Příměří v Gaze komplikují těla padlých vojáků, která Hamas odmítá vydat

3 minuty
Události: Hamas nechce vydat dva padlé izraelské vojáky. Komplikuje tím dohodu o příměří
Zdroj: ČT24

Izrael a hnutí Hamas jsou podle Palestinců blízko dohodě o dlouhodobém příměří. Plán, který má zabránit nové válce v Pásmu Gazy, pomáhají dojednat Egypt, Katar a zmocněnec OSN. Za poslední půlrok zemřelo při násilných demonstracích přes 150 Palestinců a jeden izraelský voják. Právě těla dvou padlých Izraelců, která Hamas odmítá vydat, ale můžou jednání zmařit.

Jedním z padlých vojáků je Hadar Goldin: když byl před čtyřmi lety zabit v Pásmu Gazy, zbýval mu jen měsíc do svatby. Jeho tělo drží Hamas, stejně jako ostatky dalšího vojáka, Orona Šaula. Jejich rodiče dosud nemohli pohřbít své syny.

„Je nepochopitelné, že náš premiér uvažuje o humanitární pomoci Pásmu Gazy a jednání o příměří, aniž by trval na návratu Hadara a Orona,“ stěžuje si matka Hadara Lea Goldinová.

Jednání o příměří přitom vypadají nadějně. V neděli o něm jednal izraelský kabinet a myšlenkou na dlouhodobý klid zbraní se zaobírá i Hamas. Židovský stát by měl postupně uvolnit hraniční režim, Hamas má zase zajistit ukončení násilností.

80 % obyvatel v pásmu Gazy je odkázáno na mezinárodní pomoc

Pásmo Gazy ovládlo hnutí Hamas v roce 2007, krátce poté zavedli sousední Izrael a Egypt námořní blokádu pásma. Ta spolu s izraelsko-palestinským konfliktem způsobila ekonomickou krizi na tomto území. Podle Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky je kolem 80 procent ze zhruba dvou milionů obyvatel Pásma Gazy odkázáno na mezinárodní pomoc.

Izrael zdůvodňuje námořní blokádu Pásma Gazy snahou zabránit dodávkám zbraní  militantním skupinám v pásmu, včetně vládnoucího Hamasu. 

Od konce března protestují Palestinci v Gaze proti špatným životním podmínkám a žádají možnost vrátit se na území, která byla domovem jejich předků, ale která se v současnosti nacházejí v Izraeli. Od začátku protestů 30. března izraelská palba usmrtila už 156 Palestinců. Zabit byl za tu dobu jeden izraelský voják.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 51 mminutami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Českým zbrojařům už kapacity v tuzemsku nestačí

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.
před 3 hhodinami

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...