Maďaři vyšli kvůli „otrockému“ zákonu do ulic. Neklidná je opět i Francie

Na desítkách míst po celém Maďarsku včetně Budapešti se konaly větší či menší demonstrace a silniční blokády proti vládě premiéra Viktora Orbána, které trvají již více než čtyřicet dní. Protesty, jež organizovaly odbory, ale připojily se k nim i opoziční strany a některé občanské organizace, však byly slabší než dříve. Vláda zatím podle médií není ochotna s odbory jednat o jejich požadavcích. Ve Francii už zase desátý víkend v řadě pokračovaly protesty takzvaných žlutých vest. Zapojilo se do nich přes 80 tisíc lidí.

Maďarský odborový svaz minulý týden předložil vládě své požadavky, mezi nimiž bylo i zrušení sporné novely zákoníku práce, která prolamuje limity na přesčasy pro zaměstnance.

Odboráři chtěli s vládou do pěti dnů začít jednat, hrozili celostátní stávkou. Přestože jim ministr financí Mihály Varga odepsal, že nepovažuje jednání nad rámec běžných formátů za nutná, odboráři ke stávce nakonec nepřistoupili. Na sobotu zato slíbili velké demonstrace.

Jak se však podle médií ukázalo, dnešek potvrdil slábnoucí tendenci protestů. V Budapešti se během odpoledne shromáždilo pouze kolem dvou tisíc lidí, zatímco před vánočními svátky jich do ulic metropole vyšlo až 15 tisíc.

Video Zprávy
video

V Maďarsku a Francii se protestuje

První z protestů začal částečnou silniční blokádou v šestitisícovém městečku Kaba na východě země, během dopoledne se pak přidávala další menší města. Okolo poledne se začali scházet lidé také v ulicích Budapešti, kde bylo naplánováno celkem osm demonstrací a pochodů, ale valné účasti nedosáhly. Protesty kulminovaly ve tři hodiny odpoledne na náměstí Ádáma Clarka u slavného Řetězového mostu.

Podle odborů se měly protesty konat přibližně ve třicítce měst, opoziční portál Mérce.hu hovořil o zapojení až šedesáti obcí. Zda se tak skutečně stalo, není jasné. Přidat se měli i maďarští občané v zahraničí, a to ve Vídni, Londýně a Berlíně, ale například i ve velšském Swansea.

Vedle nesouhlasu s novelou zákoníku práce, která roznítila ve společnosti silnou nespokojenost už před schválením parlamentem v polovině prosince, demonstranti protestují i proti Orbánově autoritářskému vládnutí. Jejich požadavky zahrnují rovněž nezávislou justici a svobodná média.

Podle průzkumu institutu Publicus mají protesty podporu 51 procent maďarských občanů, pouze 17 procent je ale ochotno jít demonstrovat. Provládní média naopak akcentují průzkum agentury Századvég, podle které 60 procent Maďarů odmítá celonárodní stávku.

Protestuje se i ve Francii

Znovu do ulic v sobotu vyšli také ve Francii. Už desátý víkend v řadě tam protestují demonstranti z hnutí takzvaných žlutých vest. „Macrone odstup!“ volali v hlavní metropoli protestující na adresu prezidenta Emmanuela Macrona, pokoušejícího se je uklidnit spuštěním celonárodní debaty o problémech země.

Někteří demonstranti podle médií kráčeli i se zpodobněním rakví v narážce na deset obětí na životech od začátku protestů, které v polovině listopadu odstartovala nespokojenost s mezitím odvolaným zdražením pohonných hmot.

Rekordní účast byla v Toulouse, kde se sešlo kolem deseti tisíce demonstrantů. V Lille, v Béziers a v Angers vyšlo do ulic 2500 až 3000 lidí. Dvě tisícovky žlutých vest protestovaly v Rennes a v Nancy. Poprvé se podle AFP demonstrace konala i v kantonu Saint-Jean-de-Luz, kde protestovalo kolem tisíce lidí.

S příchodem tmy se střety s policií rozhořely v Bordeaux mezi katedrálou a radnicí. Podle agentury AFP tam mladí maskovaní lidé rozbíjeli chodníky, aby měli čím házet po policistech, kteří je pak rozehnali s nasazením vodního děla a slzného plynu.

V Rouenu došlo k několika incidentům a policie použila slzný plyn, uvedl list Le Parisien na svém webu. Média zaznamenala, že také v jednom obvodu metropole se demonstranti střetli s policisty, přičemž policie použila vodní dělo a slzný plyn. Ještě před těmito incidenty byly hlášeny asi dvě desítky zadržených osob.

Transparenty demonstrantů, kterých tam podle médií bylo kolem 2000, si tropily posměch z Macrona i z policejního násilí. „Svoboda, rovnost, Flashball!“ hlásal jeden z plakátů v narážce na heslo republiky a značku policejních granátometů.

Na protesty tam dohlíží na pět tisíc policistů, po celé Francii jich je v pohotovosti osmdesát tisíc. Organizátoři demonstrace v hlavním městě vyzvali účastníky, aby si s sebou vzali „květinu či svíčku“ k uctění památky „zabitých či zraněných pro věc (protestů)“ od jejich začátku 17. listopadu.

Výzva souvisí s polemikou okolo používání gumových projektilů, vystřelovaných z policejních granátometů. Kritici jim připisují desítky vážných zranění, zejména v případě zásahu hlavy, kdy jsou ohroženy oči. I přes tyto polemiky 58 procent Francouzů nepovažuje použití síly policií za nepřiměřené, uvedl list Le Figaro s odvoláním na průzkum společnosti Odoxa-Fiducial. 

Více než čtyři pětiny Francouzů se podle této ankety obává dalšího ničení veřejného a soukromého majetku.Za nejpřekvapivější ale autoři průzkumu označili zjištění, že 64 procent dotázaných vyčítá obecně chváleným pořádkovým silám, že nejsou dostatečně efektivní ve střetech s výtržníky.

Od začátku protestů ministerstvo vnitra zaregistrovalo kolem dvou tisícovek zraněných demonstrantů a tisícovky policistů, a to včetně 31 vážných zranění, způsobených v 13 případech zásahem gumového projektilu do hlavy a v ostatních případech výbuchy ohlušujících granátů se slzným plynem či užitím fyzické síly, připomněl Le Parisien.

Realita však může být horší, než úřední údaje, protože novinář David Dufresne specializující se na policejní problematiku se podle listu dopočítal 308 případů. Z toho 108 lidí utrpělo zásahy do hlavy a patnáct lidí přišlo o oko. 

Vlnu nepokojů, které původně rozpoutalo chystané zvýšení daně z pohonných hmot, se snaží uklidnit prezident Emmanuel Macron. Zahájil kvůli nim širokou debatu, v rámci které jezdí do francouzských regionů.