Mayová chce víc času na jednání s EU, píší média. Většina Britů je pro odklad brexitu, ukázal průzkum

Podle britských médií se chystá britská premiérka Theresa Mayová v nadcházejícím týdnu požádat poslance, aby jí poskytli více času na vyjednání změn v brexitové dohodě mezi Londýnem a Bruselem. Většina Britů si přitom přeje, aby Mayová odchod Británie z EU odložila. Vyplývá to z průzkumu společnosti BMG Research pro deník The Independent. Mayová chce nejpozději ve středu v parlamentu pronést prohlášení o stavu brexitových jednání a ve čtvrtek by měli poslanci hlasovat o dalším postupu, píše DPA.

Theresa Mayová
Zdroj: Reuters Autor: CLODAGH KILCOYNE

Podle deníku The Daily Telegraph se Mayová chystá v následujícím týdnu poslance vyzvat, aby jí dali dva týdny na dojednání změn v brexitové dohodě. Zákonodárcům chce údajně slíbit, že ještě tento měsíc je bude informovat o svých aktuálních plánech a dá jim příležitost hlasovat o dalších krocích. To jí má poskytnout čas na další jednání s unijními lídry.

Pokud poslanci dají ve čtvrtek Mayové více času na jednání, bylo by to už podruhé od lednového zamítnutí její brexitové dohody. Mluvčí britské vlády agentuře DPA potvrdila, že s dalším prohlášením premiérky v parlamentu se počítá 27. února a i poté by měl mít parlament ještě jednu příležitost hlasovat o dalším postupu.

Připravuje si Mayová prostor pro ultimátum?

Stínový labouristický ministr pro brexit Keir Starmer mezitím nedělníku The Sunday Times řekl, že Mayová předstírá pokrok v jednáních, zatímco ve skutečnosti pouze marní čas, aby mohla na konci března postavit poslance před volbu: buď její dohoda, nebo žádná dohoda.

„To nesmíme připustit,“ řekl Starmer. Opoziční labouristé se podle něj chystají prosadit dodatek, který vystaví „tvrdou stopku“ zmíněné premiérčině snaze a přinutí ji předložit brexitovou dohodu parlamentu před 26. únorem.

Británie by měla Evropskou unii opustit 29. března. Dohodu, kterou vláda premiérky Mayové vyjednala v Bruselu, ale poslanci Dolní sněmovny v lednu odmítli. Předsedkyně vlády se nyní snaží dosáhnout právně závazných změn v dohodě. EU nicméně odmítá dohodu znovu otevírat.

Většině Britů se březnový odchod z EU nelíbí

Třiapadesát procent voličů se necelých sedm týdnů před plánovanou rozlukou Británie s EU vyslovilo pro oddálení odchodu a umožnění druhého referenda nebo dalších jednání s Bruselem, informoval deník The Independent. Třiatřicet procent Britů by nyní podpořilo brexit bez dohody, i když by to postihlo ekonomiku, a 14 procent na věc nemá jasný názor.

Devětačtyřicet procent dotázaných v průzkumu vyjádřilo názor, že brexit bez dohody by znamenal hospodářskou katastrofu, která by zemi způsobila trvalé škody. S takovým pohledem nesouhlasilo 28 procent respondentů. Přesně polovina Britů se vyslovila pro uspořádání nového referenda, zatímco 32 procent je proti.

I někteří ministři se už otevřeně vyslovili pro prodloužení účinnosti článku 50 Lisabonské smlouvy o opuštění EU v situaci, kdy se dá jen obtížně očekávat, že do 29. března britská Dolní sněmovna schválí rozlukovou dohodu.

Šéf labouristů Jeremy Corbyn dokonce tento týden naznačil, že jeho strana by mohla podpořit nové referendum o dohodě vyjednané konzervativní vládou premiérky Mayové.

Bývalý labouristický premiér Tony Blair televizi Sky News řekl, že buď nastane měkký brexit, který navrhuje Corbyn, nebo brexit bez dohody, který si přejí exministr zahraničí Boris Johnson nebo protiunijní politik Nigel Farage. Zodpovědný člověk podle něj nemůže brexit bez dohody navrhovat. „Bylo by to ekonomicky nesmírně nebezpečné pro Británii a pro mírový proces v Severním Irsku, bylo by to potenciálně zničující,“ řekl Blair.

Podle průzkumu BMG se 53 procent Britů domnívá, že Mayové se nepodaří na Bruselu domoci ústupků, které potřebuje pro schválení dohody britskými poslanci. Pouze 22 procent Britů věří, že premiérka nakonec bude úspěšná.

Stále ta irská pojistka

Hlavním sporným bodem v brexitové dohodě je otázka budoucího režimu na hranici mezi Irskou republikou a Severním Irskem, které je součástí Spojeného království. Obě strany si přejí zachovat režim bez přísných hraničních kontrol.

Takzvaná irská pojistka, která jim má zabránit a na které se Londýn s Bruselem původně dohodly, vadí řadě britských poslanců. Mnoho z nich v ní vidí riziko dlouhodobého připoutání Británie k unijním strukturám.