Velká Británie chce výrazně snížit emise čpavku. Vláda premiérky Theresy Mayové přišla se strategií, která je ještě přísnější než současná pravidla Evropské unie. Omezení dopadnou zejména na farmáře chovající skot. Toto zemědělské odvětví totiž stojí za největší produkcí amoniaku.
Dostatek hnoje půdě prospívá, prostoru nad zemí ovšem kvůli přítomnému čpavku škodí. Na farmách zaměřených na chov skotu vzniká čpavku čím dál víc. „Pokud se smíchá s jinými konkrétními látkami, může znečišťovat vzduch měrou škodlivou lidskému zdraví,“ upozorňuje zemědělec z farmy South Acre Paul Tompkins.
Britská vláda chce snížit emise čpavku téměř o devadesát procent. Místní farmáři vědí, že se změnami musí začít hned u základů: tedy sestavením lepšího jídelníčku svému skotu. „Jakýkoliv přebytek bílkovin, který kráva produkuje ve svém hnoji, zvyšuje množství amoniaku,“ vysvětluje Paul Tompkins.
Škodlivé účinky čpavku na rostliny zkoumají už 15 let v rezervaci poblíž Edinburghu. „Zdejší vřes začíná umírat, místo něj se uchytí něco jiného a rozšíří se. V tomto případě je to suchopýr,“ popisuje účinky látky Mark Sutton.
Zatímco v přírodě doprovází amoniak invazivní druhy, u člověka zase choroby. Špatný vzduch může způsobit poškození plodu, demenci, srdeční vady i vrozené choroby.
Na snížení produkce čpavku vláda vyčlení 90 milionů
Britové se čím dál víc dusí kvůli autům, spalovnám a právě zemědělskému čpavku. Omezení v nejbližší době čekají všechny tyto oblasti. „Hodně zemědělců bude muset přejímat podobné metody, například zakrývat své kalové nádrže,“ nastiňuje poradce zemědělských odborů James Copeland.
Speciálně upravená jímka ovšem stojí v přepočtu 1,5 milionu korun a ne každý farmář si ji bude moct dovolit. Britská vláda proto má na projekt přispět 90 miliony korun. „Vzniklo to díky evropským fondům a teď žádáme o podobný závazek i kabinet,“ dodává Copeland. Britští zemědělci se totiž kvůli brexitu už nebudou moct spoléhat na příspěvky z Evropské unie. Celkově však mohou dopady znečištění přijít Británii na miliardy liber.
