Westminster se štěpí kvůli brexitu. K nezávislým se po labouristech přidávají i někteří toryové

V britském parlamentu sílí protestní politické hnutí, které doposud tvořilo osm někdejších poslanců opozičních labouristů nesouhlasících s vedením strany. V úterý pozdě večer se k platformě nazvané Nezávislá skupina přidala další labouristická poslankyně a ve středu trojice dosavadních konzervativních poslankyň, které stranu premiérky Theresy Mayové opustily kvůli nesouhlasu s brexitovým postupem vlády.

„S těžkým srdcem jsem dnes (ve středu) opustila Konzervativní stranu,“ napsala na Twitteru poslankyně Anna Soubryová. Zároveň zveřejnila společný rezignační dopis, ve kterém tři nyní již bývalé konzervativní poslankyně kritizují výrazný pravicový posun strany a řešení odchodu Spojeného království z Evropské unie.

Trojice uvádí, že nesouhlasí s řešením v podobě špatné brexitové dohody, nebo odchodu z EU bez dohody. „Již nemůžeme dál nečinně stát,“ uvedly poslankyně s tím, že čas do 29. března, kdy Velká Británie podle plánu Unii opustí, se rychle krátí.

Poslankyně sdělily, že v rámci Nezávislé skupiny budou působit jako nezávislé zákonodárkyně a že nadále budou podporovat vládu ve vybraných tématech, jako je rozvoj hospodářství, bezpečnost či zlepšování veřejných služeb.

Labouristy opustila poslankyně Ryanová

Nezávislou skupinu v Dolní sněmovně v pondělí vytvořilo sedm bývalých labouristů, kteří za důvod svého odchodu označili nesouhlas s přístupem šéfa labouristů Jeremyho Corbyna k řešení brexitové otázky a neschopnost strany zakročit proti antisemitským výpadům. V úterý se k rebelům přidala také již bývalá labouristka Joan Ryanová.

„Po čtyřech desetiletích jsem učinila hrozně těžké rozhodnutí, že nemohu nadále zůstat členkou Labouristické strany,“ uvedla Ryanová v úterním prohlášení zveřejněném na Twitteru. „Hodnoty, které mě vedly k tomu, že jsem do Labouristické strany vstoupila, jsou stejnými hodnotami, které mě dnes (v úterý) vedly k tomu, že jsem ji opustila,“ dodala.

Za důvod svého rozhodnutí označila Ryanová antisemitismus, který se ve straně podle ní šíří. „Za poslední tři roky se Labouristická strana pod vedením Jeremyho Corbyna nakazila pohromou protižidovského rasismu,“ uvedla Ryanová s tím, že před zvolením Corbyna do čela strany tento problém u labouristů „prostě neexistoval“.

Nezávislou skupinu by podpořilo 14 procent lidí

Nezávislá skupina by podle rychlého průzkumu YouGov získala už nyní hlasy 14 procent Britů. Podle listu Daily Mail se platformě daří přetáhnout na svou stranu jak konzervativní, tak i labouristické voliče. Konzervativce by nyní volilo 38 procent respondentů, labouristy 26 procent. Nezávislá skupina by dokonce porazila liberální demokraty, kteří mají jen 7 procent, ukázal také průzkum.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 1 hhodinou

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 3 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...