Arménský parlament zvolil na druhý pokus premiéra. Stal se jím vůdce opozice Nikol Pašinjan, který byl jediným kandidátem. Předchozí šéf kabinetu Serž Sargsjan v dubnu odstoupil pod tlakem masových protestů. Pokud by Pašinjan zvolen nebyl, museli by Arméni k předčasným volbám.
Hrozba hlubší krize zažehnána. Arménským premiérem se stal opoziční lídr Pašinjan
Arménští demonstranti dosáhli svého, premiérem se stal lídr protestů Pašinjan (zdroj: ČT24)
Premiérovi zaručuje nová ústava veškerou moc. „Chtěl bych říct jen jediné: Budu sloužit lidu Arménské republiky. Děkuji mnohokrát,“ prohlásil bývalý novinář Pašinjan, který získal ve 105členném zákonodárném sboru podporu 59 poslanců, 42 hlasovalo proti.
Ke zvolení potřeboval hlasy 53 zákonodárců. Zvoleného vůdce protestního hnutí před parlamentem na jerevanském náměstí Republiky přivítal zástup zhruba desítky tisíc lidí mohutným jásotem a provoláváním „Pašinjan, Pašinjan“.
Arméni od něj očekávají zásadní reformy. V zemi žijí tři miliony lidí, další milion hlavně mladých odešel do zahraničí. Z těch, kteří zůstali, téměř 12 procent žije na hranici chudoby. Každý šestý člověk je bez práce.
Celé město je na nohách, chodí po ulicích, jezdí sem a tam. Auta troubí, lidé tady tancují. Radost jim pravděpodobně vydrží dlouho, protože Arméni jsou horkokrevným národem, který miluje takovéto akce.
„Republikáni přecházejí do opozice a zřejmě to byl jejich opoziční čin, když většina poslanců za republikány nedala svůj hlas Pašinjanovi, protože s ním nesouhlasí, je to jejich politický protivník. Ale uvědomovali si, že pro ně se ten jejich politický život velmi zkrátil a snad ve snaze zachránit si poslední zbytky politické přítomnosti v parlamentu několik poslanců dle dohod dalo hlas Pašinjanovi. Byli mezi nimi podnikatelé, oligarchové, velmi zvláštní postavy,“ uvedl zpravodaj Českého rozhlasu v Arménii Martin Dorazín.
Prezident Armen Sarksjan už Pašinjana šéfem kabinetu jmenoval, dosud vládnoucí Republikánská strana ale následně dala najevo, že s ním spolupracovat nebude. Pašinjan slíbil, že vymýtí korupci a co nejdřív vypíše nové nezmanipulované volby. Jednou z priorit jeho vlády bude upevňování vztahů s Evropskou unií a snaha dosáhnout bezvízového režimu s unijními státy.
GALERIE
Arménie
Pašinjan mírní obavy Moskvy z další „barevné revoluce“
Nový premiér také hodlá dodat nový impulz vztahům s USA a dál rozvíjet vztahy s Čínou a Indií. Prioritou zůstane i rozvoj strategického partnerství s Ruskem. „Vojenské partnerství s Ruskem považujeme za důležitý faktor zajišťující bezpečnost,“ prohlásil Pašinjan.
Arménie je blízkým spojencem Ruska a na arménském území jsou ruské základny. Moskva sleduje dění v této zemi s obavami, aby Arméni podobně jako občané Gruzie a Ukrajiny po masových demonstracích nezvolili vůdce, který by se od spolupráce s Ruskem odvrátil.
Pašinjan chce jet 14. května do Soči na zasedání Nejvyšší euroasijské ekonomické rady a setkat se tam s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Ten prý již novému arménskému premiérovi blahopřál. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov předtím v Moskvě řekl, že Kreml každopádně počítá v Soči s účastí Arménie jako „velmi důležitého partnera“.
Nový premiér chce usilovat o uznání Karabašské republiky
Pašinjan prohlásil, že arménskou vládu čekají vážné změny. Konkrétní jména kandidátů na odvolání a na jmenování ale sdělit ještě odmítl, s výjimkou ministra obrany. „Považuji jeho výměnu za nezbytnou,“ prohlásil.
Sdělil rovněž, že 9. května hodlá navštívit Náhorní Karabach, enklávu na jihozápadě Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem. Konflikt obou zemí o tento region, který si v minulosti vyžádal několik desítek tisíc životů, se navzdory mezinárodnímu úsilí stále nedaří vyřešit. Už dříve Pašinjan řekl, že bude-li zvolen premiérem, bude usilovat o mezinárodní uznání Karabašské republiky.
Současná krize v Arménii vypukla v polovině dubna, kdy začaly protesty proti snaze dlouholetého prezidenta Sargsjana uchovat si moc. Sargsjan byl hlavou státu deset let a před přesunem do premiérského křesla nechal změnit ústavu, aby výkonnou moc přenesl z rukou šéfa státu na šéfa vlády. Premiérem byl zvolen 17. dubna, o šest dní později ale rezignoval.
Při prvním hlasování o šéfovi kabinetu před týdnem Pašinjan nezískal potřebný počet hlasů, protože ho nepodpořili poslanci vládnoucí Sargsjanovy Republikánské strany. Pod tlakem dalších protestů ale republikáni opozičnímu předákovi pro druhou volbu hlasy slíbili.
Narodil se 1. června 1975 v Idževanu. Je vynikajícím řečníkem, pověstným kladením nepříjemných otázek. Je také zkušený revolucionář. Polovinu života strávil na barikádách, v ilegalitě a také ve vězení. Přitom vždy nabádal k nenásilným protestům. Vedl protesty proti bývalému premiérovi Seržovi Sargsjanovi poté, co Sargsjan po deseti letech prezidentování přesedl do premiérského křesla. Mnohatisícové pokojné protesty šéfa kabinetu nakonec přiměly k odstoupení.
Jako redaktor opozičního listu Armenian Times, který ostře kritizoval vládu prezidenta Roberta Kočarjana a premiéra Sargsjana, Pašinjan po parlamentních volbách 2007 uspořádal stávku vsedě. V roce 2009 se sám vzdal úřadům a skoro dva roky strávil za mřížemi, v lednu 2010 jej odsoudili k sedmi letům a v roce 2011 propustili při amnestii. Celou dobu odmítal obvinění z rozpoutání masových nepokojů po prezidentských volbách 2008, které se ziskem 52,8 procenta vyhrál Serž Sargsjan.
Pašinjan býval poradcem prvního arménského prezidenta Levona Ter-Petrosjana a v parlamentních volbách 2007 podporoval uskupení Impeachment proti prezidentovi Kočarjanovi a premiérovi Sargsjanovi. O rok později, po prezidentských volbách, se Pašinjan zúčastnil zmíněných protestů už proti prezidentovi Sargsjanovi.
Pašinjan není typem kabinetního politika. Pomenší plešatící muž, často vídaný v kšiltovce a tričku, je však důsledný ve snaze zajistit si mandát voličů. I když seděl ve vězení, kandidoval do parlamentu, ale prohrál. Po amnestii se v roce 2012 dokázal stát poslancem a o pět let později znovu. Poté kandidoval na starostu Jerevanu, ale prohrál duel se stávajícím starostou z vládní Republikánské strany.
Teď říká, že je třeba rozbít systém vybudovaný za Sargsjana a nepřipustit, aby si bývalý prezident zachoval faktickou moc, s čistě kosmetickými změnami. Ale uskupení, jehož součástí je Pašinjanova strana, v loňských parlamentních volbách nezískalo ani osm procent hlasů. Představuje liberální opozici, zasazující se za evropskou integraci Arménie.
Nikol Pašinjan