V Itálii se rodí vláda protestu. Chce přestat šetřit, omezit imigraci a předělat EU

Nahrávám video

Italský prezident Sergio Mattarella jedná s představiteli stran Hnutí pěti hvězd (M5S) a Liga o vzniku nové vlády. Strany mají dohromady 352 ze 650 poslanců a 170 z 315 senátorů, což znamená pohodlnou většinu. Dlouho se nemohly dohodnout na tom, které z nich má připadnout post premiéra. Ten zřejmě získá kompromisní kandidát, profesor správního práva bez zkušeností s politikou Giuseppe Conte.

Lídři obou stran by měli obsadit ministerská křesla. O šéfovi M5S Luigim di Maiovi média píší jako o budoucím ministrovi práce a sociálního zabezpečení, předseda Ligy Matteo Salvini patrně povede vnitro.

Conte už nějaký čas v zákulisí spolupracuje se stranou M5S. Sestavil například právní část jejího programu. „V minulosti jsem volil levici,“ řekl při představování vládních kandidátů strany. Dále představil své priority: „Nejdřív ze všeho je nutné skoncovat s nepoužitelnými zákony. Je jich mnohem víc než těch 400, které zmínil Luigi Di Maio.“ Je podle něj také třeba posílit protikorupční legislativu a „kompletně přepracovat“ reformu školství přijatou za předchozí vlády.

Podle italského tisku je Conte také odborníkem na „řízení velkých firem v krizovém období“, což se podle listu La Repubblica bude hodit při řešení problémů oceláren Ilva a aerolinek Alitalia.

V roce 1988 se Conte stal členem komise, která pracovala na reformě občanského zákoníku. Poskytoval právní konzultace Římské obchodní komoře a v roce 2013 jej poslanci parlamentu vybrali do poradního sboru státního úřadu, který se věnuje správnímu právu. Členství v něm se vzdal v souvislosti se svou nynější nominací do vlády.

Je odborníkem na obchodní, správní, finanční a civilní právo s praxí z univerzit v Římě, na Sardinii a ve Florencii i v zahraničí. Působil na Yale, Sorbonne nebo Cambridge. Spolupracuje s renomovanými zahraničními univerzitami, publikuje v odborném tisku a napsal několik odborných publikací.

Evropu straší program rodící se koalice

Obě strany se už dohodly na koaliční smlouvě. A ta vystrašila evropské partnery. Přinese totiž zřejmě velký tlak na už tak zadlužené státní finance. Liga chce výrazně snížit daně, M5S si zase přeje prosadit základní nepodmíněný příjem ve výši 780 eur (bezmála 20 tisíc korun) měsíčně.

Plánuje se také snížení věku odchodu do penze, který měl v následujícím roce stoupnout na 67 let. Podle odhadů by italská kasa po zavedení těchto tří změn přišla o 112 miliard eur (2,86 bilionu korun) ročně. Koalice si slibuje, že opatření přinesou oživení spotřeby, růst ekonomiky a tím i dodatečné příjmy do rozpočtu, takže problémy podle ní nehrozí.

Koaliční smlouva výrazně zpřísňuje postoj vlády k lidem, kteří do Itálie připlouvají z Afriky. Dokument volá po deportaci imigrantů a zřízení většího počtu detenčních táborů pro běžence bez dokumentů.

M5S a Liga chtějí dosáhnout revize takzvaného dublinského systému, podle nějž řízení s žadateli o azyl zahájí ta země, v níž o něj uprchlík poprvé požádal nebo v níž prokazatelně poprvé vstoupil na území EU. Itálie je takovou zemí na často využívané trase  z Libye. Strany místo toho chtějí docílit přerozdělování uprchlíků mezi unijní země, což ale pro změnu odmítají země visegrádské skupiny.

Dvojice stran chce také reformovat Evropskou unii. Po tom volá hlavně tradičně euroskeptická Liga. Za jedinou „demokraticky legitimní“ unijní instituci považuje Evropský parlament a přeje si zvýšení jeho pravomocí na úkor Komise a Rady.

Budoucí možní vládní spojenci volají také po zrušení sankcí proti Rusku, jejž považují za obchodního partnera. EU zavedla sankce proti Putinovu režimu poté, co v roce 2014 provedl vojenskou invazi na Ukrajinu. Koaliční smlouva M5S a Ligy přesto potvrzuje členství Itálie v NATO a nazývá Spojené státy „privilegovaným spojencem“.

Liga i M5S jsou protestní strany, které před březnovými parlamentními volbami do obou komor zákonodárného sboru hlásaly hlavně radikální změnu dosavadního kurzu levicové proevropské vlády. Liga sbírala hlasy především na severu země. Dlouhá léta tam prosazovala odtržení bohatého severu Itálie od chudšího jihu. Tohoto programu se už ale vzdala. M5S naopak získala největší podporu hlavně na jihu Itálie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Brit u soudu přiznal, že přes dvacet let omamoval a znásilňoval manželku

Muž v Británii více než dvacet let podával své manželce omamné látky a znásilňoval ji. Šedesátiletý Brit, jehož jméno nelze uvést, aby nebyla odhalena totožnost jeho manželky, se k tomu v pondělí přiznal před soudem. Obžalovaný se zároveň přiznal k šedesáti trestným činům sahajícím až do roku 2004, včetně podání látky s úmyslem omámit nebo znehybnit manželku, informovaly tiskové agentury.
před 1 hhodinou

EU prodloužila sankce proti ruským občanům zatím jen o sedm dní

Členské státy EU se zatím nedohodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy o dalších šest měsíců. Protože bez dohody by sankce přestaly v úterý platit, shodly se alespoň na prodloužení o sedm dní do 22. září, aby státy získaly více času na další jednání. Informoval o tom mluvčí irského předsednictví.
18:07Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022.
08:05Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Svatbu Trumpa juniora na Bahamách zaplatil ruský oligarcha blízký Putinovi, píše Propublica

Svatbu Donalda Trumpa juniora na konci května na Bahamách tajně financoval ruský oligarcha Umar Kremlev, napojený na ruského vládce Vladimira Putina, uvedl server Propublica. Seznam hostů čítal kolem padesáti osob. Kremlev podle serveru uhradil náklady na svatbu ve výši stovek tisíc dolarů.
před 3 hhodinami

Pokud partneři Kyjeva zajistí, že Rusko zastaví útoky, uděláme to taky, řekl Zelenskyj

Pokud partneři Ukrajiny zajistí, že Moskva přestane útočit na její energetickou a kritickou infrastrukturu, pak bude i ona ochotna přestat s útoky na cíle v Rusku, sdělil v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Americký prezident Donald Trump dříve během pondělka napsal, že Ukrajina a Rusko souhlasily s ukončením vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu. Kreml na tvrzení šéfa Bílého domu zatím nereagoval.
18:53Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Zpomalte vývoj AI, volají experti i majitelé firem. Není důvod, míní Trump a Čína

Zatímco většina velkých amerických firem, které se věnují umělým inteligencím (AI), začala volat po zpomalení kvůli rostoucím obavám z budoucího vývoje, americký prezident Donald Trump se více obává Číny, která se snaží dosáhnout pokroku v tomto oboru bez ohledu na možné následky.
před 5 hhodinami

Ruský útok na vlak měl odradit spojence od podpory Ukrajiny, míní západní lídři

Nedělní útok ruského dronu na vlak na ukrajinské hranici s Polskem, které je členem NATO, měl za cíl zastrašit západní země podporující Ukrajinu, řekla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Podobně se vyjádřili také šéf francouzské diplomacie, německý ministr obrany či úřad britského premiéra. Kreml uvedl, že ruská armáda operuje na celém ukrajinském území a bude v tom pokračovat. Podle šéfa NATO Marka Rutteho nicméně útok ukazuje, nakolik je ruský vládce Vladimir Putin při svém válečném tažení na Ukrajině zoufalý.
11:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Lídři Skotska, Severního Irska a Walesu trvají na právu na sebeurčení

Lídři Skotska, Severního Irska a Walesu podepsali memorandum, kterým deklarovali právo svých národů na sebeurčení, informovala média. V čele všech tří zemí stojí poprvé v historii strany usilující o odchod z monarchie.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.