Manafort podle vyšetřovatele lhal FBI. Bývalý šéf Trumpova volebního štábu porušil dohodu o spolupráci

Zvláštní vyšetřovatel Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Robert Mueller obviňuje bývalého šéfa volebního štábu Donalda Trumpa Paula Manaforta, že lhal vyšetřovatelům FBI. Ti prověřují vliv Ruska na prezidentské volby v roce 2016. Porušil tak jejich předchozí dohodu a hrozí mu delší trest ve vězení a možná i další obvinění, napsala agentura AP. List The Guardian v úterý napsal, že Manafort se několikrát tajně sešel se spoluzakladatelem serveru WikiLeaks Julianem Assangem; Manafort to popřel.

video

Zvláštní vyšetřovatel Mueller obvinil Manaforta ze lži

Prokurátoři pracující pro Muellera v pondělí večer místního času (v noci na úterý středoevropského času) federálnímu soudu ve Washingtonu předložili zprávu, ve které tvrdí, že se Manafort po uzavření dohody dopustil federálních zločinů. A to tím, že v řadě záležitostí lhal FBI a Muellerovi. V čem konkrétně lhal, ale neupřesnili.

Manafort dohodu s Muellerem uzavřel 14. září. V dokumentu je klauzule, ve které se Manafort zavazuje s vyšetřovateli plně, otevřeně a pravdivě spolupracovat. Pokud by jakoukoli část slibu porušil, dohoda se ruší, ale Manafortova přiznání k trestným činům, která v rámci ujednání učinil, zůstávají v platnosti.

Obhajoba ve zprávě pro soud trvá na tom, že od uzavření dohody se Manafort opakovaně sešel s vyšetřovateli, se kterými podle svých závazků spolupracoval. „Je přesvědčen, že poskytl pravdivé informace, a nesouhlasí s hodnocením vládních úřadů a s tím, že dohodu porušil,“ uvádějí Manafortovi obhájci.

Trump mezitím útočí na zvláštního vyšetřovatele. Opakuje, že celá kauza je jen pokusem opozice zvrátit výsledek prezidentských voleb. „Falešný hon na čarodějnice pokračuje. Mueller a jeho gang Rozzlobených demokratů se ale zaměřuje jen na jednu stranu. Počkejte, až se dozvíte, jak strašlivě a hrůzně zachází s lidmi a ničí životy těm, kteří odmítají lhát,“ napsal prezident na Twitteru.

Manafort se k trestným činům přiznal

Mueller i Manafortovi advokáti se shodli, že již není důvod odkládat verdikt o výši trestu, proto požádali soud o stanovení termínu pro vynesení rozsudku.

Manafort se v dohodě přiznal k trestným činům spiknutí proti USA a spiknutí za účelem maření spravedlnosti. Na základě dohody se měly soudy přestat zabývat několika body obžaloby ve dvou Manafortových případech, u kterých se porota nedokázala shodnout na jeho vině. To se týká například praní špinavých peněz a daňového podvodu.

Manafort je stále ve vazbě a čeká na trest. Hrozí mu několik let. Soud ve Virginii ho v srpnu uznal vinným v osmi bodech obžaloby, v dalších deseti se porota na verdiktu neshodla. Obvinění se týkala Manafortových finančních aktivit z doby, kdy pracoval ve prospěch někdejšího proruského ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče.

Druhému procesu, který byl plánován na září do Washingtonu a ve kterém se měl zodpovídat ze zamlčení svých lobbistických aktivit ve prospěch Janukovyče, se Manafort vyhnul uzavřením dohody s Muellerem.

Žádný z Manafortových případů s prezidentskou kampaní nesouvisel, Mueller ale zločiny odhalil v rámci vyšetřování ruské kauzy.

The Guardian: Manafort se scházel s Assangem

Manafort se podle britského listu The Guardian několikrát tajně sešel se spoluzakladatelem serveru WikiLeaks Julianem Assangem, a to na ekvádorském velvyslanectví v Londýně, kde se Assange ukrývá.

Schůzky se podle deníku konaly roku 2013, 2015 a na jaře 2016. Právě tehdy se stal Manafort klíčovou postavou Trumpova tažení do Bílého domu. A právě tato poslední schůzka by mohla podle listu zajímat zvláštního vyšetřovatele Muellera. Manafort se sešel s Assangem v březnu; o něco později pak server zveřejnil informace získané z e-mailů ukradených ze serveru americké Demokratické strany, připomíná Guardian.

Manafort v úterním prohlášení informaci listu The Guardian o kontaktech s Assangem ostře odmítl a zprávu označil za „naprosto nepravdivou a záměrně nactiutrhačnou“.

Fakta Výběr hlavních událostí v kauze spoluzakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange

Výběr hlavních událostí v kauze spoluzakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange

Prosinec 2006 - Vytvořen portál WikiLeaks, který se zaměřuje na zveřejňování tajných vládních dokumentů a dalších citlivých dat (například údajů o velkých firmách).
Leden 2007 - Portál slovy spoluzakladatele Juliana Assange oznámil, že se mu díky „mezinárodní spolupráci“ podařilo shromáždit už více než milion dokumentů.
5. dubna 2010 - Na WikiLeaks byla zveřejněna videonahrávka z roku 2007, na níž posádka amerického vrtulníku střílí do skupiny údajných iráckých ozbrojenců. Byli v ní i dva pracovníci agentury Reuters, včetně reportérů zemřelo 12 lidí.
Červenec 2010 - Do vazby byl vzat americký specialista vojenské tajné služby Bradley Manning kvůli podezření ze zveřejnění přísně tajných informací. V on-line korespondenci se údajně vychloubal, že získal 260 tisíc amerických tajných zpráv a odeslal je WikiLeaks.
26. července 2010 - Server zveřejnil 80 tisíc tajných zpráv, převážně polních hlášení amerických vojáků z let 2004 až 2009.
21. srpna 2010 - Agentury uvedly, že Assange je podezřelý, že týden předtím při návštěvě Švédska obtěžoval jednu ženu a další znásilnil. Stockholmská prokuratura téhož dne zatykač stáhla s tím, že obvinění je nepodložené.
22. srpna 2010 - Prokuratura oznámila, že Assange je vyšetřován kvůli obtěžování. Na začátku září oznámila švédská státní zástupkyně, že Assange bude vyšetřován i pro podezření ze znásilnění.
18. listopadu 2010 - Švédsko na Assange vydalo mezinárodní zatykač kvůli znásilnění, sexuálnímu obtěžování a nátlaku.
24. listopadu 2010 - Švédský soud zamítl Assangeovo odvolání.
7. prosince 2010 - Assange na žádost Švédska zatkla v Londýně policie a soud na něj uvalil vazbu.
14. prosince 2010 - Londýnský soud nařídil propustit Assange na kauci 240 tisíc liber (7,1 mil. korun). Assange pak žil prakticky v domácím vězení v domě svého stoupence v hrabství Norfolk.
24. února 2011 - Britský soud rozhodl, že Assange může být vydán ke stíhání do Švédska.
2. listopadu 2011 - Londýnský soud zamítl odvolání Assange proti jeho vydání.
16. prosince 2011 - Britský nejvyšší soud umožnil Assangeovi, aby se u něj proti vydání odvolal.
30. května 2012 - Britský nejvyšší soud rozhodl, že Assange může být vydán do Švédska. Assange soud požádal o nové projednání případu, jeho žádost však byla v červnu zamítnuta.
19. června 2012 - Assange požádal na ekvádorské ambasádě v Londýně o politický azyl.
16. srpna 2012 - Ekvádor se rozhodl udělit Assangeovi na svém londýnském velvyslanectví politický azyl.
5. září 2012 - Britský soud zabavil kauci 200 tisíc liber (asi 6,3 milionu korun) složenou za šéfa WikiLeaks Assange.
25. července 2013 - Assange zahájil činnost nově založené politické strany s názvem WikiLeaks. Oznámil i kandidaturu ve volbách do australského Senátu.
16. července 2014 - Švédský soud potvrdil platnost zatykače na Assange. Jeho verdikt později potvrdil i švédský nejvyšší soud.
13. srpna 2015 - Švédsko kvůli promlčení odložilo vyšetřování části některých sexuálních deliktů, kterých se Assange údajně v roce 2010 dopustil na dvou ženách. Další část případu byla odložena o týden později.
14. prosince 2015 - Švédsko a Ekvádor uzavřely dohodu, která umožní Assange vyslechnout v budově ambasády.
4. února 2016 - Assange v prohlášení uvedl, že je připraven v pátek 5. února opustit ambasádu a nechat se zadržet britskou policií, pokud komise OSN posuzující případ rozhodne v jeho neprospěch. Komise OSN rozhodla, že Assange je v Británii „svévolně zadržován“ a měla by mu být umožněna svoboda pohybu. Britská policie nicméně dala najevo, že Assange v každém případě zadrží, jakmile ambasádu opustí.
19. října 2016 - Ekvádorská vláda přiznala, že Assangeovi po zveřejnění rozsáhlého množství materiálů o americké prezidentské kandidátce Hillary Clintonové „dočasně omezila“ přístup k internetu. V souvislosti s americkými volbami totiž portál WikiLeaks zveřejnil elektronickou korespondenci představitelů Demokratické strany.
3. května 2017 - Assange podal ve Švédsku znovu odvolání proti evropskému zatykači.
19. května 2017 - Švédské státní zastupitelství oznámilo, že prokuratura zastavuje předběžné vyšetřování Assange v případu údajného znásilnění. Londýnská policie nicméně uvedla, že pokud Assange opustí ekvádorskou ambasádu, bude zatčen.
11. ledna 2018 - Ekvádor oficiálně potvrdil, že v prosinci udělil Assangeovi občanství.
6. února 2018 - Londýnský soud rozhodl, že britský zatykač na Assange zůstává v platnosti.
11. dubna 2019 - Assange byl po vyhoštění z ekvádorské ambasády zatčen. Policie ho zadržela na základě žádosti o vydání do USA a kvůli porušení podmínek kauce v souvislosti s údajným znásilněním ve Švédsku. Londýnský soud ho pak shledal vinným z porušení podmínek kauce a do dalšího stání u soudu vyšší instance ho poslal do vazby. Americké ministerstvo spravedlnosti Assange obvinilo ze spiknutí za účelem získání tajných informací z vládních počítačů.
1. května 2019 - Assange byl v Británii odsouzen k trestu 50 týdnů odnětí svobody za porušení podmínek kauce. O den později začal britský soud projednávat jeho vydání do USA.
20. května 2019 - Švédská prokuratura oznámila, že požádala o formální zadržení Assange kvůli obvinění ze znásilnění.
23. května 2019 - Americké ministerstvo spravedlnosti obvinilo Assange z dalších téměř dvou desítek trestných činů. Assange podle obvinění ohrozil národní bezpečnost USA nezákonným zveřejněním tajných dokumentů, včetně jmen tajných zdrojů.
11. června 2019 - Spojené státy formálně požádaly Británii o vydání Assange.
19. listopadu 2019 - Švédská prokuratura zastavila předběžné vyšetřování Assange, který v zemi čelil obvinění ze znásilnění.
4. ledna 2021 - Britský soud rozhodl, že Assange by neměl být vydán do Spojených států. Soudkyně Vanessa Baraitserová podle agentury Reuters rozhodnutí nevydat Assange mimo jiné zdůvodnila obavou, že by mohl spáchat sebevraždu.
6. ledna 2021 - Britský soud zamítl žádost Assange o propuštění na kauci, Australan tak zůstává ve vazbě.
Zdroj: ČTK

Manafort v Trumpově týmu skončil kvůli vazbám na Janukovyče

V roce 2016 Manafort působil v Trumpově volebním štábu a dva měsíce ho dokonce i vedl. Z týmu prezidentského kandidáta byl Manafort propuštěn v srpnu 2016 po zprávách tisku, že vydělal miliony dolarů jako poradce ukrajinského prezidenta Janukovyče. V minulosti lobbista pracoval také pro prezidenty Geralda Forda, Ronalda Reagana a George Bushe.

Zvrat v Manafortově případu podle deníku The New York Times (NYT) svědčí o tom, že Mueller, jehož vyšetřování čelí kritice Bílého domu a řady republikánských činitelů, zvolil agresivnější přístup k ruské kauze.

Výjimečné rozhodnutí odstoupit od dohody pak vyvolává dojem, že vyšetřovatelé se domnívají, že Manafort neposkytl podrobnosti, které by pro případ ruského vměšování mohly být důležité. Muellerův tým očividně nepovažuje Manaforta za důvěryhodného, takže ho zřejmě nenechá svědčit, když o něm tvrdí, že opakovaně lže, poznamenal deník.