Pražské jaro 1968 vnímají Češi a Rusové i po půlstoletí zcela odlišně. Podle části ruských historiků nedostali běžní obyvatelé Ruska ani po dekádách možnost pochopit smysl událostí v tehdejším Československu. A dnes už o invazi vojsk Varšavské smlouvy ani vědět nechtějí.
Ruské noviny psaly a stále píší o bratrské pomoci. Ve školách se o události téměř nemluví. A pokud ano, pak jednostranně. „Nejsem si jistý, zda mladá generace pochopí smysl těch událostí,“ obává se Boris Beljenkov z Hnutí Memorial.
V textu, který loni během návštěvy Miloše Zemana zveřejnila ruská armádní televize Zvezda řízená ministerstvem obrany, autor napsal, že Češi by měli být za rok 1968 Sovětskému svaz vděčni. Invaze prý zabránila uskutečnit státní převrat a umožnila Čechům žít v míru.
Ruský premiér Dmitrij Medvěděv se od článku veřejně distancoval a zdůraznil, že je osobním názorem autora a zásadně se liší od postoje vedení Ruska.
Podle bývalého českého politika Petra Pitharta ale Rusové nedokážou uznat své hříchy.
Běžní Rusové považují vstup vojsk za správný zásah proti kontrarevoluci. „Vědí, že Sovětský svaz Československo osvobodil. A to se dostalo do situace, kdy přestalo být vděčné,“ vysvětluje ruské vnímání Pražského jara Andrej Kolesnikov z Centra Carnegie.
Otevřou se ruské archivy?
Pro bližší poznání je ovšem nutný otevřený přístup k ruským archivům, ovšem k těm je stále obtížné se dostat. Příští týden chce o zpřístupnění materiálů na česko-ruském diskusním fóru hovořit šéf Ústavu pro studium totalitních režimů. Čelí přitom kritice části pracovníků ústavu, kteří fórum pokládají za jeden z nástrojů, jak legitimizovat nedemokratickou politiku současného kremelského režimu.
„Účast na česko-ruském fóru není z naší strany politická, že bych šel hájit putinovské Rusko, či obhajovat politiku současného Hradu,“ brání se nařčením ředitel ÚSTR Zdeněk Hazdra.
Proti ustavení fóra se už loni postavili i bývalí čeští diplomaté. Podle nich bude iniciativa sloužit jen jako propagandistický nástroj Ruska.
