Erdogan zkritizoval Rakousko kvůli uzavírání mešit. Varoval před křížáckými válkami a chce odplatu

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ostře kritizoval rozhodnutí vlády rakouského kancléře Sebastiana Kurze uzavřít sedm mešit a vyhostit ze země čtyřicet imámů. Turecký prezident zároveň varoval před odvetou. Podobné kroky podle Erdogana přibližují svět k nové válce mezi křižáky a muslimy. Píše o tom turecký zpravodajský web Hurriyet Daily News.

Vídeň se rozhodla uzavřít mešity a vykázat duchovní kvůli šíření radikálních názorů a financování ze zahraničí. Kurz se tak pustil do boje proti „politickému islámu a radikalizaci“, které podle něj do Rakouska nepatří. Erdogan teď v reakci varoval před „křižáckou válkou“.

„Obávám se, že opatření, která přijal rakouský kancléř, vedou svět do války mezi křížem a půlměsícem,“ prohlásil Erdogan s odkazem na křesťanství a islám. „Znamená to, že podnikneme také nějaké kroky,“ upozornil turecký prezident. 

Rakousko už dříve kritizoval i turecký předseda vlády Binali Yıldırım. „Je to špatně. Neodpovídá to ani všeobecným právním předpisům, ani hodnotám EU, ani právům přistěhovalců,“ řekl v pátek turecký premiér.

Turecké ministerstvo zahraničí vydalo ostré prohlášení. „Odsuzujeme rakouské politiky, zejména kancléře Kurze, kteří se snaží získat politické body z tohoto alarmujícího vývoje,“ uvedla diplomacie. Rakouský premiér by se podle ní měl soustředit spíš na boj proti rasismu, xenofobii a vzestupu krajní pravice.

Podle odhadů rakouského ministerstva vnitra žije v Rakousku, které má zhruba 8,7 milionu obyvatel, přibližně 700 tisíc muslimů. Převážná většina má kořeny v Turecku. V zemi je více než 400 muslimských modliteben a mešit.

 Ankara se před kontroverzním referendem o posílení pravomocí tureckého prezidenta dostala do roztržky s celou řadou evropských zemí, které nechtěly tureckým politikům dovolit agitovat na jejich půdě. Erdogan to tehdy označil za „nacistické praktiky“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 3 hhodinami

USA a Rusko budou o víkendu jednat na Floridě, píše Politico

Vyjednávači USA a Ruska se o víkendu sejdou v Miami na Floridě, aby projednali možnou cestu k míru v rusko-ukrajinském konfliktu, uvádí americký portál Politico s odvoláním na dva své zdroje. Součástí ruské delegace bude prý Kirill Dmitrijev, jenž je výkonným ředitelem Ruského fondu přímých investic a předním ruským vyjednávačem pro Ukrajinu. Očekává se, že americké zástupce povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a Jared Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Odvolací soud umožnil setrvání Národní gardy ve Washingtonu

Americký federální odvolací soud ve středu rozhodl, že nasazení Národní gardy ve Washingtonu může prozatím pokračovat, čímž zvrátil verdikt nižší instance nařizující stažení vojáků. Informovala o tom agentura AP s tím, že gardisté v metropoli zůstanou i v roce 2026. Národní gardu, rezervní složku amerických ozbrojených sil, vyslal do hlavního města k policejní misi prezident Donald Trump.
před 4 hhodinami

Novela zákona o veřejnoprávních médiích vyvolává v Litvě protesty

Novináři a zástupci kulturní sféry protestují v litevském Vilniusu. Obávají se, že novela zákona o fungování veřejnoprávních médií ohrožuje jejich nezávislost a svobodu. Už minulý týden demonstrovalo na podporu médií ve Vilniusu několik desítek tisíc lidí. Znepokojení vyjadřují i mezinárodní organizace včetně Evropské vysílací unie. Podle vlády jsou změny v „Litevském národním rozhlase a televizi“ nutné. Parlament by měl o novele ve druhém čtení rozhodovat ve čtvrtek. Vládní koalice má teoreticky dost mandátů i na případné přehlasování prezidentského veta.
před 5 hhodinami

Europarlament žádá dostupnou možnost potratu pro všechny ženy v EU

Poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku vyzvali k tom, aby všechny ženy v EU měly možnost bezpečně podstoupit potrat. Ženy, které žijí v zemích, kde tento zákrok není povolen, by ho mohly podstoupit v jiném unijním státě bezplatně. Usnesení je nicméně pro členské státy nezávazné.
před 5 hhodinami

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 6 hhodinami

Slovenský soud pozastavil účinnost zákona rušícího úřad pro ochranu whistleblowerů

Slovenský ústavní soud ve středu pozastavil účinnost zákona, který měl zrušit stávající úřad na ochranu oznamovatelů protispolečenské činnosti a nahradit ho od ledna příštího roku novou institucí. Rozhodnutí soudu uvítala opozice, která mu minulý týden doručila podnět k přezkoumání zákona. Výhrady vůči němu měla také Evropská komise, slovenský generální prokurátor i slovenský prezident Peter Pellegrini. Soud zrušil i nové administrativní povinnosti pro nevládní organizace.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...