„Velké a pozitivní sdělení,“ chválil Trump Severní Koreu za to, že z přehlídky vynechala jaderné rakety

Severní Korea oslavuje 70 let od vzniku státu. V souvislosti se slibem KLDR, že chce dosáhnout denuklearizaci Korejského poloostrova, svět ostře sledoval vojenskou přehlídku. Podle reportéra agentury AFP byly k vidění pouze střely krátkého doletu. Slavnostní průvod se tak obešel bez mezikontinentálních balistických raket. Neobvyklý prostor byl naopak věnovaný rozvoji ekonomiky.

Americký prezident Donald Trump, který se v červnu sešel se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem, postup KLDR přivítal.

„Severní Korea právě uskutečnila přehlídku k oslavě 70. výročí svého vzniku, a to bez obvyklé ukázky jaderných raket. Tématem byl mír a hospodářský rozvoj,“ napsal Trump na svém twitterovém účtu. „Je to ze strany Severní Koreje velké a pozitivní sdělení,“ dodal. Vyslovil rovněž dík Kim Čong-unovi. „Nic se nevyrovná dobrému dialogu dvou lidí, kteří se mají rádi,“ napsal. Odborníci se podle Trumpa domnívají, že KLDR vynechala jaderné rakety, aby mu ukázala své odhodlání k denuklearizaci.

Velkolepá prezentace balistických raket by byla mnohými vnímána jako provokace, napsala zpravodajská společnost BBC. Za vývoj mezikontinentálních střel, které by teoreticky mohly dopravit jadernou hlavici až na území Spojených států, směřovaly na KLDR opakovaně mezinárodní sankce.

I přes absenci nejsofistikovanějších raket označuje agentura AP nedělní průvod centrem Pchjongjangu za „obří“. Při přehlídce pochodovaly kolem diváků a hostů tisíce vojáků. Pozvaným novinářům ale nebylo dovoleno vzít si s sebou chytré telefony nebo kamery. Přehlídka byla také tentokrát rozdělena na vojenskou a velkou civilní část, při níž stál v popředí hospodářský rozvoj země.

Téměř polovina prostoru tak byla věnována „úsilí civilistů o pozvednutí ekonomiky“. Důraz na hospodářství podle agentury podtrhuje novou strategii severokorejského vůdce Kim Čong-una, který nyní upřednostňuje rozvoj ekonomiky.

4 minuty
Zpravodajka ČT Barbora Šámalová k oslavám KLDR
Zdroj: ČT24

Kim sledoval přehlídku z balkónu na ústředním náměstí v Pchjongjangu. Žádného proslovu se od něj přihlížející davy ale nedočkaly. Držel se za ruku se svým čínským hostem Li Čan-šuem, – třetím nejvyšším činitelem vládnoucí Komunistické strany Číny – a společně kynuli davům. Komunistické vedení v Pchjongjangu se v minulých měsících usilovněji snažilo o zlepšení vztahů ke svému někdejšímu spojenci Číně.

Dalším vrcholem letošních jubilejních oslav mají být po pětileté přestávce i obnovené „hromadné hry“ na největším stadiónu ve městě. Při těchto pečlivě choreograficky připravených propagandistických a zábavných představeních předvádějí tisíce představitelů program složený ze zpěvu, tance, akrobacie a rytmické gymnastiky. Podle cestovních kanceláří v Pekingu, které nabízejí zájezdy do Pchjongjangu, mají tyto hry trvat do října.

Po 70 letech nepřátelství se vztahy korejských států mírně lepší

Korejský poloostrov, který je dlouhodobě zdrojem politického napětí, rozdělila po druhé světové válce Postupimská dohoda, která stanovila demarkační linii mezi americkými a sovětskými vojsky podél 38. rovnoběžky. Dva korejské státy vznikly v roce 1948. Nejprve byla 15. srpna vyhlášena Korejská republika známa také jako Jižní Korea a 9. září komunistická Korejská lidově demokratická republika (KLDR). 

Vztahy obou zemí Korejského poloostrova se postupně zlepšují. V dubnu se korejské státy na summitu v jihokorejské části pohraniční obce Pchanmundžom dohodly, že budou pracovat na úplném odstranění jaderných zbraní z poloostrova. Oznámily také, že budou usilovat o to, aby ještě letos mohla být podepsána mírová dohoda, která by nahradila smlouvu o příměří z roku 1953.

Kim Čong-un se stal prvním vůdcem KLDR, který od korejské války vkročil na jihokorejskou půdu. V červnu se také sešli v Singapuru Kim Čong-un a americký prezident Donald Trump. Nyní se KLDR a Jižní Korea dohodly na uspořádání summitu svých nejvyšších představitelů, kde se bude jednat o denuklearizaci poloostrova.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 39 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...