V Itálii se rodí vláda protestu. Chce přestat šetřit, omezit imigraci a předělat EU

3 minuty
Události: Nová italská vláda
Zdroj: ČT24

Italský prezident Sergio Mattarella jedná s představiteli stran Hnutí pěti hvězd (M5S) a Liga o vzniku nové vlády. Strany mají dohromady 352 ze 650 poslanců a 170 z 315 senátorů, což znamená pohodlnou většinu. Dlouho se nemohly dohodnout na tom, které z nich má připadnout post premiéra. Ten zřejmě získá kompromisní kandidát, profesor správního práva bez zkušeností s politikou Giuseppe Conte.

Lídři obou stran by měli obsadit ministerská křesla. O šéfovi M5S Luigim di Maiovi média píší jako o budoucím ministrovi práce a sociálního zabezpečení, předseda Ligy Matteo Salvini patrně povede vnitro.

Conte už nějaký čas v zákulisí spolupracuje se stranou M5S. Sestavil například právní část jejího programu. „V minulosti jsem volil levici,“ řekl při představování vládních kandidátů strany. Dále představil své priority: „Nejdřív ze všeho je nutné skoncovat s nepoužitelnými zákony. Je jich mnohem víc než těch 400, které zmínil Luigi Di Maio.“ Je podle něj také třeba posílit protikorupční legislativu a „kompletně přepracovat“ reformu školství přijatou za předchozí vlády.

Podle italského tisku je Conte také odborníkem na „řízení velkých firem v krizovém období“, což se podle listu La Repubblica bude hodit při řešení problémů oceláren Ilva a aerolinek Alitalia.

V roce 1988 se Conte stal členem komise, která pracovala na reformě občanského zákoníku. Poskytoval právní konzultace Římské obchodní komoře a v roce 2013 jej poslanci parlamentu vybrali do poradního sboru státního úřadu, který se věnuje správnímu právu. Členství v něm se vzdal v souvislosti se svou nynější nominací do vlády.

Je odborníkem na obchodní, správní, finanční a civilní právo s praxí z univerzit v Římě, na Sardinii a ve Florencii i v zahraničí. Působil na Yale, Sorbonne nebo Cambridge. Spolupracuje s renomovanými zahraničními univerzitami, publikuje v odborném tisku a napsal několik odborných publikací.

Evropu straší program rodící se koalice

Obě strany se už dohodly na koaliční smlouvě. A ta vystrašila evropské partnery. Přinese totiž zřejmě velký tlak na už tak zadlužené státní finance. Liga chce výrazně snížit daně, M5S si zase přeje prosadit základní nepodmíněný příjem ve výši 780 eur (bezmála 20 tisíc korun) měsíčně.

Plánuje se také snížení věku odchodu do penze, který měl v následujícím roce stoupnout na 67 let. Podle odhadů by italská kasa po zavedení těchto tří změn přišla o 112 miliard eur (2,86 bilionu korun) ročně. Koalice si slibuje, že opatření přinesou oživení spotřeby, růst ekonomiky a tím i dodatečné příjmy do rozpočtu, takže problémy podle ní nehrozí.

Koaliční smlouva výrazně zpřísňuje postoj vlády k lidem, kteří do Itálie připlouvají z Afriky. Dokument volá po deportaci imigrantů a zřízení většího počtu detenčních táborů pro běžence bez dokumentů.

M5S a Liga chtějí dosáhnout revize takzvaného dublinského systému, podle nějž řízení s žadateli o azyl zahájí ta země, v níž o něj uprchlík poprvé požádal nebo v níž prokazatelně poprvé vstoupil na území EU. Itálie je takovou zemí na často využívané trase  z Libye. Strany místo toho chtějí docílit přerozdělování uprchlíků mezi unijní země, což ale pro změnu odmítají země visegrádské skupiny.

Dvojice stran chce také reformovat Evropskou unii. Po tom volá hlavně tradičně euroskeptická Liga. Za jedinou „demokraticky legitimní“ unijní instituci považuje Evropský parlament a přeje si zvýšení jeho pravomocí na úkor Komise a Rady.

Budoucí možní vládní spojenci volají také po zrušení sankcí proti Rusku, jejž považují za obchodního partnera. EU zavedla sankce proti Putinovu režimu poté, co v roce 2014 provedl vojenskou invazi na Ukrajinu. Koaliční smlouva M5S a Ligy přesto potvrzuje členství Itálie v NATO a nazývá Spojené státy „privilegovaným spojencem“.

Liga i M5S jsou protestní strany, které před březnovými parlamentními volbami do obou komor zákonodárného sboru hlásaly hlavně radikální změnu dosavadního kurzu levicové proevropské vlády. Liga sbírala hlasy především na severu země. Dlouhá léta tam prosazovala odtržení bohatého severu Itálie od chudšího jihu. Tohoto programu se už ale vzdala. M5S naopak získala největší podporu hlavně na jihu Itálie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

O domov přišla dvakrát. Teď Širín bydlí díky dárcům z Česka

Nezisková organizace Člověk v tísni zůstává aktivní v Sýrii – i přes velké seškrtání peněz poskytovaných z USA. Pomáhají tak prostředky poskytnuté OSN a EU. Člověk v tísni proto mohl podat pomocnou ruku také Širín al-Radžab v humanitárním komplexu al-Amal ve městě Harem na severu země, ve kterém našli útočiště uprchlíci před válkou. Širín přitom přišla o domov hned dvakrát.
před 44 mminutami

Izrael chce další osady na Západním břehu. Maří tak variantu dvoustátního řešení

Izrael schválil dalších devatenáct židovských osad na Západním břehu. Za poslední tři roky jich legalizoval už 69. Vláda v Jeruzalémě jejich výstavbu dlouhodobě podporuje i přes mezinárodní kritiku a nijak se netají, že tím chce zmařit možnost dvoustátního řešení. Dovnitř izraelské populace pak ještě zaznívají argumenty bezpečnostní a náboženské, říká ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová.
před 1 hhodinou

Pád letounu mexického námořnictva v Texasu nepřežilo pět lidí

Nejméně pět lidí zahynulo po pádu malého letadla mexického námořnictva v americkém státě Texas. Letoun se zřítil v pondělí tamního času, přepravoval jednoročního pacienta spolu se sedmi dalšími lidmi. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na lokální činitele.
před 3 hhodinami

Policie v Srbsku obklíčila slovenské demonstranty při návštěvě Pellegriniho

Srbská policie při pondělní návštěvě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho v srbském městě Báčsky Petrovec obklíčila v parku demonstranty z řad slovenské menšiny. Ti protestovali proti srbskému prezidentovi Aleksandru Vučičovi, který slovenského protějška při návštěvě doprovázel. Informoval o tom slovenský deník Pravda. Slovenská menšina tvoří v Báčském Petrovci až 60,5 procenta z přibližně šesti tisíc obyvatel.
před 4 hhodinami

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Grónsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 6 hhodinami

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 9 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 10 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 18 hhodinami
Načítání...