Manafort podle vyšetřovatele lhal FBI. Bývalý šéf Trumpova volebního štábu porušil dohodu o spolupráci

Nahrávám video

Zvláštní vyšetřovatel Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Robert Mueller obviňuje bývalého šéfa volebního štábu Donalda Trumpa Paula Manaforta, že lhal vyšetřovatelům FBI. Ti prověřují vliv Ruska na prezidentské volby v roce 2016. Porušil tak jejich předchozí dohodu a hrozí mu delší trest ve vězení a možná i další obvinění, napsala agentura AP. List The Guardian v úterý napsal, že Manafort se několikrát tajně sešel se spoluzakladatelem serveru WikiLeaks Julianem Assangem; Manafort to popřel.

Prokurátoři pracující pro Muellera v pondělí večer místního času (v noci na úterý středoevropského času) federálnímu soudu ve Washingtonu předložili zprávu, ve které tvrdí, že se Manafort po uzavření dohody dopustil federálních zločinů. A to tím, že v řadě záležitostí lhal FBI a Muellerovi. V čem konkrétně lhal, ale neupřesnili.

Manafort dohodu s Muellerem uzavřel 14. září. V dokumentu je klauzule, ve které se Manafort zavazuje s vyšetřovateli plně, otevřeně a pravdivě spolupracovat. Pokud by jakoukoli část slibu porušil, dohoda se ruší, ale Manafortova přiznání k trestným činům, která v rámci ujednání učinil, zůstávají v platnosti.

Obhajoba ve zprávě pro soud trvá na tom, že od uzavření dohody se Manafort opakovaně sešel s vyšetřovateli, se kterými podle svých závazků spolupracoval. „Je přesvědčen, že poskytl pravdivé informace, a nesouhlasí s hodnocením vládních úřadů a s tím, že dohodu porušil,“ uvádějí Manafortovi obhájci.

Trump mezitím útočí na zvláštního vyšetřovatele. Opakuje, že celá kauza je jen pokusem opozice zvrátit výsledek prezidentských voleb. „Falešný hon na čarodějnice pokračuje. Mueller a jeho gang Rozzlobených demokratů se ale zaměřuje jen na jednu stranu. Počkejte, až se dozvíte, jak strašlivě a hrůzně zachází s lidmi a ničí životy těm, kteří odmítají lhát,“ napsal prezident na Twitteru. 

Manafort se k trestným činům přiznal

Mueller i Manafortovi advokáti se shodli, že již není důvod odkládat verdikt o výši trestu, proto požádali soud o stanovení termínu pro vynesení rozsudku.

Manafort se v dohodě přiznal k trestným činům spiknutí proti USA a spiknutí za účelem maření spravedlnosti. Na základě dohody se měly soudy přestat zabývat několika body obžaloby ve dvou Manafortových případech, u kterých se porota nedokázala shodnout na jeho vině. To se týká například praní špinavých peněz a daňového podvodu.

Manafort je stále ve vazbě a čeká na trest. Hrozí mu několik let. Soud ve Virginii ho v srpnu uznal vinným v osmi bodech obžaloby, v dalších deseti se porota na verdiktu neshodla. Obvinění se týkala Manafortových finančních aktivit z doby, kdy pracoval ve prospěch někdejšího proruského ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče.

Druhému procesu, který byl plánován na září do Washingtonu a ve kterém se měl zodpovídat ze zamlčení svých lobbistických aktivit ve prospěch Janukovyče, se Manafort vyhnul uzavřením dohody s Muellerem. 

Žádný z Manafortových případů s prezidentskou kampaní nesouvisel, Mueller ale zločiny odhalil v rámci vyšetřování ruské kauzy.

The Guardian: Manafort se scházel s Assangem

Manafort se podle britského listu The Guardian několikrát tajně sešel se spoluzakladatelem serveru WikiLeaks Julianem Assangem, a to na ekvádorském velvyslanectví v Londýně, kde se Assange ukrývá.

Schůzky se podle deníku konaly roku 2013, 2015 a na jaře 2016. Právě tehdy se stal Manafort klíčovou postavou Trumpova tažení do Bílého domu. A právě tato poslední schůzka by mohla podle listu zajímat zvláštního vyšetřovatele Muellera. Manafort se sešel s Assangem v březnu; o něco později pak server zveřejnil informace získané z e-mailů ukradených ze serveru americké Demokratické strany, připomíná Guardian.

Manafort v úterním prohlášení informaci listu The Guardian o kontaktech s Assangem ostře odmítl a zprávu označil za „naprosto nepravdivou a záměrně nactiutrhačnou“.

Manafort v Trumpově týmu skončil kvůli vazbám na Janukovyče

V roce 2016 Manafort působil v Trumpově volebním štábu a dva měsíce ho dokonce i vedl. Z týmu prezidentského kandidáta byl Manafort propuštěn v srpnu 2016 po zprávách tisku, že vydělal miliony dolarů jako poradce ukrajinského prezidenta Janukovyče. V minulosti lobbista pracoval také pro prezidenty Geralda Forda, Ronalda Reagana a George Bushe.

Zvrat v Manafortově případu podle deníku The New York Times (NYT) svědčí o tom, že Mueller, jehož vyšetřování čelí kritice Bílého domu a řady republikánských činitelů, zvolil agresivnější přístup k ruské kauze.

Výjimečné rozhodnutí odstoupit od dohody pak vyvolává dojem, že vyšetřovatelé se domnívají, že Manafort neposkytl podrobnosti, které by pro případ ruského vměšování mohly být důležité. Muellerův tým očividně nepovažuje Manaforta za důvěryhodného, takže ho zřejmě nenechá svědčit, když o něm tvrdí, že opakovaně lže, poznamenal deník.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemřel David Hockney, britský malíř a ikona pop-artu

Ve věku 88 let ve čtvrtek v Londýně zemřel britský malíř David Hockney, který významně přispěl k pop-artovému uměleckému hnutí 60. let minulého století a je považován za jednoho z nejvýznamnějších a nejvlivnějších britských umělců 20. a 21. století. Informovaly o tom v pátek tiskové agentury s odvoláním na jeho agenturu. Hockneyho obrazy bazénů v Los Angeles, v nichž se zrcadlí kalifornské slunce, se staly ikonickými.
12:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Polsko převzalo první stíhačky F-35

Polské ozbrojené síly oficiálně převzaly své první stíhací letouny F-35. Slavnostního ceremoniálu na základně v Lasku se účastnili představitelé vlády a zástupci armády. Jde o významný krok pro modernizaci polské armády a posílení závazků Varšavy vůči NATO. Stíhačky F-35 má od USA objednané i Česko.
před 1 hhodinou

Kuba se noří do tmy. Místní sužují dlouhé blackouty, vedra i nedostatek paliv

Po měsících blokády na dodávky ropy čelí Kuba hluboké energetické krizi. Výpadky elektřiny trvají až dvacet hodin denně, ochromují dopravu, zásobování i běžný život obyvatel. Ceny základních komodit stále rostou a situaci dále zhoršují vysoké teploty a vlhkost. Rostoucí nespokojenost obyvatel se projevuje i protesty kvůli neúnosné situaci na ostrově.
před 1 hhodinou

Kyjev požádá spojence o miliardy dolarů, aby upevnil převahu ve válce, píše Politico

Ukrajina příští týden požádá své spojence o dvacet miliard dolarů (417,9 miliardy korun), aby si mohla upevnit dočasnou převahu na bojišti ve válce s Ruskem, řekl serveru Politico nejmenovaný ukrajinský bezpečnostní činitel.
před 2 hhodinami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Za podíl na operaci dostal třicet let i exministr obrany Kim Jong-hjon. Junovi právníci se proti rozsudku odvolali.
05:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých. Ukrajinská armáda ohlásila zásah dvou ruských rafinérií a chemičky.
07:52Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 3 hhodinami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 4 hhodinami
Načítání...