Rusko chce vyvolat dojem, že Azovské moře patří jen jemu – a stejně to může dopadnout i s Černým mořem, řekl v rozhovoru pro ČT24 komentátor a publicista Jefim Fištejn, který označil incident u Krymu za „lupičstvo“. Jestli bude otevřená válka, podle něj závisí na tom, v jaké náladě se zrovna probudí šéf Kremlu Vladimir Putin. „Vždy, když mu klesá popularita, tak provede nějakou drobnou rozpínavou válku proti někomu ze sousedů,“ upozornil Fištejn.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko v televizním projevu varoval národ, že hrozba války s Ruskem je reálná. „Záleží na tom, jak se probudí Putin, v jaké náladě, jestli se odhodlá k dalšímu kroku. Je to samovládce, dělá zhruba to, co si usmyslí. To, že řetězec dalších kroků je vždy možný, jsme viděli i v těchto dnech,“ upozornil Fištejn.
„Nejdřív de facto námořní blokáda ukrajinských přístavů v Azovském moři a pak posílení vojenské složky na Krymu,“ připomněl komentátor s tím, že je možné, že Rusko zítra prohlásí, že Ukrajina z města Charkov ohrožuje přilehlé oblasti.
Ukrajina už vyhlásila v pohraničních a přímořských oblastech válečný stav. Kyjev a Moskva se z rozpoutání roztržky viní navzájem. Podle Ukrajinců došlo k incidentu v mezinárodních vodách Černého moře, podle Moskvy v ruských výsostných vodách. „(Incident) byl záměrně využitý ruskou stranou,“ hodnotí střet Fištejn.
„Mezinárodní právo se řídí úmluvou, která platí od roku 2003 a kterou nikdo nevypověděl. Podle té je Azovské moře vnitřní jak pro Ukrajinu, tak pro Rusko, a (volná) plavba touto úžinou je zaručená pro obě strany,“ zdůraznil komentátor.
„Jestliže dnes Rusko říká, že po stavbě krymského mostu se situace změnila, protože Krym je obsazen Ruskem, tak potom co zítra obsadí, to prohlásí za mezinárodní právo,“ obává se Fištejn. Podle něj je „komické“ tvrzení Ruska, že to byla Ukrajina, kdo porušil mezinárodní právo. „Anexi Krymu neuznala jediná bývalá sovětská republika – nikdo kromě samozvaných republik v Doněcku a Luhansku,“ podotkl Fištejn.
Někteří vidí souvislost mezi ruskými akce a klesající Putinovou popularitou kvůli důchodové reformě.
„Určitě je to snaha o odvedení pozornosti a snaha hrát na stejný nástroj, na který Putin hrál předtím. Vždy, když mu klesla popularita nebo vzniklo nějaké nebezpečí lidových nepokojů, třeba po parlamentních volbách v roce 2012, tak Putin sahá k tomu, že provede nějakou drobnou rozpínavou válku proti někomu ze sousedů, aby posílil vědomí jakéhosi vyššího nebezpečí,“ míní Fištejn.
„Lupičství v otevřených vodách,“ hodnotí incident Fištejn
Rusko již oznámilo, že posílí protivzdušnou obranu anektovaného Krymu. „Rusku jde o to, udělat z Azovského moře výsostné vody Ruska. Když tři ukrajinské lodě připluly ke Kerčskému průplavu a narazily na loď napříč pod krymským mostem, tak se otočily a snažily se vrátit zpátky do ukrajinské Oděsy, odkud vypluly. Tam je pronásledovaly ruské lodě, které zajaly posádky. Jestli toto není lupičství v otevřených, mezinárodních vodách, tak co už je?“ konstatoval Fištejn.
Šéf Kremlu chce podle něj ukázat, že Azovské moře patří jen Rusku a přesvědčit veřejnost, že i Černé moře je de facto vnitřním mořem Ruské federace. „Zítra v podstatě může uzavřít průplavy z Černého moře, pokud se domluví s Tureckem, a mezinárodní právo bude ohroženo. On sám bude tvrdit, že to je pojetí jeho mezinárodního práva,“ dodává publicista.
