Nespokojenost naopak dominovala v 90. letech a svého vrcholu dosáhla v únoru 1999, v předvečer vzestupu Vladimira Putina k výšinám moci. Před dvaceti lety se situace v Rusku zamlouvala jen sedmi procentům Rusů, čtyři pětiny měly opačný názor, připomíná Newsru.com.
S oblibou je na tom nejhůř Medvěděv
Rusové v nynějším průzkumu negativně ohodnotili působení premiéra Dmitrije Medvěděva (spokojeno je 33 procent dotázaných, nespokojeno 66 procent), činnost vlády (38 procent ji chválí, 61 procent haní) a parlamentu (33 procentům se zamlouvá, 64 procentům se nezamlouvá).
Ani samotný šéf Kremlu na tom ale není nejlíp. Putinova popularita koncem loňského roku podle Levady klesla na 56 procent, zatímco v březnu v prezidentských volbách pro něj hlasovalo přes 76 procent voličů. Podle analytiků je příčinou hlavně důchodová reforma, která zvyšuje věk odchodu do penze o pět let. Rusové kvůli tomu opakovaně protestovali.
Rusové už pohádce o rozvoji nevěří, míní expert
Politolog Konstantin Kalačov přičetl snížení Putinova ratingu „únavě z prezidenta“. „Roste počet těch, kteří jsou ochotni poděkovat Putinovi za to, co udělal, ale myslí si, že už se vyčerpal a že jsou nezbytné změny,“ řekl BBC expert.
Ruští voliči se podle něj obecně bojí náhlých zvratů a především dosud nevidí k Putinovi žádnou alternativu, jak se ukázalo loni v březnu v prezidentských volbách. Nynější stav však přirovnal k povolební kocovině: „Život se nezlepšuje, se zahraniční politikou se to přehání, pohádce o rozvoji už lidé nevěří, roste skepse,“ upozornil Kalačov.
