Okupace po srpnu 1968 netrvala týden, ale celých 20 let, připomínají Češi v europarlamentu

2 minuty
Výstava v Evropském parlamentu připomíná invazi ze srpna 1968
Zdroj: ČT24

Půl století staré události ze srpna 1968 mají svůj přesah a paralely také v současnosti. Upozorňují na to organizátoři i účastníci konference v Evropském parlamentu, která invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa připomněla. Konferenci doprovodila také vernisáž výstavy snímků slovenského fotografa Ladislava Bielika.

„To, jakým způsobem se tehdy choval Sovětský svaz, a to, jak se dnes chová Ruská federace, v tom existuje obrovské množství shod,“ řekl europoslanec Jaromír Štětina (za TOP 09), jehož vystoupení v sále sledovala řada europoslanců.

Je to třeba připomínat zejména na Západě. Moji kolegové ze starých (členských) zemí nemají tu historickou zkušenost.
Jaromír Štětina
europoslanec

Rusko podle Štětiny dosud nevyrostlo ze svých autokratických ambicí a nezmizely ani imperiální snahy Kremlu, patrné právě v roce 1968. „Vezměte si Gruzii – Abcházii a Jižní Osetii, okupaci Krymu, útok na Donbas. My musíme ty historické paralely zdůrazňovat, aby si to naši kolegové ze starých zemí EU uvědomili,“ řekl europoslanec.

Podle Štětiny si trvající ruské ambice zjevně neuvědomuje například šéfka unijní diplomacie a místopředsedkyně Evropské komise Federica Mogheriniová. Ta mimochodem v pondělí ve svém projevu před vyslanci EU o stávající situaci ve světě a roli unijní diplomacie nepoužila slovo „Rusko“ ani jednou. „Já mám dojem, že ona vůbec nechápe, jaké bezpečnostní riziko pro Evropu představuje Ruská federace,“ prohlásil český europoslanec.

Cílem akcí v prostorách europarlamentu je proto podle něj nejen připomínat půl století staré události, ale také upozornit v europarlamentu, že tehdejší dění má přesah i do dneška. „To, co se událo před 50 lety, je historická událost a dvě generace občanů naší země to na vlastní kůži nezažily,“ poznamenal Štětina.

Drda: Současný úbytek demokracie souvisí s normalizací

Adam Drda, který na konferenci zastupuje organizaci Post Bellum – Paměť národa, v rozhovoru se zpravodajem ČTK upozornil, že připomínka československých událostí z roku 1968 by se měla dotknout i následujících desetiletí. „Okupace je ve světě často nahlížená jako něco, co trvalo jen první týden v srpnu (1968). Ona ale trvala 20 let a byla to dlouhá součást českých dějin,“ připomněl.

„Myslím, že v současné České republice je demokracie nejen ohrožena, ale výrazně ubývá. A má to s normalizačním režimem, který byl 20 let v Československu opřený o okupační armádu, určitou významnou souvislost, o které je dobré mluvit,“ řekl Drda.

Mezi dalšími vystupujícími v europarlamentu byli také historik Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů a Grigorij Mesežnikov z bratislavského Institutu pro veřejné otázky.

Srpen 1968 připomíná v chodbách europarlamentu také výstava. Informační panely dodané Českým centrem Brusel doplňují dobové snímky fotografa Ladislava Bielika, včetně známého záběru muže, který v Bratislavě čelí okupačním tankům s odhalenou hrudí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Z disidentky agentkou Moskvy. Sudlianková v Česku řídila ruské dezinformace

Nově sankcionovaná běloruská novinářka Natalia Sudlianková byla v Česku dlouho vnímána jako disidentka, jeden ze zlomů ale přišel v době nelegální anexe ukrajinského Krymu Ruskem. Podle Bezpečnostní informační služby (BIS) v tuzemsku řadu let skrytě a vědomě pracovala pro ruskou vojenskou zpravodajskou službu GRU. V Česku žije s rodinou, která tu může zůstat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Dopad amerických cel probírali Topolánek a Kolář

O dopadu cel, která zavádí americký prezident Donald Trump vůči obchodním partnerům Spojených států, diskutovali v pořadu Události, komentáře bývalý předseda Rady Evropské unie a expremiér Mirek Topolánek a poradce prezidenta a bývalý velvyslanec v Rusku a v USA Petr Kolář. Probrali také strategii a taktiku Trumpa i evropské vyjednávání se Spojenými státy.
před 6 hhodinami

Akciové burzy druhým dnem zažily jízdu z kopce

Evropské akciové burzy prožily i v pátek prudký pokles. Investoři tak reagovali na dopad nových amerických cel, která prezident Donald Trump oznámil ve středu večer. Panevropský index Stoxx 600 uzavřel se ztrátou 5,1 procenta. Britský FTSE 100 i německý DAX odepsaly necelých pět procent, francouzský CAC pak přes čtyři procenta. Propad zažily trhy i ve čtvrtek. Ve výrazném minusu zakončily týden též americké akcie. Situaci vyostřila i páteční razantní odpověď Číny.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Cla jsou mimořádně radikální, odpověď bude adekvátní, řekl Šefčovič

Nová cla oznámená prezidentem USA Donaldem Trumpem jsou mimořádné radikální a pozice EU a Washingtonu zůstávají přes intenzivní kontakty velmi rozdílné. V rozhovoru se zpravodajem ČT Petrem Obrovským to uvedl eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič. Evropská unie podle něj chystá „bezprecedentní“ odpověď.
před 7 hhodinami

Turci usilují o klíčovou základnu v Sýrii, Izrael udeřil

Turecko chce převzít leteckou základnu Tijas v Sýrii a rozmístit tam systémy protivzdušné obrany a drony. S odkazem na své zdroje to píše The Middle East Eye (MEE) a další média. Ankara jedná s Damaškem i o vojenském centru pro výcvik syrských vojáků. Izrael mluví o „tureckém protektorátu“ a základny bombarduje. Damašek má útoky za porušení suverenity.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Velitelé britské a francouzské armády jednali se Zelenským

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pátek v Kyjevě setkal s veliteli britské a francouzské armády, aby s nimi projednal plány na případné rozmístění kontingentu zahraničních vojáků na Ukrajině v rámci možné budoucí dohody o příměří.
před 7 hhodinami

Rusové udeřili na elektrárnu v Chersonu. Porušili dohodu, řekl Zelenskyj

Rusko v pátek zaútočilo bezpilotním letounem na tepelnou elektrárnu v ukrajinském městě Cherson, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters. Obvinil proto Moskvu z porušení moratoria na útoky proti civilní energetické infrastruktuře, které bylo zprostředkováno Spojenými státy. Ruské síly útočily během pátku rovněž v Kryvém Rihu, kde zabily nejméně čtrnáct lidí, z toho šest dětí, a v Charkově, kde zemřelo pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Putin bude muset brzy říci, zda to s mírem myslí vážně, prohlásil Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek po jednání ministrů zahraničí států NATO prohlásil, že ruský vládce Vladimir Putin bude muset velmi brzy říci, zda to s mírem na Ukrajině myslí vážně. Pokud ne, USA odpoví, zdůraznil Rubio. Podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho je nyní „míč na ruské straně hřiště“. Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) řekl, že k ruskému jednání o příměří je maximálně skeptický.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...