Sísí chce mít možnost vládnout Egyptu až do roku 2034. Parlament schválil změnu ústavy

Egyptský parlament schválil změnu ústavy, která umožní současnému prezidentovi Abdal Fattáhu Sísímu kandidovat ve volbách hlavy státu i po skončení jeho současného druhého mandátu. Pro návrh zvedlo ruku 485 poslanců v 596členném parlamentu, uvedla agentura AP. Změnu ústavy ještě musí schválit Egypťané v referendu, které se nejspíš uskuteční před začátkem ramadánu, jenž letos připadá na 5. května.

Abdal Fattáh Sísí
Zdroj: ČTK/AP Autor: Sidali Djarboub

Schválení ústavních změn se očekávalo, protože v parlamentu jednoznačně převažují Sísího spojenci nebo lidé, které řídí tajné služby ovládané prezidentem, upozornil list The New York Times.

Podle předsedy parlamentu Alího Abdalála nyní bude schválené změny ještě zkoumat zvláštní legislativní výbor, který by pak měl do dvou měsíců definitivní znění předložit poslancům ke konečnému hlasování. Pak bude následovat referendum.

Prezident Sísí se dostal k moci v roce 2013 po vojenském puči, který svrhl kontroverzního islamistického prezidenta Muhammada Mursího. Nyní vykonává Sísí svůj druhý čtyřletý mandát. Funkční období mu má skončit v roce 2022 a podle dosavadních pravidel by už poté ve volbách znovu kandidovat nemohl.

Pokud změny ústavy vstoupí v platnost, mohl by Sísí kandidovat ještě dvakrát, a to na funkční období nově prodloužené na šest let. Teoreticky by tedy mohl zůstat ve vedení země až do roku 2034.

Předkladatel zákona Abdal Hádí Kasabí z proprezidentské koalice „Podpora Egypta“ prodloužení funkčního období odůvodnil nutností „zachovat stabilitu a dokončit rozvojové plány“. Šéfredaktor listu Al-Achbár Jásir Rizk mající blízko Sísímu ve svých nedávných článcích zase nezbytnost prodloužit prezidentův mandát obhajoval zabráněním návratu islamistických stran k moci.

Před tím ostatně varuje často sám Sísí. Ve svých projevech mluví o válkách v Libyii, Sýrii a Jemenu a upozorňuje, že Egypt by mohl jejich cestu následovat. Toho se řada Egypťanů obává.

Kritici varují před návratem autokracie

Podle kritiků ústavních změn může tento krok znamenat, že se v Egyptě prohloubí autoritářský způsob vlády, a to osm let po povstání, které bylo součástí takzvaného arabského jara, a které svrhlo dlouholetého vládce Husního Mubaraka. Sísí by tak mohl podle NY Times sám pohřbít změny, které zavedl rok po svém nástupu do úřadu. 

Před tím varuje i organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch. Podle ní budou změny znamenat podkopání nezávislosti soudů a další posílení výkonné moci, která je podle ní v Egyptě už nyní zneužívána.

Sísí v době svého úřadování brutálně potlačil jakékoliv projevy opozice. Zatčeny byly desítky tisíc prezidentových oponentů, stát zakázal stovky webových stránek a převzal kontrolu nad většinou médií. Ve vězeních se používá mučení.

Loni byl Sísí opětovně zvolen poté, co byli všichni jeho potenciální vyzyvatelé uvězněni nebo přinuceni vzdát se kandidatury. Myšlenka na prodloužení Sísího mandátu se zrodila právě po těchto volbách, ještě v roce 2017 prezident změny ústavy oficiálně odmítal.

Navzdory případům porušování lidských práv má Sísí podporu například amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle kterého odvádí jeho egyptský kolega „fantastickou práci“. Egypt v lednu navštívil také francouzský prezident Emmanuel Macron, jehož země dodává režimu prezidenta Sísího zbraně.