Slovenský ústavní soud se plní a může začít fungovat. Čeká na něj i Harabinova stížnost

Slovenský ústavní soud, který je od poloviny února paralyzován kvůli nedostatku soudců, bude moci obnovit svou rozhodovací činnost. Parlament během středy a čtvrtka sice zvolil dohromady jen část potřebných kandidátů na ústavní soudce, prezident Andrej Kiska však bude moci jmenovat alespoň čtyři nové soudce. To zajistí fungování pléna této vrcholné soudní instituce v zemi. Ústavní soud ovšem nadále nebude v plné sestavě, což může prodloužit rozhodování o stížnostech lidí či firem ohledně porušení jejich ústavních práv.

Devíti z celkového počtu 13 slovenských ústavních soudců v únoru skončilo 12leté funkční období a sněmovna krátce předtím nezvolila žádné kandidáty na jejich nástupce. Stalo se tak i kvůli obstrukci nejsilnější vládní strany Smer-sociálna demokracia expremiéra Roberta Fica, jehož ambice stát se předsedou ústavního soudu odmítl Kiska. Fico se tehdy ještě před samotnou volbou kandidatury na ústavního soudce vzdal.

Tento týden ve středu parlament zvolil šest kandidátů na ústavní soudce, ve čtvrtek k nim přibyli další dva. Mezi nimi jsou například šéfka slovenského nejvyššího soudu Daniela Švecová a předseda Specializovaného trestního soudu Michal Truban. Nejvíce hlasů dostal advokát Ivan Fiačan, kterého v tajné volbě podpořila i část opozice.

Soud bude řešit Harabinovu stížnost

Po jmenování čtyř nových ústavních soudců prezidentem bude mít ústavní soud osm soudců. K fungování jeho pléna, které tvoří všichni ústavní soudci a které rozhoduje například o souladu zákonů s ústavou nebo o volebních stížnostech, je zapotřebí alespoň sedmi soudců. To je zároveň nejnižší počet, který je potřebný pro schválení rozhodnutí pléna soudu.

Plénum slovenského ústavního soudu bude rozhodovat také o stížnosti neúspěšného prezidentského kandidáta a soudce nejvyššího soudu Štefana Harabina ohledně březnových voleb hlavy státu. Běžné stížnosti lidí, firem či institucí na porušení jejich ústavních práv posuzují tříčlenné senáty ústavního soudu.

Fica odmítla i Čaputová

Nové ústavní soudce vybírá a jmenuje ze širšího seznamu kandidátů prezident, který také rozhoduje o vedení ústavního soudu. Ficovy ambice stát se ústavním soudcem odmítla také právnička Zuzana Čaputová, která o uplynulém víkendu v rozhodujícím kole přímých prezidentských voleb porazila místopředsedu Evropské komise Maroše Šefčoviče.

Dlouholetý diplomat Šefčovič v kampani opakovaně odmítl odpovědět na novinářské dotazy, zda by v případě zvolení hlavou státu Fica ústavním soudcem jmenoval. Šefčoviče v prezidentských volbách podporovala právě Ficova strana.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 9 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 11 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
včera v 22:05

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...