Budeme kolonií EU, varuje Mayovou končící šéf diplomacie Johnson. Nahradí ho ministr zdravotnictví Hunt

2 minuty
Britský ministr zahraničí a ministr pro brexit končí
Zdroj: ČT24

Britský ministr zahraničí Boris Johnson skončil kvůli neshodám ve vládě kolem nového brexitového plánu. Nahradí ho současný ministr zdravotnictví - rovněž konzervativec Jeremy Hunt. Johnson ve svém rezignačním dopise pro premiérku Theresu Mayovou varoval, že se Británie stane po brexitu kolonií EU. Už dříve oznámil rezignaci ministr pro odchod z EU David Davis. Podle Mayové je třeba urychlit přípravy na možný odchod země z Unie bez konečné dohody.

„Premiérka odpoledne přijala rezignaci ministra zahraničí Borise Johnsona. Náhrada bude oznámena brzy. Předsedkyně vlády děkuje Borisovi za jeho práci,“ uvedla kancelář Mayové.

„Brexit by měl být o příležitosti a naději. Měla by to být šance dělat věci jinak, být více hbití a dynamičtí a maximalizovat specifické zájmy Británie jako otevřené ven hledící globální ekonomiky. Tento sen umírá, dusí ho zbytečné sebepodceňování,“ varuje Johnson Mayovou v rezignačním dopise. 

Vláda podle něj odkládá zásadní rozhodnutí včetně příprav na brexit bez konečné dohody. V současné době hrozí „polovičatý brexit, po němž by britská ekonomika byla i nadále částečně uvázlá v unijním systému - ovšem bez možnosti Británie tento systém kontrolovat,“ uvedl dále Johnson. „Opravdu směřujeme ke statusu kolonie,“ upozornil Johnson v textu, který zveřejnil britský politický web Guido Fawkes.

Opravdu míříme ke statusu kolonie a bude stát hodně námahy, aby nám tato dohoda o brexitu přinesla ekonomický nebo politický prospěch.
Boris Johnson
britský premiér a lídr Konzervativní strany

Hunt dle médií obrátil a nyní je zastáncem brexitu

Johnsona nahradí ve funkci současný ministr zdravotnictví Jeremy Hunt. „Královna s potěšením schválila jmenování Jeremyho Hunta ministrem zahraničních věcí a záležitostí Společenství,“ uvedl úřad Mayové na Twitteru. Hunt se podle britských médií stal z bývalého zastánce setrvání Británie v EU stoupencem brexitu. V čele resortu zdravotnictví ho nahradí Matt Hancock, který od ledna zastával funkci ministra kultury.

Jeremy Hunt
Zdroj: Simon Dawson/Reuters

Podle některých členů vlády, kteří jsou zastánci tzv. „tvrdého“ brexitu, tedy úplné odluky od unijních struktur, je současný vládní brexitový plán příliš měkký a raději by se vyhnuli kompromisům s Bruselem.

Johnsonově rezignaci předcházelo oznámení Davida Davise. Ministr pro brexit skončil ve funkci s okamžitou platností poté, co si Mayová zajistila podporu rozděleného kabinetu pro své plány týkající se vztahů Británie a EU po brexitu. Kromě Davise rezignoval i jeho klíčový náměstek Steve Baker. Britská stanice BBC upozornila, že další rezignace mohou brzy následovat, pokud se Mayová nynějšího brexitového plánu nevzdá.

Johnson by se mohl pokusit nahradit Mayovou

Britská média spekulují, že se rozhořívá boj o vedení Konzervativní strany – zastánci tvrdé linie opuštění osmadvacítky totiž získávají v odstupujícím Johnsonovi alternativního předáka, upozorňuje list The Guardian.

Podle deníku jde možná o poslední Johnsonovu šanci dosáhnout na vysněné premiérské křeslo. Jeho boj bude ale prý těžký, protože méně než polovina konzervativních poslanců podporuje odchod z EU a ještě méně jich je pro jeho „tvrdou“ formu.

Podle webu týdeníku The Spectator Johnson zřejmě nyní soudí, že žádná dohoda s Bruselem o brexitu je přijatelnější řešení než kompromis navržený Mayovou. 

Palčivá otázka ohledně zóny volného obchodu

Agentura Reuters přitom před pár dny uvedla, že se britské premiérce zřejmě podařilo překonat rozpory uvnitř kabinetu. Ten se prý rozhodl po brexitu podpořit vznik zóny volného obchodu mezi Spojeným královstvím a EU se souborem společných pravidel pro průmyslové zboží a zemědělské produkty.

Mayová měla naopak potvrdit svoje odhodlání skoncovat s volným pohybem osob, nadřazeností evropského soudu a „obrovských“ plateb do evropské kasy.

Premiérka po oznámení Johnsonovy rezignace v parlamentním projevu varovala Unii, že pokud nezmění svůj dosavadní přístup ve vyjednávání o britském odchodu ze společenství, žádné dohody mezi Londýnem a Bruselem se nedosáhne. 

Mayová řekla, že EU přišla už s dvěma návrhy podoby brexitu, které jsou ale pro Británii nepřijatelné. Upozornila, že žádný britský premiér by nemohl přijmout plán, který by oddělil Severní Irsko od zbytku Spojeného království. Odpovědná vláda se podle ní musí připravit
na nejrůznější závěry, včetně toho, že dohoda nebude.

Mayová zároveň rezolutně odmítla možnost konání referenda o konečné dohodě o odchodu Británie z Evropské unie či možnost odkladu termínu brexitu.

Neschopnost i statečnost, komentují rezignace britští politici

Šéf labouristů Jeremy Corbyn v reakci na rezignace prohlásil, že Mayová ztratila autoritu a že není schopná brexit uskutečnit. Skotská premiérka Nicola Sturgeonová situaci v britské vládě popsala jako chaos a liberální demokrat Tom Brake, který je mluvčím strany pro brexit, si myslí, že Londýn by měl nyní brexit zastavit.

Šéf protievropské Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) Gerard Batten, jehož uskupení vedlo před referendem v roce 2016 důraznou kampaň za vystoupení z EU, vyzval otevřeným dopisem Mayovou, aby dala svou funkci k dispozici. Naopak křídlo premiérčiných konzervativců, které zastává názor pro naprosté odstřižení od všech unijních struktur, považuje Davisovu i Johnsonovu rezignaci za statečné rozhodnutí.

Chaos v Británii sleduje s napětím Brusel

Zmatek, který způsobil brexit, je největší v historii vzájemných vztahů mezi EU a Británií a jeho řešení je ještě daleko, okomentoval napjatou situaci šéf Evropské rady Donald Tusk.

„Bohužel myšlenka brexitu s Davidem Davisem neodešla,“ prohlásil Tusk s tím, že politici přicházejí a odcházejí, ale problémy, kterým pomohli na svět, zůstávají. Podobné vyjádření podle něj platí i pro Johnsonův konec ve vládě.

Novým ministrem pro odchod Spojeného království z Evropské unie se stal Dominic Raab. Podle mluvčího komise Margaritise Schinase jsou tyto personální změny nepochybně důležité pro britskou stranu, pro ostatních 27 unijních zemí je však podle něj důležitější vyjednávací mandát, který všechny státy nadále podporují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump plánuje v Davosu jednat se Zelenským

Americký prezident Donald Trump plánuje ve čtvrtek na okraj Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Šéf Bílého domu se má zúčastnit také vyhlášení charty Rady míru, kterou zakládá. V 09:30 SEČ na fóru vystoupí německý kancléř Friedrich Merz.
před 16 mminutami

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 6 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 10 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...