Vyslání americké armády do Venezuely je jedna z možností, připustil Trump

Americký prezident Donald Trump zmínil vyslání armády do Venezuely jako „jednu z možností“. V rozhovoru s televizní stanicí CBS rovněž uvedl, že odmítl žádost dosavadního venezuelského prezidenta Nicoláse Madura o setkání. Ruská diplomacie uvedla, že do venezuelských záležitostí by se nemělo zvenčí zasahovat. Rakousko se naopak přidalo k dalším evropským zemím, které vážně zvažují, že uznají opozičního lídra Juana Guaidóa úřadujícím prezidentem.

Video Události
video

Události ČT: Tlak na Madurův režim roste

„Určitě je to něco, co je… je to jedna z možností,“ odpověděl Trump na dotaz, co by ho přimělo vyslat do Venezuely americkou armádu. Na otázku, zda by se osobně zapojil do vyjednávání s Madurem a přesvědčil ho, že by měl odejít, odvětil, že venezuelský vůdce ho už před pár měsíci žádal o schůzku, on ji ale odmítl.

Ve Venezuele, zmítané hlubokou ekonomickou krizí, se již několik dní konají bouřlivé protesty opozice i stoupenců autokratického prezidenta Madura. Šéf venezuelského parlamentu ovládaného opozicí Juan Guaidó se minulý týden během masových demonstrací prohlásil úřadující hlavou státu, když parlament neuznal Madurův nový mandát. Podporu Guaidóovi už vyjádřila řada amerických zemí, včetně USA.

V sobotu Maduro navrhl posunout parlamentní volby v zemi z roku 2020 na letošek, opozice však požaduje nové prezidentské volby. Guaidóa na Twitteru podpořil i první vysoce postavený venezuelský generál.

Moskva vyzývá k nevměšování, Vídeň zvažuje uznání Guaidóa

K situaci se v neděli vyjádřilo rovněž ruské ministertsvo zahraničí. „Cílem mezinárodního společenství by mělo být pomoci (Venezuele vyřešit socioekonomické problémy) bez destruktivního zasahování zvnějšku,“ uvedl Alexandr Ščetinin, který na ministerstvu vede odbor Latinské Ameriky. Rusko patří mezi spojence prezidenta Madura.

V neděli také vyprší ultimátum, které Madurovi dalo Španělsko spolu s Francií, Británií a Německem. Maduro by měl oznámit nové prezidentské volby, jinak tyto země uznají za úřadujícího prezidenta Guaidóa. Francouzská ministryně pro evropské záležitosti Nathalie Loiseauová postoj své země znovu zopakovala.

S vůdcem opozice již hovořil i rakouský kancléř Sebastian Kurz. „Měl jsem velmi dobrý telefonát s Guaidóem,“ uvedl na Twitteru. „Má naši plnou podporu, pokud jde o obnovení demokracie,“ dodal. Jestliže Maduro neodpoví na výzvu EU ohledně vyhlášení svobodných a spravedlivých prezidentských voleb, „uznáme a podpoříme Guaidóa jako prozatímního prezidenta“, doplnil Kurz.

Trump chce kvůli Íránu udržet základnu v Iráku

Americký prezident Trump se ve výše zmíněném rozhovoru vyjádřil i k dění na Blízkém východě. Jak řekl, americká vojenská přítomnost na základně v Iráku je velmi důležitá, protože Washington tak může zblízka sledovat, co dělá Írán.

„Jeden z důvodů, proč si ji (základnu) chci ponechat, je, že se chci více dívat na Írán. Írán je skutečný problém,“ prohlásil prezident. „Chci, abychom to mohli sledovat. Máme v Iráku neuvěřitelnou a velmi drahou základnu. Je na skvělém místě, pokud jde o sledování různých částí problematického Blízkého východu,“ dodal.

Prezident loni v prosinci nečekaně oznámil, že chce stáhnout všech asi dva tisíce amerických vojáků ze Sýrie. Své rozhodnutí nyní Trump opět obhajoval, jakýkoli časový harmonogram odsunu ale nezveřejnil. 

Spojenci i členové jeho vlastní republikánské strany plán kritizovali kvůli obavám, že Islámský stát může po odchodu USA ze Sýrie znovu nabýt na síle, a také proto, že Washington kvůli stažení jednotek může přijít o vliv na dění v regionu. Jak Trump nyní uvedl, někteří z vojáků se přesunou ze Sýrie právě na základnu do Iráku a „někteří pojedou domů“.