveň jeho nástupce Henri.

Velkovévoda Jean odstoupil ve prospěch svého syna po více než třech desetiletích panování, během nichž se z Lucemburska stala země superlativů. V době jeho odchodu mělo jako nejmenší země v Evropské unii (2585 km2) nejnižší nezaměstnanost (2,5 procenta), nejvyšší procento cizinců (skoro 40 procent) a především nejvyšší hrubý domácí produkt na hlavu při nejnižším daňovém zatížení (kolem šesti procent). 

Lucemburčané jsou považováni za konzervativní národ, velmi oddaný svým vladařům. Velkovévoda Jean proslul hlavně svou diskrétností, s novináři se nikdy nebavil, což jeho syn brzy porušil.

V rozhovoru ke svému nástupnictví tehdy několika místním, belgickým a nizozemským listům řekl, že monarchii považuje za symbol stability a trvalosti v měnícím se světě. 

Jako své poslání si Henri vytyčil „zajišťovat kvalitu života a činit lidi šťastnými“. Jako většina Lucemburčanů zmínil oddanost evropské integraci – Lucembursko patří k zakládajícím členům Evropských společenství a na jeho území sídlí Evropský soudní dvůr, Evropský účetní dvůr, Evropská investiční banka, stejně jako orgány Evropského parlamentu a Rady EU.

Lucemburský vévoda má úlohu hlavně reprezentativní

Lucemburské velkovévodství je od roku 1868 dědičnou konstituční monarchií, které vládne od roku 1890 nassavsko-walramská dynastie. Lucemburský velkovévoda má převážně reprezentativní úlohu. Může však jmenovat premiéra a vládu, rozpustit poslaneckou sněmovnu, schvalovat zákony či potvrzovat velvyslance.

Mezi Českem a Lucemburskem existují dávné historické vazby. České země měly s Lucemburskem po dlouhá léta společné panovníky, krále Jana Lucemburského a jeho syna Karla IV., který povýšil Lucembursko na vévodství.