V Itálii se rodí vláda protestu. Chce přestat šetřit, omezit imigraci a předělat EU

Nahrávám video
Události: Nová italská vláda
Zdroj: ČT24

Italský prezident Sergio Mattarella jedná s představiteli stran Hnutí pěti hvězd (M5S) a Liga o vzniku nové vlády. Strany mají dohromady 352 ze 650 poslanců a 170 z 315 senátorů, což znamená pohodlnou většinu. Dlouho se nemohly dohodnout na tom, které z nich má připadnout post premiéra. Ten zřejmě získá kompromisní kandidát, profesor správního práva bez zkušeností s politikou Giuseppe Conte.

Lídři obou stran by měli obsadit ministerská křesla. O šéfovi M5S Luigim di Maiovi média píší jako o budoucím ministrovi práce a sociálního zabezpečení, předseda Ligy Matteo Salvini patrně povede vnitro.

Conte už nějaký čas v zákulisí spolupracuje se stranou M5S. Sestavil například právní část jejího programu. „V minulosti jsem volil levici,“ řekl při představování vládních kandidátů strany. Dále představil své priority: „Nejdřív ze všeho je nutné skoncovat s nepoužitelnými zákony. Je jich mnohem víc než těch 400, které zmínil Luigi Di Maio.“ Je podle něj také třeba posílit protikorupční legislativu a „kompletně přepracovat“ reformu školství přijatou za předchozí vlády.

Podle italského tisku je Conte také odborníkem na „řízení velkých firem v krizovém období“, což se podle listu La Repubblica bude hodit při řešení problémů oceláren Ilva a aerolinek Alitalia.

V roce 1988 se Conte stal členem komise, která pracovala na reformě občanského zákoníku. Poskytoval právní konzultace Římské obchodní komoře a v roce 2013 jej poslanci parlamentu vybrali do poradního sboru státního úřadu, který se věnuje správnímu právu. Členství v něm se vzdal v souvislosti se svou nynější nominací do vlády.

Je odborníkem na obchodní, správní, finanční a civilní právo s praxí z univerzit v Římě, na Sardinii a ve Florencii i v zahraničí. Působil na Yale, Sorbonne nebo Cambridge. Spolupracuje s renomovanými zahraničními univerzitami, publikuje v odborném tisku a napsal několik odborných publikací.

Evropu straší program rodící se koalice

Obě strany se už dohodly na koaliční smlouvě. A ta vystrašila evropské partnery. Přinese totiž zřejmě velký tlak na už tak zadlužené státní finance. Liga chce výrazně snížit daně, M5S si zase přeje prosadit základní nepodmíněný příjem ve výši 780 eur (bezmála 20 tisíc korun) měsíčně.

Plánuje se také snížení věku odchodu do penze, který měl v následujícím roce stoupnout na 67 let. Podle odhadů by italská kasa po zavedení těchto tří změn přišla o 112 miliard eur (2,86 bilionu korun) ročně. Koalice si slibuje, že opatření přinesou oživení spotřeby, růst ekonomiky a tím i dodatečné příjmy do rozpočtu, takže problémy podle ní nehrozí.

Koaliční smlouva výrazně zpřísňuje postoj vlády k lidem, kteří do Itálie připlouvají z Afriky. Dokument volá po deportaci imigrantů a zřízení většího počtu detenčních táborů pro běžence bez dokumentů.

M5S a Liga chtějí dosáhnout revize takzvaného dublinského systému, podle nějž řízení s žadateli o azyl zahájí ta země, v níž o něj uprchlík poprvé požádal nebo v níž prokazatelně poprvé vstoupil na území EU. Itálie je takovou zemí na často využívané trase  z Libye. Strany místo toho chtějí docílit přerozdělování uprchlíků mezi unijní země, což ale pro změnu odmítají země visegrádské skupiny.

Dvojice stran chce také reformovat Evropskou unii. Po tom volá hlavně tradičně euroskeptická Liga. Za jedinou „demokraticky legitimní“ unijní instituci považuje Evropský parlament a přeje si zvýšení jeho pravomocí na úkor Komise a Rady.

Budoucí možní vládní spojenci volají také po zrušení sankcí proti Rusku, jejž považují za obchodního partnera. EU zavedla sankce proti Putinovu režimu poté, co v roce 2014 provedl vojenskou invazi na Ukrajinu. Koaliční smlouva M5S a Ligy přesto potvrzuje členství Itálie v NATO a nazývá Spojené státy „privilegovaným spojencem“.

Liga i M5S jsou protestní strany, které před březnovými parlamentními volbami do obou komor zákonodárného sboru hlásaly hlavně radikální změnu dosavadního kurzu levicové proevropské vlády. Liga sbírala hlasy především na severu země. Dlouhá léta tam prosazovala odtržení bohatého severu Itálie od chudšího jihu. Tohoto programu se už ale vzdala. M5S naopak získala největší podporu hlavně na jihu Itálie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 22 mminutami

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), po poledni už to bylo 62 eur (1510 korun) za MWh. K růstu přispívá, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Na rekordní částku se vyšplhala i cena za přepravu LNG přes Atlantik. Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou také ceny ropy. Brent v úterý ráno přidal čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel, okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Teherán a Bejrút se potýkají s následky americko-izraelského konfliktu s Íránem

USA a Izrael od soboty útočí na Írán, na což Teherán odpověděl odpálením raket na Izrael, americké základny na Blízkém východě a další místa v regionu. Izrael zasahuje také pozice Hizballáhu v Libanonu. Během útoku zemřelo v Íránu podle vyjádření Červeného půlměsíce z úterního dopoledne 787 lidí včetně íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a byla poničena celá řada budov.
před 1 hhodinou

Masivní operace Epická zuřivost má Írán zlomit

V rámci izraelsko-americké operace Epic Fury (Epická zuřivost) proti Íránu nasadily Spojené státy na Blízký východ nejmohutnější letecké síly od invaze do Iráku před více než dvěma dekádami. Přísně utajovaná operace znamenala zapojení a koordinaci nejen zbraní, ale i kybernetických a vesmírných sil, stejně jako zpravodajských služeb v regionu. Hlavním cílem má být připravit Teherán o raketové kapacity a srazit režim na kolena, aby nemohl usilovat o atomovou bombu.
před 1 hhodinou

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Nejvíce Čechů je ve Spojených arabských emirátech.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rok plný selhání. Odborný žurnál zkritizoval ministra zdravotnictví Kennedyho

Jeden z nejprestižnějších zdravotních odborných časopisů světa, Lancet, vydal rozsáhlou kritiku amerického ministra zdravotnictví Roberta F. Kennedyho mladšího. List popsal změny, které Kennedy zavedl a které podle Lancetu poškodily americké zdravotnictví. Hovoří o roku plném selhání. Náprava prý bude trvat celé desítky let.
před 1 hhodinou

USA evakuují blízkovýchodní ambasády, rijádská čelila dronům

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád v regionu. Ambasáda v Maskatu vydala výstrahu s pokynem k vyhledání úkrytu pro své zaměstnance nejprve v prostoru ambasády a později v celém Ománu kromě dvou výjimek.
01:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kongresový výbor zveřejnil záznamy výpovědí Clintonových kvůli Epsteinovi

V pondělí bylo zveřejněno video bývalého prezidenta USA Billa Clintona ze slyšení před zákonodárci o jeho vazbách na sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Těm Clinton například řekl, že mu současný prezident Donald Trump sdělil, že předtím, než se jejich vztah zkazil, zažil s Epsteinem „skvělé chvíle“, nicméně rozhovor ho prý nevedl k myšlence, že by Trump byl do zapojen do něčeho nekalého. Před kongresovým výborem vypovídala také Clintonova manželka a bývalá ministryně zahraničí Hillary, jež uvedla, že si nepamatuje, že by se někdy s Epsteinem setkala.
před 3 hhodinami
Načítání...