Britská vláda věří v dohodu, která ukončí brexitový pat. Labouristé jsou ale skeptičtí

Britský ministr financí Philip Hammond věří, že probíhající rozhovory mezi vládními konzervativci a opozičními labouristy ohledně podoby brexitu přinesou „jistou formu dohody“. Vláda podle něj na jednání přistoupila s otevřenou myslí a nevymezila si žádnou červenou linii. Podle labouristky Diane Abbottové se však ve stanoviscích vlády neobjevil žádný posun, který by umožnil nalézt kompromis.

První fáze rozhovorů skončila po třech dnech v pátek, podle labouristů ale žádný pokrok nepřinesly a na víkend další jednání naplánována nejsou.

Úřad britské premiérky naopak v pátek uvedl, že je připraven s labouristy o změnách politické deklarace jednat i během víkendu.

„Očekáváme, že si dnes s Labouristickou stranou vyměníme několik textů, je to průběžný proces,“ uvedl Philip Hammond před sobotním zasedáním ministrů financí EU v Bukurešti. „Měli bychom tento proces ukončit v parlamentu…, ale měli bychom naslouchat návrhům ostatních. Někteří labouristé nám předkládají další návrhy a my jsme samozřejmě připraveni o nich diskutovat,“ citovala ministra britská stanice BBC.

Labouristé požadují zásadní změny v politické deklaraci, která stanovuje pobrexitové vztahy Spojeného království s Evropskou unií v oblasti obchodu, bezpečnosti nebo práv v oblasti rybolovu. Ani pro jednu stranu však není deklarace právně závazná a deklarace není přímou součástí „rozvodové“ smlouvy s EU, kterou už britští poslanci třikrát odmítli.

Hammond věří, že EU další odklad schválí

Podoba a termín brexitu zůstávají dál nejasné. Velká Británie měla Evropskou unii původně opustit k 29. březnu, aktuální termín brexitu je 12. dubna. V pátek ale britská premiérka Theresa Mayová požádala dopisem předsedu Evropské rady Donalda Tuska o odklad brexitu do 30. června.

Podle vysoce postaveného unijního činitele však Tusk dospěl k závěru, že ve stávající situaci by byl nejlepším řešením roční odklad brexitu s tím, že Británie může odejít i dříve.

O dalším postupu budou prezidenti a premiéři sedmadvaceti zemí EU společně s premiérkou Mayovou jednat na mimořádném summitu ve středu. Pokud žádosti britské premiérky o odklad termínu brexitu nevyhoví, opustí podle všeho za šest dní Británie EU bez dohody.

Philip Hammond, který patří ve vládě premiérky Mayové k nejvíce proevropským ministrům, v Bukurešti zároveň naznačil, že je optimista, co se týče mimořádného summitu EU. „Většina kolegů, s nimiž hovořím, souhlasí s tím, že budeme potřebovat delší dobu, abychom tento proces zakončili,“ řekl ministr financí.

Macrona a Mayovou zachytil francouzský streetartový umělec Combo
Zdroj: Reuters/Christian Hartmann

Mayová vsadila všechno, a nezískala nic, píší v Británii

Žádost premiérky Mayové o další odklad odchodu Británie z EU v sobotu dominuje titulním stránkám řady britských deníků.

List The Daily Telegraph označil uplynulé dny za „týden, kdy Mayová dala v sázku vše…, a nedosáhla ničeho“. Pod palcovým titulkem „brexitová zrada“ noviny naznačují, že rozhodnutí požádat o další odklad termínu brexitu představuje „existenciální hrozbu“ pro premiérčinu Konzervativní stranu.

Odklad odchodu Británie z EU na termín po 22. květnu by totiž znamenal, že by se země musela účastnit voleb do Evropského parlamentu, což je podle The Daily Telegraph pro mnohé konzervativce nepřijatelné. Premiérku už mnozí konzervativní poslanci varovali, že účast v evropských volbách by pro stranu byla katastrofou.

Financial Times upozorňuje mimo jiné na „chladnou reakci“, kterou páteční krok předsedkyně britské vlády v některých evropských metropolích vyvolal, i na to, že pohled Mayové a Tuska na délku případného odkladu se podstatně liší. Podle listu je většina lídrů zemí EU nakloněna delšímu odkladu „s přísnými podmínkami“.

List The Guardian ale tvrdí, že vlády v Paříži, Madridu či Bruselu nechtějí na dlouhý odklad brexitu přistoupit a připouštějí odklad vystoupení Británie z EU jen o několik týdnů. Na titulní stránce se list věnuje i jednáním mezi vládou a opoziční Labouristickou stranou. The Guardian cituje některé labouristické poslance, podle kterých premiérka „odmítá v brexitových rozhovorech přistoupit na kompromis“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 13 mminutami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 18 mminutami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 41 mminutami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 52 mminutami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 56 mminutami

Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.
před 1 hhodinou

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelily i další regiony, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters. Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
09:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 4 hhodinami
Načítání...