Kmoníček: Českému premiérovi otevřely dveře do USA vydání Nikulina a varování před Huawei

Nahrávám video

Český velvyslanec ve Washingtonu Hynek Kmoníček v rozhovoru pro ČT řekl, že Spojené státy změnily přístup ke střední Evropě a uvědomily si, že musí soutěžit o vliv v tomto regionu. To byl jeden z důvodů, který vedl k přijetí ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) v těchto dnech a k pozvání pro premiéra Andreje Babiše (ANO) do Bílého domu na 7. března. Pomohly prý i kauzy Nikulin a Huawei.

„Myslím, že někde okolo případu hackera (Jevgenije) Nikulina a konče případem Huawei bylo jasné, že Česká republika je v této chvíli natolik zajímavým a natolik ekonomicky úspěšným partnerem, že si opět po sedmi letech zaslouží výrazně vyšší úroveň americké pozornosti,“ řekl Kmoníček.

Rusa Nikulina vydala česká policie do USA kvůli obvinění z hackerských útoků. O jeho vydání žádalo i Rusko. Před produkty čínské firmy Huawei zase varoval Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.

Dlouhé čekání na přijetí vedoucích představitelů Česka v USA bylo prý způsobeno do velké míry tím, že se ve Washingtonu měnily administrativy. Čekalo se také na to, až se nahromadí větší množství témat k rozhovorům.

Podle Babiše se návštěva letos uskuteční i díky tomu, že si Česko připomíná 30 let od sametové revoluce a 20 let od vstupu do NATO.

Vstoupit do otevřených dveří

Dalším impulzem k cestám bylo, že američtí diplomaté podle Kmoníčka asi před měsícem změnili svůj přístup. Zaujali stanovisko, že v multipolárním světě musí o vliv ve střední Evropě soutěžit.

Tuto změnu signalizovalo například vyjádření mluvčího amerického ministerstva zahraničí, který vysvětlil nedávnou cestu svého šéfa Mika Pompea do Bratislavy tak, že nikdo z jeho předchůdců na Slovensku nebyl dvacet let, zatímco například Paříž navštívili šestašedesátkrát. „V tu chvíli česká diplomacie viděla, že to je příležitost vstoupit do otevřených dveří,“ vysvětlil Kmoníček.

Upozornil, že roli hrál i byznys. Vzájemný obchod Česka se Spojenými státy stoupá ve dvouciferných číslech a USA jsou pro nás největším neevropským hospodářským partnerem. Za oceán se dostali poprvé v historii také čeští investoři.

Kritika Trumpa za protekcionismus

Návštěva může podle Kmoníčka posílit dlouhodobou bezpečnost Česka. Mohla by totiž přinést informace o tom, jak USA budou dále přistupovat k vojenskému nasazení v Afghánistánu, Iráku, Sýrii nebo dalších zemích, kde bojují čeští a američtí vojáci společně.

Premiér by prý měl zvednout i téma obchodní války a vyjádřit odmítavý názor České republiky na to, že ji Trump ve vztahu k EU rozdmýchává. Konkrétně by českou ekonomiku mohla poškodit cla v automobilovém průmyslu. „Myslím, že je důležité, aby americká administrativa slyšela jednoznačný názor z úst českého premiéra,“ tvrdí Kmoníček.

Podle bývalého ministra zahraničí Cyrila Svobody se návštěva bude točit také kolem případné stavby dalších jaderných bloků v Česku. Premiér však toto spojení odmítl. Podotkl nicméně, že o možnostech amerického zapojení do jaderného tendru mluvil loni při návštěvě Česka ministr energetiky USA Rick Perry.

Zeman musí čekat

Cesta prezidenta Miloše Zemana za Donaldem Trumpem není podle vyjádření diplomatů v dohledné době na pořadu dne. Český velvyslanec z americké strany vycítil, že chce ke vzájemným kontaktům přistoupit podobně jako v případě Rakouska. Trump přijal tamního kancléře Sebastiana Kurze ve Washingtonu, zatímco s prezidentem Alexanderem Van der Bellenem se sejde, až pojede do Rakouska. Zda se americký prezident chystá do Česka, však není jasné.

Ani Svoboda neočekává brzké přijetí Zemana v oválné pracovně. „Žadatelů o audienci v Bílém domě je hodně. A jestliže Česká republika si vyplnila svoji kvótu návštěvou ministra zahraniční u ministra zahraničí a předsedy vlády u prezidenta, tak myslím, že budeme dlouho čekat na další návštěvu,“ předpokládá.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoExperti probrali maďarské změny a nového prezidenta

Maďarsko má nového prezidenta, je jím bývalý předseda nejvyššího soudu András Baka. Do funkce jej zvolil parlament, v němž má dvoutřetinovou většinu vládnoucí strana Tisza. Poslanci opozičního Fideszu hlasování bojkotovali. Tisza před volbami hovořila o tom, že dojde k „zúčtování“ s Orbánovým režimem, naopak Baka v projevu zdůraznil, že „nové Maďarsko nemůžeme budovat na pomstě“. Dle experta na Maďarsko a redaktora Reflexu Olivera Adámka chtěl Baka vyzvat vládu k tomu, aby nedělala „politický hon na čarodějnice a politicky motivované zavírání lidí, kteří byli spojení s minulou vládou“. Publicistka Lucie Sulovská upozornila na to, že Baku v minulosti odstranil z pozice šéfa nejvyššího soudu právě Orbánův režim. Stejným způsobem však dle ní postupuje Magyarova vláda vůči představitelům Orbánovy vlády. Diskusí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 21 mminutami

V Texasu havaroval vrtulník americké armády, zahynuli dva vojáci

V Texasu ve středu havaroval útočný vrtulník Apache americké armády, zahynuli oba vojáci na palubě. Při pádu stroje do pole vypukl rozsáhlý požár vegetace, kvůli němuž muselo být evakuováno několik obydlí. V noci na čtvrtek o tom napsaly tiskové agentury s odvoláním na tamní představitele.
05:29Aktualizovánopřed 49 mminutami

Zemětřesení v Kolumbii má 265 obětí, další stovky lidí se pohřešují

Pondělní zemětřesení v Kolumbii si dosud vyžádalo nejméně 265 obětí na životech. Dalších 496 lidí se pohřešuje, zranění utrpělo téměř 3500 lidí. V noci na čtvrtek SELČ to podle agentur řekl kolumbijský prezident Abelardo de la Espriella. Současně oznámil záměr vyhlásit v zemi stav ekonomické nouze.
03:47Aktualizovánopřed 53 mminutami

Z elektrolytů se stal trend. Na co si dát pozor?

Nápoje s elektrolyty byly hlavně v minulosti spojeny se sportem, dnes už je ale lidé koupí i v obchodě s potravinami a užívají je v práci nebo během dne, aby třeba zahnali únavu. Popularita těchto produktů masivně roste také díky sociálním sítím. A to i přes rady odborníků, podle kterých jejich užívání v každodenním životě není tolik potřeba. Experti také upozorňují, že nadměrný příjem elektrolytů může být pro člověka i škodlivý.
před 1 hhodinou

Rusko zesiluje údery na ukrajinskou energetiku, zima může být těžší než loni

Letošní zima by mohla být pro Ukrajinu ještě těžší než loni, kdy Rusko terorizovalo obyvatele napadené země ničením energetiky uprostřed mrazů. Moskva letos zintenzivnila údery na ukrajinské zdroje elektřiny a Kyjev s odkazem na zpravodajské služby USA tvrdí, že další velká vlna útoků na energetiku by mohla z Ruska přijít ještě v létě. To všechno v situaci, kdy se Ukrajině nedostává raket protivzdušné obrany.
před 2 hhodinami

Několik členů posádky USS Abraham Lincoln se pokusilo skočit přes palubu

Několik příslušníků amerického námořnictva a námořní pěchoty se pokusilo skočit přes palubu letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Dělo se tak během jejího prodlouženého nasazení v souvislosti s válkou s Íránem. Média a vojenské weby Navy Times či Stars and Stripes s odvoláním na rodiny příslušníků americké armády upozorňují na to, že na lodi panují špatné životní podmínky a duševní zdraví posádky se zhoršuje.
před 9 hhodinami

Ukrajina podnikla masivní útok na ruský Krasnodarský kraj, tvrdí tamní úřady

Podle ruských úřadů noční ukrajinské útoky na ruský Krasnodarský kraj zabily dva lidi – včetně dítěte – a několik dalších zranily. Trosky dronů v kraji zasáhly čtyři průmyslové podniky. Ruská armáda sdělila, že v noci na středu zničila 502 ukrajinských bezpilotních letounů. List Financial Times napsal, že Ukrajina přerušila útoky na ropné tankery. Ukrajinské zdroje informují o zasažení čtyř ruských válečných lodí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.