Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci odsuzující Izrael za zabíjení Palestinců

3 minuty
Rezoluce Valného shromáždění kvůli zabíjení Palestinců
Zdroj: ČT24

Valné shromáždění OSN ve středu přijalo nezávaznou rezoluci, která odsuzuje Izrael za zabíjení Palestinců z Pásma Gazy a požaduje pro Palestince mezinárodní ochranu. Neprošel naopak americký návrh, jenž odpovědnost za násilí v Gaze připisoval radikálnímu hnutí Hamás.

Shromáždění o 193 členech zasedlo mimořádně na žádost arabských států. Pro rezoluci hlasovalo 120 států, proti bylo osm a 45 se zdrželo.

Kromě USA a Izraele proti rezoluci hlasovaly Austrálie, Togo, Šalamounovy ostrovy, Marshallovy ostrovy, Nauru a Federativní státy Mikronésie. Hlasování se kromě České republiky zdrželo například také Slovensko, Německo, Rakousko či Polsko.

Rezoluci předložili Palestinci spolu s Alžírskem a Tureckem. Učinili tak poté, co Spojené státy podobný text vetovaly v Radě bezpečnosti. Dokumenty Valného shromáždění nejsou na rozdíl od dokumentů Rady bezpečnosti závazné.

„Návrh, který předkládáme, má přispět k opětovnému uklidnění nestabilní situace. Má odvrátit násilí vůči civilnímu obyvatelstvu a podpořit zvažovaná opatření na ochranu palestinských civilistů. Tento proces začíná žádostí ke generálnímu tajemníkovi o předložení zprávy, a to včetně doporučení týkajících se mechanismu mezinárodní ochrany v této oblasti,“ prohlásil na Valném shromáždění zástupce Palestiny Rijád Mansúr.

Nikki Haleyová během zasedání Valného shromáždění
Zdroj: Mike Segar/Reuters

Američané neprosadili pasáž o Hamásu

Americká velvyslankyně při OSN Nikki Haleyová řekla, že rezoluce neobsahuje ani zmínku o „teroristech z Hamásu“ a je zcela jednostranná. „Povaha tohoto usnesení jasně ukazuje, že je politické a naprosto jednostranné. Neobsahuje ani jednu zmínku o Hamásu, který běžně iniciuje násilí v Gaze. Taková jednostranná usnesení neprosadí mír mezi Izraelci a Palestinci,“ uvedla Haleyová.

USA chtěly, aby se do rezoluce přidala pasáž odsuzující násilí Hamásu. Nejprve se hlasovalo o tomto návrhu, který ale neprošel, protože ho nepodpořily potřebné dvě třetiny států. Pro se vyslovilo 62, proti 58 a 42 se zdrželo.

Zástupce Palestiny Rijád Mansúr
Zdroj: Mike Segar/Reuters

Izraelští vojáci od konce března, kdy začaly protesty u hranice mezi Gazou a Izraelem, zabili přes 120 Palestinců a zranili tisíce dalších. Hamás v Gaze vládne a Izrael i USA jej viní, že vyvolává protiizraelské nepokoje a zneužívá civilistů pro vlastní snahu o narušení hranice. Hamás vedl s Izraelem už tři války.

Palestinští představitelé požadují mezinárodní ochranu pro okupovaný palestinský národ. Jakou by měla mít podobu, ale není jasné. Hovoří se o pozorovatelích i o případné mírové misi. Generální tajemník OSN António Guterres ale dříve řekl, že k tomu, aby podal návrh na tuto misi, musí mít mandát Rady bezpečnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěJen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Pozornost na konferenci přilákala i početná a personálně silná americká delegace, oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump sdělil, že se s ním ve středu setká.
13:19Aktualizovánopřed 14 mminutami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 39 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 48 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 1 hhodinou

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...