Miliony občanů EU včetně desítek tisíc Čechů žijících v Británii se konečně dozvěděli, co musí udělat, aby mohli po brexitu v zemi zůstat. Za přihlášku do povinného registru dají necelé dva tisíce korun. Povolení k pobytu mine jen zločince, kteří strávili déle než rok ve vězení. Detaily oznámil britský ministr vnitra Sajid Javid, který zkritizoval ostatní státy EU, jež podle něj zanedbávají plány týkající se naopak práv Britů žijících v těchto zemích.
K získání takzvaného statusu usedlíka se bude muset registrovat všech 3,3 milionu občanů EU žijících na britských ostrovech. Většina lidí, kteří žili ve Spojeném království více než pět let před rokem 2020, má dostat trvalý pobyt, ostatní získají jen povolení k pobytu.
Občané EU budou odpovídat na tři jednoduché otázky. Nejprve budou muset předložit průkaz totožnosti z domovské země s digitální fotografií, následně uvést, zda se dopustili trestného činu a zda skutečně žijí ve Velké Británii.
Vše prostřednictvím mobilní aplikace
Schéma bude dostupné na internetu a prostřednictvím mobilní aplikace. Nutný bude ovšem operační systém Android, registrovat se nebude možné na mobilních zařízeních firmy Apple. K dispozici budou i pomocníci, kteří s vyplňováním žádosti lidem se sníženou pohyblivostí pomohou přímo doma.
Podle ministra vnitra by úřady měly o žádosti rozhodnout do dvou týdnů. Příčina odmítnutí bude kriminální minulost závažného charakteru (více než rok vězení), nikoli kupříkladu pokuty za parkování, zdůraznil resort vnitra.
Žádost bude stát 65 liber (asi dva tisíce korun) pro dospělé a 32,5 libry (zhruba tisíc korun) pro děti. Unijní občané po registraci získají identifikační číslo, ne ale ve formě fyzického občanského průkazu. Toto číslo bude třeba pro veřejné služby, k účasti na zdravotním pojištění či v zaměstnání.
Rodiče pečující na plný úvazek o dítě či o své příbuzné, důchodci a studenti získají status „usedlíka bez doložení příjmů“. Občané Irska nebudou muset o status usedlíka žádat, pokud ale mají manžela či manželku z neunijní země, budou chtít úřady doklad, že v Británii žijí.
Registrační program vyjde asi na 170 milionů liber a zahrnovat má také žádosti od občanů Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Testování systému začne nejspíš už v příštích týdnech, samotné registrace by měly odstartovat na podzim. Program poběží během dvouletého přechodného období, tedy až do června 2021, informuje BBC.
Nic neřešíte, opřel se do unijních zemí britský ministr
Ministr vnitra Sajid Javid současně se zveřejněním informací o žádostech obvinil Evropskou unii, že se dostatečně nezabývá právy britských občanů, kteří budou žít v zemích EU po odchodu Spojeného království z bloku. V členských státech Unie žije asi 1,3 milionu Britů.
Javid vyzval Brusel, aby přišel s konkrétnějšími plány. „Znepokojuje mě, že nevím o žádném obdobném plánu týkajícím se toho, jak budou členské země EU podporovat britské občany, kteří v nich žijí,“ zdůraznil britský ministr.
V členských státech Unie žije asi 1,3 milionu Britů. Lídři EU mají teď dvě možnosti – buď potvrdit stávající status Britů v unijních státech, ať už jde o trvalé povolení, nebo to dočasné, nebo zavést stejný systém registrace, jako nyní oznámila Británie.
Představitelka organizace British in Europe (Britové v Evropě) Jane Goldingová v této souvislosti zdůraznila, že Britové žijící v EU si nepřejí, aby měli po brexitu takzvaný status usedlíka. Sedmadvacítka by podle Goldingové měla spíše „vyladit stávající systém“.
