
Politická krize v Arménii
„Udělali jsme vše pro to, aby se konal dialog. Ale nelze takto věčně pokračovat. Vzhledem k tomu opouštíme vládnoucí stranu a prohlašujeme, že parlament musí vybrat premiérem toho, kdo má důvěru lidu. Nový premiér musí řešit vnitropolitickou krizi a v demokratických podmínkách zajistit parlamentní volby,“ uvedla strana Dašnakcuťun v prohlášení.
Petra Procházková
„Předčasné volby by mohly být pro vládnoucí Republikánskou stranu východiskem, jak si udržet jakousi moc v zemi, a zároveň eliminovat pouliční protesty. Jiná cesta už podle mě z této situace nevede.“
Připomněla také, že dva ze sedmi poslanců tohoto uskupení již dříve oznámili svůj přechod k opozici.
Opoziční předák Pašinjan ke zvolení premiérem potřebuje hlasy nejméně 53 z celkem 105 poslanců jednokomorového arménského parlamentu. Zatím má podle agentury TASS zaručenu podporu 40 zákonodárců. Přejdou-li k němu i všichni poslanci Dašnakcuťun, bude mu ještě šest hlasů scházet.
Právě Pašinjana navrhuje celá opozice na předsedu příští vlády. „Očekáváme, že všechny poslanecké kluby v parlamentu akceptují jediného kandidáta, kterého si vybral lid,“ prohlásil podle zpravodajského serveru Arka mluvčí jedné z opozičních stran Ruben Rubenjan.
Vládnoucí Republikánská strana disponuje v parlamentu 58 ze 105 poslaneckých mandátů. „Máme většinu v parlamentu. Naše frakce je jednotná, budeme mít vlastního kandidáta (na premiéra),“ řekl novinářům šéf poslaneckého klubu Vagram Bagdasarjan.
Opoziční prozápadně orientovaná liberální aliance Cesta ven (Jelk), kterou reprezentuje vůdce protestů Pašinjan, má v parlamentu devět poslanců. Jednatřicet mandátů má blok Carukjan, sdružený kolem mocného arménského oligarchy Gagika Carukjana.
Země ve slepé uličce
Situace v Arménii se dostala do slepé uličky, řekl úřadující předseda vlády Karapetjan. „Pašinjan prohlašuje, že úřadujícím premiérem se musí stát kandidát lidu, tedy on sám. Požádal jsem prezidenta, aby se poradil s politickými silami země a vypsal nové parlamentní volby. Chtějí-li občané Arménie zvolit Pašinjana, nechť se stane premiérem,“ konstatoval Karapetjan.
Karapetjana, který je stejně jako Sargsjan reprezentantem Republikánské strany ovládající parlament, považuje Pašinjan za představitele zkorumpovaného režimu a jeho úřadování v čele vlády je pro něj nepřijatelné.
Do předčasných parlamentních voleb by podle Pašinjana neměl stát v čele vlády zástupce republikánů. „Do funkce předsedy vlády by měl být jmenován kandidát lidu, a pak by měla být jmenována prozatímní vláda. Až potom se mohou uskutečnit mimořádné parlamentní volby,“ řekl Pašinjan podle agentury Arka.
Pokud vládnoucí Republikánská strana takový scénář odmítne, měli by lidé podle Pašinjana volby bojkotovat.

Novinářka Procházková: Není vůbec jisté, jak by předčasné volby dopadly
Karapetjan: Pašinjan si diktuje nové podmínky
Karapetjan se měl podle původní dohody ve středu s Pašinjanem sejít, ale schůzka byla zrušena. Podle úřadujícího premiéra si Pašinjan začal diktovat nové podmínky, žádal prý, aby se program jednání řídil výlučně jeho požadavky. „To nelze nazvat jednáním,“ prohlásil Karapetjan.
„Jsme ochotni jednat s úřady jen o pokojném předání moci. Premiérem se nestane představitel Republikánské strany,“ uvedl Pašinjanův mluvčí.
Pozorovatelé upozorňují, že premiér Sargsjan sice odstoupil, ale to neznamená, že by režim předal moc opozici. Sargsjanova Republikánská strana má se svým spojencem nadále
Prezident chce konzultace se stranami i mimo parlament
Do centra Jerevanu, kde se znovu sešly tisíce demonstrantů, byly povolány zesílené oddíly policie, která chrání budovy ministerstev, parlamentu a vládní Republikánské strany. Demonstranti, kteří požadují předčasné parlamentní volby a odchod dosavadní politické reprezentace, zablokovali prakticky všechny ulice v centru města. Policisté proti nim nezasahují.
Demonstranti podle očitých svědků zablokovali osobními automobily silnici vedoucí z metropole k mezinárodnímu letišti Zvartnoc. Na letišti jsou uvězněna auta, která se nemohou dostat do města.
O situaci v zemi hovořil Armen Sarkisjan s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle Kremlu vybídli všechny politické síly ke zdrženlivosti, odpovědnosti a k řešení krize konstruktivním dialogem, a to v ústavním rámci. Také Pašinjan prohlásil, že ho oficiální ruský představitel ujistil, že Moskva se nebude vměšovat do politické krize v Arménii.