Arménská vládní koalice se rozpadla, země je ve slepé uličce

3 minuty
Politická krize v Arménii
Zdroj: ČT24

Situace v Arménii se po protesty vynucené demisi premiéra Serže Sargsjana komplikuje. Vůdce opozičních demonstrací Nikola Pašinjan se měl sejít s úřadujícím předsedou vlády Karenem Karapetjanem, ze schůzky ale sešlo. Karapetjan poté vyzval prezidenta Armena Sarkisjana, aby vyhlásil mimořádné parlamentní volby. Pašinjan ale požaduje jmenování prozatímní vlády v čele s „kandidátem lidu“. Mezitím se rozpadla vládní koalice – odchází z ní menší partner Republikánské strany, levicová nacionalistická strana Dašnakcuťun (Arménská revoluční federace).

„Udělali jsme vše pro to, aby se konal dialog. Ale nelze takto věčně pokračovat. Vzhledem k tomu opouštíme vládnoucí stranu a prohlašujeme, že parlament musí vybrat premiérem toho, kdo má důvěru lidu. Nový premiér musí řešit vnitropolitickou krizi a v demokratických podmínkách zajistit parlamentní volby,“ uvedla strana Dašnakcuťun v prohlášení.

Předčasné volby by mohly být pro vládnoucí Republikánskou stranu východiskem, jak si udržet jakousi moc v zemi, a zároveň eliminovat pouliční protesty. Jiná cesta už podle mě z této situace nevede.
Petra Procházková
Lidové noviny

Připomněla také, že dva ze sedmi poslanců tohoto uskupení již dříve oznámili svůj přechod k opozici.

Opoziční předák Pašinjan ke zvolení premiérem potřebuje hlasy nejméně 53 z celkem 105 poslanců jednokomorového arménského parlamentu. Zatím má podle agentury TASS zaručenu podporu 40 zákonodárců. Přejdou-li k němu i všichni poslanci Dašnakcuťun, bude mu ještě šest hlasů scházet.

Právě Pašinjana navrhuje celá opozice na předsedu příští vlády. „Očekáváme, že všechny poslanecké kluby v parlamentu akceptují jediného kandidáta, kterého si vybral lid,“ prohlásil podle zpravodajského serveru Arka mluvčí jedné z opozičních stran Ruben Rubenjan.

Vládnoucí Republikánská strana disponuje v parlamentu 58 ze 105 poslaneckých mandátů. „Máme většinu v parlamentu. Naše frakce je jednotná, budeme mít vlastního kandidáta (na premiéra),“ řekl novinářům šéf poslaneckého klubu Vagram Bagdasarjan.

Opoziční prozápadně orientovaná liberální aliance Cesta ven (Jelk), kterou reprezentuje vůdce protestů Pašinjan, má v parlamentu devět poslanců. Jednatřicet mandátů má blok Carukjan, sdružený kolem mocného arménského oligarchy Gagika Carukjana.

Země ve slepé uličce

Situace v Arménii se dostala do slepé uličky, řekl úřadující předseda vlády Karapetjan. „Pašinjan prohlašuje, že úřadujícím premiérem se musí stát kandidát lidu, tedy on sám. Požádal jsem prezidenta, aby se poradil s politickými silami země a vypsal nové parlamentní volby. Chtějí-li občané Arménie zvolit Pašinjana, nechť se stane premiérem,“ konstatoval Karapetjan.

Karen Karapetjan
Zdroj: ČTK/AP/Tigran Mehrabjan

Dosavadní první vicepremiér Karapetjan se postavil do čela vlády po pondělní rezignaci ministerského předsedy Serže Sargsjana, které předcházelo deset dní masových demonstrací v Jerevanu a dalších arménských městech.

Karapetjana, který je stejně jako Sargsjan reprezentantem Republikánské strany ovládající parlament, považuje Pašinjan za představitele zkorumpovaného režimu a jeho úřadování v čele vlády je pro něj nepřijatelné. 

Do předčasných parlamentních voleb by podle Pašinjana neměl stát v čele vlády zástupce republikánů. „Do funkce předsedy vlády by měl být jmenován kandidát lidu, a pak by měla být jmenována prozatímní vláda. Až potom se mohou uskutečnit mimořádné parlamentní volby,“ řekl Pašinjan podle agentury Arka.

Pokud vládnoucí Republikánská strana takový scénář odmítne, měli by lidé podle Pašinjana volby bojkotovat.

6 minut
Novinářka Procházková: Není vůbec jisté, jak by předčasné volby dopadly
Zdroj: ČT24

Karapetjan: Pašinjan si diktuje nové podmínky

Karapetjan se měl podle původní dohody ve středu s Pašinjanem sejít, ale schůzka byla zrušena. Podle úřadujícího premiéra si Pašinjan začal diktovat nové podmínky, žádal prý, aby se program jednání řídil výlučně jeho požadavky. „To nelze nazvat jednáním,“ prohlásil Karapetjan.

„Jsme ochotni jednat s úřady jen o pokojném předání moci. Premiérem se nestane představitel Republikánské strany,“ uvedl Pašinjanův mluvčí.

Pozorovatelé upozorňují, že premiér Sargsjan sice odstoupil, ale to neznamená, že by režim předal moc opozici. Sargsjanova Republikánská strana má se svým spojencem nadále 

Prezident chce konzultace se stranami i mimo parlament

Do centra Jerevanu, kde se znovu sešly tisíce demonstrantů, byly povolány zesílené oddíly policie, která chrání budovy ministerstev, parlamentu a vládní Republikánské strany. Demonstranti, kteří požadují předčasné parlamentní volby a odchod dosavadní politické reprezentace, zablokovali prakticky všechny ulice v centru města. Policisté proti nim nezasahují.

Demonstranti podle očitých svědků zablokovali osobními automobily silnici vedoucí z metropole k mezinárodnímu letišti Zvartnoc. Na letišti jsou uvězněna auta, která se nemohou dostat do města.

O situaci v zemi hovořil Armen Sarkisjan s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle Kremlu vybídli všechny politické síly ke zdrženlivosti, odpovědnosti a k řešení krize konstruktivním dialogem, a to v ústavním rámci. Také Pašinjan prohlásil, že ho oficiální ruský představitel ujistil, že Moskva se nebude vměšovat do politické krize v Arménii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 mminutami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 12 mminutami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 22 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 24 mminutami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 43 mminutami

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 1 hhodinou

Svět čelí nevratnému vyčerpání zásob vody, varují vědci z OSN

Změny v nedostatku vody, které vypadaly dříve jako přechodné nebo dočasné, se mění na trvalé a nevratné. Konstatuje to rozsáhlá zpráva, která ale navrhuje také možná řešení.
před 1 hhodinou

Kanadský premiér v Davosu parafrázoval Havlovu Moc bezmocných

Kanadský premiér Mark Carney ve svém proslovu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu odkázal na esej Moc bezmocných, kterou napsal bývalý český prezident Václav Havel. Carney prohlásil, že země střední velikosti musí přestat předstírat, že řád založený na pravidlech stále funguje, semknout se proti hrozbám velmocí, vytvářet koalice s novou „hustou sítí vazeb“.
16:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou
Načítání...