Arménská vládní koalice se rozpadla, země je ve slepé uličce

Nahrávám video

Situace v Arménii se po protesty vynucené demisi premiéra Serže Sargsjana komplikuje. Vůdce opozičních demonstrací Nikola Pašinjan se měl sejít s úřadujícím předsedou vlády Karenem Karapetjanem, ze schůzky ale sešlo. Karapetjan poté vyzval prezidenta Armena Sarkisjana, aby vyhlásil mimořádné parlamentní volby. Pašinjan ale požaduje jmenování prozatímní vlády v čele s „kandidátem lidu“. Mezitím se rozpadla vládní koalice – odchází z ní menší partner Republikánské strany, levicová nacionalistická strana Dašnakcuťun (Arménská revoluční federace).

„Udělali jsme vše pro to, aby se konal dialog. Ale nelze takto věčně pokračovat. Vzhledem k tomu opouštíme vládnoucí stranu a prohlašujeme, že parlament musí vybrat premiérem toho, kdo má důvěru lidu. Nový premiér musí řešit vnitropolitickou krizi a v demokratických podmínkách zajistit parlamentní volby,“ uvedla strana Dašnakcuťun v prohlášení.

Předčasné volby by mohly být pro vládnoucí Republikánskou stranu východiskem, jak si udržet jakousi moc v zemi, a zároveň eliminovat pouliční protesty. Jiná cesta už podle mě z této situace nevede.
Petra Procházková
Lidové noviny

Připomněla také, že dva ze sedmi poslanců tohoto uskupení již dříve oznámili svůj přechod k opozici.

Opoziční předák Pašinjan ke zvolení premiérem potřebuje hlasy nejméně 53 z celkem 105 poslanců jednokomorového arménského parlamentu. Zatím má podle agentury TASS zaručenu podporu 40 zákonodárců. Přejdou-li k němu i všichni poslanci Dašnakcuťun, bude mu ještě šest hlasů scházet.

Právě Pašinjana navrhuje celá opozice na předsedu příští vlády. „Očekáváme, že všechny poslanecké kluby v parlamentu akceptují jediného kandidáta, kterého si vybral lid,“ prohlásil podle zpravodajského serveru Arka mluvčí jedné z opozičních stran Ruben Rubenjan.

Vládnoucí Republikánská strana disponuje v parlamentu 58 ze 105 poslaneckých mandátů. „Máme většinu v parlamentu. Naše frakce je jednotná, budeme mít vlastního kandidáta (na premiéra),“ řekl novinářům šéf poslaneckého klubu Vagram Bagdasarjan.

Opoziční prozápadně orientovaná liberální aliance Cesta ven (Jelk), kterou reprezentuje vůdce protestů Pašinjan, má v parlamentu devět poslanců. Jednatřicet mandátů má blok Carukjan, sdružený kolem mocného arménského oligarchy Gagika Carukjana.

Země ve slepé uličce

Situace v Arménii se dostala do slepé uličky, řekl úřadující předseda vlády Karapetjan. „Pašinjan prohlašuje, že úřadujícím premiérem se musí stát kandidát lidu, tedy on sám. Požádal jsem prezidenta, aby se poradil s politickými silami země a vypsal nové parlamentní volby. Chtějí-li občané Arménie zvolit Pašinjana, nechť se stane premiérem,“ konstatoval Karapetjan.

Karen Karapetjan
Zdroj: ČTK/AP/Tigran Mehrabjan

Dosavadní první vicepremiér Karapetjan se postavil do čela vlády po pondělní rezignaci ministerského předsedy Serže Sargsjana, které předcházelo deset dní masových demonstrací v Jerevanu a dalších arménských městech.

Karapetjana, který je stejně jako Sargsjan reprezentantem Republikánské strany ovládající parlament, považuje Pašinjan za představitele zkorumpovaného režimu a jeho úřadování v čele vlády je pro něj nepřijatelné. 

Do předčasných parlamentních voleb by podle Pašinjana neměl stát v čele vlády zástupce republikánů. „Do funkce předsedy vlády by měl být jmenován kandidát lidu, a pak by měla být jmenována prozatímní vláda. Až potom se mohou uskutečnit mimořádné parlamentní volby,“ řekl Pašinjan podle agentury Arka.

Pokud vládnoucí Republikánská strana takový scénář odmítne, měli by lidé podle Pašinjana volby bojkotovat.

Nahrávám video

Karapetjan: Pašinjan si diktuje nové podmínky

Karapetjan se měl podle původní dohody ve středu s Pašinjanem sejít, ale schůzka byla zrušena. Podle úřadujícího premiéra si Pašinjan začal diktovat nové podmínky, žádal prý, aby se program jednání řídil výlučně jeho požadavky. „To nelze nazvat jednáním,“ prohlásil Karapetjan.

„Jsme ochotni jednat s úřady jen o pokojném předání moci. Premiérem se nestane představitel Republikánské strany,“ uvedl Pašinjanův mluvčí.

Pozorovatelé upozorňují, že premiér Sargsjan sice odstoupil, ale to neznamená, že by režim předal moc opozici. Sargsjanova Republikánská strana má se svým spojencem nadále 

Prezident chce konzultace se stranami i mimo parlament

Do centra Jerevanu, kde se znovu sešly tisíce demonstrantů, byly povolány zesílené oddíly policie, která chrání budovy ministerstev, parlamentu a vládní Republikánské strany. Demonstranti, kteří požadují předčasné parlamentní volby a odchod dosavadní politické reprezentace, zablokovali prakticky všechny ulice v centru města. Policisté proti nim nezasahují.

Demonstranti podle očitých svědků zablokovali osobními automobily silnici vedoucí z metropole k mezinárodnímu letišti Zvartnoc. Na letišti jsou uvězněna auta, která se nemohou dostat do města.

O situaci v zemi hovořil Armen Sarkisjan s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle Kremlu vybídli všechny politické síly ke zdrženlivosti, odpovědnosti a k řešení krize konstruktivním dialogem, a to v ústavním rámci. Také Pašinjan prohlásil, že ho oficiální ruský představitel ujistil, že Moskva se nebude vměšovat do politické krize v Arménii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemětřesení ve Venezuele si podle úřadů vyžádalo 164 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové si událost vyžádala nejméně 164 mrtvých, dalších 971 lidí utrpělo zranění. Vyhlásila také stav nouze. Silné otřesy byly zaznamenány i ve venezuelském hlavním městě Caracasu, kde se podle tamního ministra vnitra zřítilo několik budov. Americká geologická služba (USGS) dříve odhadla, že obětí může být deset tisíc až sto tisíc.
01:03AktualizovánoPrávě teď

Krize na Krymu trvá, v ropném skladu na jihu Ruska hoří

V ropném skladu v Krasnodarském kraji na jihu Ruska vypukl požár poté, co se na něj zřítily trosky ukrajinského dronu. Píše to ruská státní agentura TASS s odvoláním na místní úřady. Okupovaný Krym má nadále problémy s dodávkami elektřiny. V noci pokračovaly také ruské útoky na Ukrajinu.
před 27 mminutami

Ve Francii padl teplotní rekord, Španělsko hlásí dvě stě mrtvých kvůli vedrům

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Podle agentury AFP to vyplývá z dat španělského systému MoMo. Ten monitoruje vývoj počtu mrtvých v jednotlivých dnech a údaje porovnává s očekáváním založeným na historických záznamech. S neobvyklým horkem se potýkají i Německo, Velká Británie či Francie. Ta opět hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc.
10:45Aktualizovánopřed 28 mminutami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
03:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoZpravodajka Sedláčková o Starmerově pádu, přešlapu s Epsteinem a charismatu

Pád Keira Starmera, deset let od historického referenda o Brexitu a vzestup nového rozložení politických sil. Britská politika připomíná pouťový kolotoč, ze kterého vypadávají premiéři jeden za druhým. Proč skončil politik, který neudělal fatální chybu? Jakou roli v tom hraje charisma očekávaného nového premiéra Andyho Burnhama a jak se mění vliv Nigela Farage? S britskou zpravodajkou ČT Katarínou Sedláčkovou rozebírá Tomáš Šponar, proč je britská společnost v krizi, zda je návrat k EU stále tématem a co čeká Spojené království pod vedením nové politické generace.
před 2 hhodinami

Rusko během války v Gruzii mučilo a vraždilo zajatce, rozhodl evropský soud

Padl další rozsudek Evropského soudu pro lidská práva proti Rusku. Tentokrát ho uznal vinným z konkrétních případů mučení a vražd gruzínských válečných zajatců – vojáci Moskvy se jich dopustili během války v roce 2008. Jako důkaz posloužily mimo jiné videonahrávky.
před 5 hhodinami

Trump: Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře, řekl ve středu šéf Bílého domu Donald Trump. Na schůzce s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem také zopakoval, že ho během války proti Íránu Aliance zklamala.
před 13 hhodinami

S pokračujícími vedry v Evropě padají teplotní rekordy

V západní Evropě pokračují extrémní vedra, která ve středu bořila červnové teplotní rekordy a působila obtíže v řadě zemí. Ve Francii se domácnosti v některých částech země potýkaly s výpadky proudu, ve Velké Británii zase museli uzavřít asi tisíc škol. Ve španělské Cantabrii naměřili dokonce celoroční rekord 43,7 stupně Celsia.
před 15 hhodinami
Načítání...