Budeme kolonií EU, varuje Mayovou končící šéf diplomacie Johnson. Nahradí ho ministr zdravotnictví Hunt

Nahrávám video

Britský ministr zahraničí Boris Johnson skončil kvůli neshodám ve vládě kolem nového brexitového plánu. Nahradí ho současný ministr zdravotnictví - rovněž konzervativec Jeremy Hunt. Johnson ve svém rezignačním dopise pro premiérku Theresu Mayovou varoval, že se Británie stane po brexitu kolonií EU. Už dříve oznámil rezignaci ministr pro odchod z EU David Davis. Podle Mayové je třeba urychlit přípravy na možný odchod země z Unie bez konečné dohody.

„Premiérka odpoledne přijala rezignaci ministra zahraničí Borise Johnsona. Náhrada bude oznámena brzy. Předsedkyně vlády děkuje Borisovi za jeho práci,“ uvedla kancelář Mayové.

„Brexit by měl být o příležitosti a naději. Měla by to být šance dělat věci jinak, být více hbití a dynamičtí a maximalizovat specifické zájmy Británie jako otevřené ven hledící globální ekonomiky. Tento sen umírá, dusí ho zbytečné sebepodceňování,“ varuje Johnson Mayovou v rezignačním dopise. 

Vláda podle něj odkládá zásadní rozhodnutí včetně příprav na brexit bez konečné dohody. V současné době hrozí „polovičatý brexit, po němž by britská ekonomika byla i nadále částečně uvázlá v unijním systému - ovšem bez možnosti Británie tento systém kontrolovat,“ uvedl dále Johnson. „Opravdu směřujeme ke statusu kolonie,“ upozornil Johnson v textu, který zveřejnil britský politický web Guido Fawkes.

Opravdu míříme ke statusu kolonie a bude stát hodně námahy, aby nám tato dohoda o brexitu přinesla ekonomický nebo politický prospěch.
Boris Johnson
britský premiér a lídr Konzervativní strany

Hunt dle médií obrátil a nyní je zastáncem brexitu

Johnsona nahradí ve funkci současný ministr zdravotnictví Jeremy Hunt. „Královna s potěšením schválila jmenování Jeremyho Hunta ministrem zahraničních věcí a záležitostí Společenství,“ uvedl úřad Mayové na Twitteru. Hunt se podle britských médií stal z bývalého zastánce setrvání Británie v EU stoupencem brexitu. V čele resortu zdravotnictví ho nahradí Matt Hancock, který od ledna zastával funkci ministra kultury.

Jeremy Hunt
Zdroj: Simon Dawson/Reuters

Podle některých členů vlády, kteří jsou zastánci tzv. „tvrdého“ brexitu, tedy úplné odluky od unijních struktur, je současný vládní brexitový plán příliš měkký a raději by se vyhnuli kompromisům s Bruselem.

Johnsonově rezignaci předcházelo oznámení Davida Davise. Ministr pro brexit skončil ve funkci s okamžitou platností poté, co si Mayová zajistila podporu rozděleného kabinetu pro své plány týkající se vztahů Británie a EU po brexitu. Kromě Davise rezignoval i jeho klíčový náměstek Steve Baker. Britská stanice BBC upozornila, že další rezignace mohou brzy následovat, pokud se Mayová nynějšího brexitového plánu nevzdá.

Johnson by se mohl pokusit nahradit Mayovou

Britská média spekulují, že se rozhořívá boj o vedení Konzervativní strany – zastánci tvrdé linie opuštění osmadvacítky totiž získávají v odstupujícím Johnsonovi alternativního předáka, upozorňuje list The Guardian.

Podle deníku jde možná o poslední Johnsonovu šanci dosáhnout na vysněné premiérské křeslo. Jeho boj bude ale prý těžký, protože méně než polovina konzervativních poslanců podporuje odchod z EU a ještě méně jich je pro jeho „tvrdou“ formu.

Podle webu týdeníku The Spectator Johnson zřejmě nyní soudí, že žádná dohoda s Bruselem o brexitu je přijatelnější řešení než kompromis navržený Mayovou. 

Palčivá otázka ohledně zóny volného obchodu

Agentura Reuters přitom před pár dny uvedla, že se britské premiérce zřejmě podařilo překonat rozpory uvnitř kabinetu. Ten se prý rozhodl po brexitu podpořit vznik zóny volného obchodu mezi Spojeným královstvím a EU se souborem společných pravidel pro průmyslové zboží a zemědělské produkty.

Mayová měla naopak potvrdit svoje odhodlání skoncovat s volným pohybem osob, nadřazeností evropského soudu a „obrovských“ plateb do evropské kasy.

Premiérka po oznámení Johnsonovy rezignace v parlamentním projevu varovala Unii, že pokud nezmění svůj dosavadní přístup ve vyjednávání o britském odchodu ze společenství, žádné dohody mezi Londýnem a Bruselem se nedosáhne. 

Mayová řekla, že EU přišla už s dvěma návrhy podoby brexitu, které jsou ale pro Británii nepřijatelné. Upozornila, že žádný britský premiér by nemohl přijmout plán, který by oddělil Severní Irsko od zbytku Spojeného království. Odpovědná vláda se podle ní musí připravit
na nejrůznější závěry, včetně toho, že dohoda nebude.

Mayová zároveň rezolutně odmítla možnost konání referenda o konečné dohodě o odchodu Británie z Evropské unie či možnost odkladu termínu brexitu.

Neschopnost i statečnost, komentují rezignace britští politici

Šéf labouristů Jeremy Corbyn v reakci na rezignace prohlásil, že Mayová ztratila autoritu a že není schopná brexit uskutečnit. Skotská premiérka Nicola Sturgeonová situaci v britské vládě popsala jako chaos a liberální demokrat Tom Brake, který je mluvčím strany pro brexit, si myslí, že Londýn by měl nyní brexit zastavit.

Šéf protievropské Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) Gerard Batten, jehož uskupení vedlo před referendem v roce 2016 důraznou kampaň za vystoupení z EU, vyzval otevřeným dopisem Mayovou, aby dala svou funkci k dispozici. Naopak křídlo premiérčiných konzervativců, které zastává názor pro naprosté odstřižení od všech unijních struktur, považuje Davisovu i Johnsonovu rezignaci za statečné rozhodnutí.

Chaos v Británii sleduje s napětím Brusel

Zmatek, který způsobil brexit, je největší v historii vzájemných vztahů mezi EU a Británií a jeho řešení je ještě daleko, okomentoval napjatou situaci šéf Evropské rady Donald Tusk.

„Bohužel myšlenka brexitu s Davidem Davisem neodešla,“ prohlásil Tusk s tím, že politici přicházejí a odcházejí, ale problémy, kterým pomohli na svět, zůstávají. Podobné vyjádření podle něj platí i pro Johnsonův konec ve vládě.

Novým ministrem pro odchod Spojeného království z Evropské unie se stal Dominic Raab. Podle mluvčího komise Margaritise Schinase jsou tyto personální změny nepochybně důležité pro britskou stranu, pro ostatních 27 unijních zemí je však podle něj důležitější vyjednávací mandát, který všechny státy nadále podporují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoExperti probrali maďarské změny a nového prezidenta

Maďarsko má nového prezidenta, je jím bývalý předseda nejvyššího soudu András Baka. Do funkce jej zvolil parlament, v němž má dvoutřetinovou většinu vládnoucí strana Tisza. Poslanci opozičního Fideszu hlasování bojkotovali. Tisza před volbami hovořila o tom, že dojde k „zúčtování“ s Orbánovým režimem, naopak Baka v projevu zdůraznil, že „nové Maďarsko nemůžeme budovat na pomstě“. Dle experta na Maďarsko a redaktora Reflexu Olivera Adámka chtěl Baka vyzvat vládu k tomu, aby nedělala „politický hon na čarodějnice a politicky motivované zavírání lidí, kteří byli spojení s minulou vládou“. Publicistka Lucie Sulovská upozornila na to, že Baku v minulosti odstranil z pozice šéfa nejvyššího soudu právě Orbánův režim. Stejným způsobem však dle ní postupuje Magyarova vláda vůči představitelům Orbánovy vlády. Diskusí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 20 mminutami

V Texasu havaroval vrtulník americké armády, zahynuli dva vojáci

V Texasu ve středu havaroval útočný vrtulník Apache americké armády, zahynuli oba vojáci na palubě. Při pádu stroje do pole vypukl rozsáhlý požár vegetace, kvůli němuž muselo být evakuováno několik obydlí. V noci na čtvrtek o tom napsaly tiskové agentury s odvoláním na tamní představitele.
05:29Aktualizovánopřed 48 mminutami

Zemětřesení v Kolumbii má 265 obětí, další stovky lidí se pohřešují

Pondělní zemětřesení v Kolumbii si dosud vyžádalo nejméně 265 obětí na životech. Dalších 496 lidí se pohřešuje, zranění utrpělo téměř 3500 lidí. V noci na čtvrtek SELČ to podle agentur řekl kolumbijský prezident Abelardo de la Espriella. Současně oznámil záměr vyhlásit v zemi stav ekonomické nouze.
03:47Aktualizovánopřed 52 mminutami

Z elektrolytů se stal trend. Na co si dát pozor?

Nápoje s elektrolyty byly hlavně v minulosti spojeny se sportem, dnes už je ale lidé koupí i v obchodě s potravinami a užívají je v práci nebo během dne, aby třeba zahnali únavu. Popularita těchto produktů masivně roste také díky sociálním sítím. A to i přes rady odborníků, podle kterých jejich užívání v každodenním životě není tolik potřeba. Experti také upozorňují, že nadměrný příjem elektrolytů může být pro člověka i škodlivý.
před 1 hhodinou

Rusko zesiluje údery na ukrajinskou energetiku, zima může být těžší než loni

Letošní zima by mohla být pro Ukrajinu ještě těžší než loni, kdy Rusko terorizovalo obyvatele napadené země ničením energetiky uprostřed mrazů. Moskva letos zintenzivnila údery na ukrajinské zdroje elektřiny a Kyjev s odkazem na zpravodajské služby USA tvrdí, že další velká vlna útoků na energetiku by mohla z Ruska přijít ještě v létě. To všechno v situaci, kdy se Ukrajině nedostává raket protivzdušné obrany.
před 2 hhodinami

Několik členů posádky USS Abraham Lincoln se pokusilo skočit přes palubu

Několik příslušníků amerického námořnictva a námořní pěchoty se pokusilo skočit přes palubu letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Dělo se tak během jejího prodlouženého nasazení v souvislosti s válkou s Íránem. Média a vojenské weby Navy Times či Stars and Stripes s odvoláním na rodiny příslušníků americké armády upozorňují na to, že na lodi panují špatné životní podmínky a duševní zdraví posádky se zhoršuje.
před 9 hhodinami

Ukrajina podnikla masivní útok na ruský Krasnodarský kraj, tvrdí tamní úřady

Podle ruských úřadů noční ukrajinské útoky na ruský Krasnodarský kraj zabily dva lidi – včetně dítěte – a několik dalších zranily. Trosky dronů v kraji zasáhly čtyři průmyslové podniky. Ruská armáda sdělila, že v noci na středu zničila 502 ukrajinských bezpilotních letounů. List Financial Times napsal, že Ukrajina přerušila útoky na ropné tankery. Ukrajinské zdroje informují o zasažení čtyř ruských válečných lodí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.